Batman začíná

První muž: „A to, jak se o něm říká, vážně umí lítat?”
Druhý muž: „Já slyšel, že dokáže zmizet.”
Dr. Jonathan Crane: „No, to brzy uvidíme. Nebo ne?”

Henri Ducard: „Když jsi žil mezi zločinci, nezačal jsi je litovat?”
Bruce Wayne: „Poprvé jsem kradl, abych zahnal hlad. Ano, hodně jsem si poopravil názor na to, co je dobré, a co špatné. A když jsem cestoval, poznal jsem i strach, než spáchám zločin, a to nadšení, když se to povede. Ale nikdy jsem se nestal jedním z nich.”

Alfred: „Nachystal jsem vám ložnici.”
Bruce Wayne: „Ne. Můj pokoj mi postačí.”
Alfred: „Ve vší úctě, pane, sídlo Waynových teď patří vám.”
Bruce Wayne: „Ne, Alfrede, patří mému otci.”
Alfred: „Váš otec je mrtvý, pane.”
Bruce Wayne: „A tenhle dům je jako mauzoleum. Být po mém, nechal bych ho rozebrat cihlu po cihle.”
Alfred: „Tento dům, pane Wayne, byl sídlem vaší rodiny po šest generací.”
Bruce Wayne: „A co je ti po tom, Alfrede? Tvoje rodina to není.”
Alfred: „Mně je po tom hodně, protože jeden člověk mi kdysi svěřil do péče to, co mu bylo na celém světě ze všeho nejdražší.”

(Flass vysí ve vzduchu připoután za nohu v několikametrové výšce.)
Batman: „Kam směřovaly ty další drogy?”
Flass: „To mi neřekli. Já nevím. Přísáhám Bohu...”
Batman: „Přísahej mně!”
(Nechá ho padat. Pár metrů před dopadem ho zastaví a zase přitáhne nahoru k sobě.)
Flass: „Já nevím. Neřekli mi to, nikdy. Ty poslali někomu už pár dní před tou zásilkou pro dealery.”
Batman: „Proč?”
Flass: „V těch drogách... V těch drogách bylo něco jinýho, něco tajnýho.”
Batman: „Co?”
Flass: „Nikdy jsem nebyl u předání. Bylo to v Úžinách. Tam policajt sám nikdy nechodí.”
Batman: „Vypadám snad jako policajt?!”
(Nechá ho padat. Pár metrů před dopadem ho opět zastaví a nechá pak na zemi.)

Lucius Fox: „Takzvaná látka s pamětí, všiml jste si něčeho? Normálně je splývavá, ale když do ní pustíte proud, molekuly se v ní přeskupí a ona ztuhne.”
Bruce Wayne: „Jaké tvary to umí?”
Lucius Fox: „Dokáže se přizpůsobit každému tvaru s pevnou strukturou.”
Bruce Wayne: „Pro armádu to bylo moc drahé?”
Lucius Fox: „No, asi je nenapadlo nabízet to milionářským jeskyňářům, co praktikují skok hluboký.”
Bruce Wayne: „Podívejte, pane Foxi...”
Lucius Fox: „Ano, pane?”
Bruce Wayne: „Jestli vám to nějak vadí...”
Lucius Fox: „Pane Wayne, radši mi neříkejte, co přesně děláte. Až se budou ptát, nebudu muset lhát. Ale nepovažujte mě za pitomce.”
Bruce Wayne: „To beru.”

Carmine Falcone: „Co jsi sakra zač?”
Batman: „Jsem Batman.”
(Dá mu hlavičku.)

Henri Ducard: „Kdo chce vzbuzovat bázeň v jiných, musí ji nejprve potlačit sám v sobě. Jsi připraven začít?”
Bruce Wayne: „Já... Sotva stojím na nohou.”
Henri Ducard: „Smrt nepočká na to, až budeš připraven!” (Kopne do něho. Smrt není ohleduplná ani spravedlivá! A buď si jistý, že se smrtí se tady setkáš!”

Henri Ducard: „To tak toužíte zápasit s kriminálníky, že se necháte zavřít jen, abyste ztlouk jednoho po druhém?”
Bruce Wayne: „Ono jich bylo na mě sedm, ve skutečnosti.”
Henri Ducard: „Já jich napočítal šest, pane Wayne.”
Bruce Wayne: „Jak to, že mě znáte?”
Henri Ducard: „Svět je příliš malý, než aby v něm mohl zmizet někdo jako Bruce Wayne, ať už se snaží sebevíc.”
Bruce Wayne: „Co jste zač?”
Henri Ducard: „Já se jmenuju jen Ducard, ale hovořím jménem Ra’s Al Ghula, muže, před kterým se třese strachy celé podsvětí a který vám může ukázat cestu.”
Bruce Wayne: „Proč myslíte, že hledám cestu?”
Henri Ducard: „Člověk jako vy je tu z vlastního rozhodnutí. Chtěl jste poznat společenství zločinců, ale, ať byly vaše původní pohnutky jakékoliv, zjevně jste se ztratil.”
Bruce Wayne: „A jakou cestu mi Ra’s Al Ghul nabízí?”
Henri Ducard: „Cestu muže, který si stejně jako on oškliví zlo a hodlá sloužit skutečné spravedlnosti. Nabízí cestu Ligy Stínů.”
Bruce Wayne: (Pousměje se.) „Jako výbory bdělosti.”
Henri Ducard: „Ne, ne, ne... Výbory bdělosti tvoří lidé, které pohltila touha po vlastním uspokojení. Ti mohou být poraženi, nebo uvězněni. Ale... Když se stanete něčím víc, když se... Když se dáte plně do služeb nějakého ideálu, a když vám v tom nezabrání, potom se z vás stane někdo úplně jiný.”
Bruce Wayne: „Kdo jako?”
Henri Ducard: „Legenda, pane Wayne. Zítra budete propuštěn. Jestli vás už nudí rvačky se zlodějíčky a chcete něčeho dosáhnout, tak na východních svazích rostou vzácné modré květiny. Když jednu z nich utrhnete a svedete ji donést až na vrchol té hory, možná, že najdete to, co hledáte ze všeho nejvíc.”
Bruce Wayne: „A... Co že to jako hledám?”
Henri Ducard: „To přece víte jen vy sám.”