Alkohol a neřesti

Škopková: „Prosim tě, řekni mi, co na tom chlastu máš...”
Škopek: „Já ti to řeknu, a ty začneš chlastat taky...”

Policajt: „Už tady byli dvakrát z Národního výboru, že pálíš alkohol!”
Děda Drchlík: „Prosim tě, jakej alkohol? Mně tady hnijou jabka, to je mám vyházet nebo co?”

Knotková: „Dospělej člověk! Vědec! A on se takhle ztříská! Prosím tě, o čem jste si mohli celou noc povídat? A jak tě vůbec napadlo jít spát k nějakým Pivoňkům!”

(Švejka přivede do bytu feldkuráta Katze zcela opilá patrola.)
Švejk: „Poslušně hlásím, že jsem zde...”
Katz: (zcela namol) „... a to jste vy, Švejku... Poslyšte, pijete kořalku?”
Švejk: „Poslušně hlásím, že kořalku nepiju, jenom rum...”
Katz: „... tak to je dobře... Tohohle pucfleka jsem si pučil od oberleutnanta Feldhubera, je to pfuuj... abstinent... že se nestydíš, čoveče...”
(Jeden voják z eskorty padne ožralý na zem.)
Katz: „Vy jste se opili... ve službě... Jdu volat do ka... ka... kasáren, ať si pro vás přídou!”
(Katz mluví do zástrčky od lampy jako do telefonu.)
Katz: „Haló, haló. Co tam děláte na tý centrále? Haló, žádám sofort K und K, Korpskomando. Co? Ale já vám nerozumím... Já se nějak do těch kasáren nemůžu dozvonit... Tak jděte domů a uvědomte si, dobytkové, že ve službě se chlastat nesmí! Marš ven!”

Fry: „Bendere! Ty jseš strížlivej jak dělo!”

Tomáš: „Dobré odpoledne, Marcelko. Tak co, jak to dneska šlo?”
Marcelka: „Až na to Ozzákovo zpoždění dobře.”
Tomáš: „Tak znáte Ozzáka, půl hodinky sem, půl hodinky tam.”
Marcelka: „Teď je to 7 hodin a 34 minut.”
Tomáš: „Vida, nový rekord.”
Marcelka: „Zapomněl jste na těch 14 dní letos v březnu?”
Tomáš: „To měli u Jezevce dny prémiového ležáku.”

(Rimmer se vzbudí s kocovinou a po čtyřech vyleze z postele.)
Lister: „Ježišmarja... kolik je hodin?”
Rimmer: (kouká dlouze na budík): „Úterý...”

(Strážmistr Flanderka a závodčí se ráno vzbudí po noci prochlastané se ‚špionem’ Švejkem.)
Závodčí: (zvrací do sudu s vodou) „Blééé, bl-ééé...”
Vachmajstr: „Závodčí?! Dou sem!”
Závodčí: „Ehe...”
Vachmajstr: „Závodčí, voni se včera zase vyznamenali! Řvali před tou naší babou, ať žije Rusko!”
Závodčí: „No vy jste si taky nebral servítky, pane vachmajstr... Říkal jste, že ruský car bude českým králem a císař Vilém, že je zvíře!”
Vachmajstr: „Cože? To že sem řikal?”
Závodčí: „Jo, a eště ste křičel...”
Vachmajstr: „Tak dost! To si nechaj! Voni si to můžou pamatovat, měli prasečí vočička a místo do dveří lezli na kamna! Já jim dycky říkal, že alkohol je zhouba! Proč to pijou, když to neuměj!”

Bernard: „Ah. To víš, tohle je pro tebe velmi obtížné období. Ale můžeš přece požádat o odbornou pomoc.”
Fran: „Myslíš, že bych si měla promluvit s...”
Bernard: „Barmanem, jistě. Do hospody, hned.”

Bender: „Jdu pryč.”
Leela: „Podívej se mi do oka a slib mi, že si nesedneš za volant bez flašky v ruce.”

(Ozzák si dal skleničku bráchovice a omdlel.)
Simona: „Prostě přijal moc alkoholu a aby ho dokázal všechen zužitkovat, utlumil všechny ostatní funkce.”

(Bar u Vočka hoří a na zemi leží Homer a Vočko, kteří omdleli. V tu chvíli vyjde Barney z WC a spatří je tam.)
Barney: „Homere, Vočko, ááá píívo!”

(Ozzákovi zemřel jeden z jeho nejlepších přátel, pan Prase.)
Ozzák: „Ještě před čtrnácti dny psal z Islandu, že se vrací domů.”
Tomáš: „Fakt? Tácek z Islandu si nepamatuju.”
Ozzák: „Protože ho listonoška odmítla dát do kabely... velrybí kůže holt trochu smrdí, nó. Tak jsem pro něj musel na poštu. Hm, tady, Líbal píše, že dorazil minutu po votvíračce, udělal svejch čtrnáct kousků. Pochválil pivo, že prej na Islandu čepujou chcánky, protože ledovce jsou možná ideální na chlazení, ale lišejníkem chmel nenahradíš. Dopil a bylo po něm. Krásná smrt. Jó Prase uměl žít... i umřít. Tak, na Prase.”

Marcelka: „Ozzák se mnou dneska mluvil celé ráno, ale říkal prakticky pořád to samé.”
Ozzák: „Dvanáctka, ležáček, černý, kvasnicový. Ty slova přímo hladěj jazyk, brácha.”

Gimli: „Vy lumpové! Že jste nás ale prohnali. A teď si tady hodujete a kouříte!”
Pipin Bral: „Sedíme tu na poli vítězství a těšíme se z pár zasloužených příjemností. Zejména to solené vepřové je výborné.”
Gimli: (žádostivě) „Solené vepřové?”
Gandalf Bílý: „Hobiti.”