Blbec k večeři (1998)

Dr. Sorbier: „Za mlada jsme pořádali večeře šeredek. Každý pozval tu nejošklivější holku a na závěr jsme udělovali cenu.”
Pierre Brochant: „Jasně, to jsme dělali taky. Ale večeře blbců jsou zábavnější.”
Dr. Sorbier: „Hodnocení nemůže být objektivní.”
Pierre Brochant: „Omyl, doktore. Mnozí jsou blbí zcela průkazně.”

(François Pignon vběhne do pokoje, kde stojí Pierre Brochant, Marlene a Just Leblanc.)
François Pignon: „Jejda, tak ona se vrátila.”
Pierre Brochant: „Francois Pignon, Marlene.”
François Pignon: „Marlene?”
Pierre Brochant: „Koho jste odtud vyrazil, Pignone?”
François Pignon: „Marlene.”
Marlene Sasseurová: „Prosím?”
Pierre Brochant: „Tohle je Marlene, Pignone, tak koho jste vyrazil?”
(Leblanc se začne smát.)
Pierre Brochant: „Přišel ses mi smát? Tak to jdi radši domů.”
Just Leblanc: (se smíchem) „Já fakt nerad.”
Pierre Brochant: „Nevyhodil jste blondýnu v béžovém baloňáku?”
François Pignon: „Říkal jste: Přižene se sem jedna bláznivá, s tou se nedá mluvit. Tak jsem si řekl: Hele, už je tady, ta stíhačka.”
Marlene Sasseurová: „Kdo se sem měl přihnat?”
(Leblanc se začne smát.)
Just Leblanc: (se smíchem) „Já musím ven.”
(Odchází.)
Pierre Brochant: „Co jste jí vlastně napovídal?”
François Pignon: „Komu?”
Pierre Brochatn: „Mojí ženě!”
Francois Pignon: „Celkem nic...”
(Leblanc vychází z pokoje a směje se.)
Pierre Brochant: „Vrátí se a po pár minutách hovoru s vámi zase prchne! Co jste jí navykládal?!”
François Pignon: „Když já jsem si ji asi spletl s tou hysterkou. Řekl jsem si: Hele, už odvezla psy a máme ji tady, tu nymfomanku.”
Marlene Sasseurová: „O kom to vykládá?”
(Leblanc vejde do pokoje, začne se smát a zase odejde.)

Pierre Brochant: „Ty večeře bývají úžasné.”
Christine Brochantová: „Úžasné? Pozvat si chudáka a potom se mu posmívat?”
Pierre Brochant: „Nezveme chudáky, ale hlupáky. A smát se blbcům, to se smí. Proto na světě jsou.”

Christine Brochantová: „Tu večeři jsi odvolal?”
Pierre Brochant: „Páni, to je studený. Umrznou mi záda.”
Christine Brochantová: „A tu večeři jsi odvolal?”
Pierre Brochant: „Nemá být ústřel spíš v teple?”

Lucien Cheval: „Nechci nic slyšet, ani slovo o fotbalu.”
François Pignon: „Orsay vyrovnala, ale jinak... Už ani muk.”
Lucien Cheval: „Dostali jsme gól?”
François Pignon: „Neboj se, to byla sranda.”
Lucien Cheval: „Ty jsi blbec! Je to fakt blbec! Je to blbec!”
(Brochant a Leblanc přikyvují.)

Just Leblanc: „Když ti během hodiny dovede ženu k cizoložství a k tobě přivede daňovýho kontrolora, to je vážně král blbců.”

(Hlas ze záznamníku.)
François Pignon: „Dovolali jste se Pignona, leč není doma ni noha. Zanechte vzkaz, jak dozní znamení, já ozvu se bez zbytečného prodlení.”

Pignon: „Jste na tom hnusně. Jako kůň padlej do příkopu. Na závodišti by vás hned zastřelili.”

Pierre Brochant: „Musím teď nahrát druhý poločas pro toho dementa.”
(Odchází.)
François Pignon: „Cheval není žádnej dement. Neznám lepšího daňovýho kontrolora. Takovej byteček, jako je ten váš, je pro něj hotová pochoutka.”
(Brochant se zastaví a otočí se na Pignona s vyděšeným výrazem.)
Just Leblanc: „Není to možná úplně nejlepší nápad, zvát si do bytu kontrolora z berňáku.”