Bejvalek se nezbavíš

Jenny: „Víš, když jsi zmizel, slíbila jsem si, že budu chodit jen s normálními vyrovnanými muži. Už nikdo komplikovanej, žádní parchanti.”
Connor: „Takže v podstatě ženy.”

Paul: „Seržante, to je můj bratr Connor. Connore, to je seržant. Byl vysvěcen hned po válce.”
Sandřin otec: „Po válce v Koreji. Možná jsi o ní slyšel, mladej. Víc padlých než ve Vietnamu. Nemáme památník, nemáme film. Máme jen sitcom s Alanem Aldou, kterýmu se všichni smějou, kromě těch, co viděli umírat svý přátele.”

Kalia: „To je ono? To je ta fotka? Jsem polonahá a na hlavě mám jablko.”
Connor: „Přesně tak.”
Kalia: „Tohle je obálka Vanity Fair od slavného Connora Meada?”
Connor: „Ne tak docela. Rád bych vám představil Kako Tatsumi, je to japonská mistryně v lukostřelbě. A nemáte se čeho bát, v Pekingu byla šestá.”

Strýček Wade: „Měl bych přijít a říct: Ahoj, půjdeš se mnou na diskotéku?”
Dospívající Connor: „Ne?”
Strýček Wade: „Ne! To můžu rovnou říct: Ahoj, jsem teplouš, budeme kamarádi?”

Strýček Wade: (promlouvá k dospívajícímu Connorovi) „Je-li něco, co se musíš naučit, tak tohle: Moc ve vztahu má vždycky ten, kdo méně miluje.” (Allison začne zoufalstvím třískat hlavou o stůl.) „Jednou se probudíš k holce přitulenej s myšlenkama na lásku. A v tu chvíli musíš hned vstát! Necourej se, neber si boty, prostě odtamtud uteč. Protože možná ne druhej den, možná ne za tejden, ale jednou tě to zničí.”

(Connor omylem shodí svatební dort na zem, a když všichni přiběhnou, začne Sandra hystericky brečet.)
Connor: (koktá) „Já... já to napravím. Jestli tě to utěší, ten dort nebyl vůbec dobrej.”
Sandra: (rozzuřeně) „Ty! Sis vzal?!”
Connor: „Hele, sám mi spadl do pusy... víš, když padal.”

Sandra: „Mám pro tebe dárek pro družičku. Vzpomínáš na toho kluka, jak jsem ti říkala? Na Brada?”
Jenny: (snaží se jí vykroutit) „Ne ne ne, říkala jsem ti, ať mi nikoho nedohazuješ. Prosím, nenuť mě...”
Sandra: „Zlato, zlato! Tohle je Brad.” (Ukáže na vysokého pohledného černocha.)
Jenny: „Dobře, ale tohle je naposled.”

(Duch bývalé přítelkyně Allison ze střední školy ho vezme do doby jeho úplně první lásky - Jenny.)
Malý Connor: (udělá fotku Jenny) „Nechám si ji navždycky.”
Dospělý Connor: „To jsem určitě neřek, je to sestříhaný!”
(Allison přetočí vzpomínku o kousek a nechá ho to opakovat.)
Dospělý Connor: „Vážně to není můj brácha? Ten vždycky říká ty ufňukaný věci.”
(Allison přetočí jeho repliku ještě několikrát.)
Dospělý Connor: „Už chápu. Řekl jsem to.”