Cestovatel

(Dan Vasser se vrátil z minulosti.)
Katie Vasserová: „Vypadáš, jako by ses pral.”
Dan Vasser: „No, ano. Před devíti lety.”

Hugh Skillen: „Co víš o tachyonech?”
Dan Vasser: „Jsou to částice, které...”
Hugh Skillen: „Nezajímají mě tachyony, Dane. Máme vědecké pracovníky a reportéry, kteří tohle dělají.”
Dan Vasser: „Já vím.”
Hugh Skillen: „Víš, co mě zajímá?”
Dan Vasser: „Co tě zajímá?”
Hugh Skillen: „Zločin, Dane. Zajímá mě zločin. Úředníci, dělníci, zpronevěra, vražda... Oni zabijí, ty napíšeš, já vydám.”
Dan Vasser: „Zrovna ti posílám dvojnásobnou vraždu a další za třicet minut. Spokojený?”
Hugh Skillen: „Skoro. Zapomeň na tachyony.”

(Jackovi Vasserovi volá jeho bratr Dan Vasser, když sedí na obědě s Dr. Theresou Sanchezovou.)
Jack Vasser: „Asi bych to měl vzít, protože si teď něčím prochází.”
Dr. Theresa Sanchezová: „Rodina.”
Jack Vasser: „Bez obav, já jsem normální.”
Dr. Theresa Sanchezová: „Jo, už jsem randila s policajtem.”
Jack Vasser: „Jsi jako ryba na tenkém vlasci.”

(Dan Vasser se vrátil v čase zpět o několik let, ale neví o tom. V restauraci Luna oslavují hosté před obrazovkou úspěšný obranný zákrok hráče v americkém fotbale.)
Dan Vasser: „O co jde.”
Barman: „Ale běž, ty pako! Owens skvěle chytil.”
Dan Vasser: „Ta hra byla před osmi lety.”
Barman: „Vole, už ti nenaleju.”

Dylan McCleen: „Víš, kde jsme?”
Dan Vasser: „Ani nevím, kdy jsme.”

Katie Vasserová: „Měla bych se obávat, že na tebe něco spadne, až budeš příště... cestovat?”
Dan Vasser: „Nikdy předtím jsem se nevrátil do stejného dne.”
Katie Vasserová: „1989. Co mě opravdu děsí, je, že mě můžeš vidět, když mi bylo šestnáct. Spousta vlasů. Jako Meg Ryan v pasáži, kdy Harry potká Sally.”

(Jack Vasser přichází na rande do Cafe Luna.)
Jack Vasser: „Promiň, jdu pozdě.”
Dr. Theresa Sanchezová: „To je v pořádku.”
Jack Vasser: „Důležitá policejní práce.”
Dr. Theresa Sanchezová: „Vážně?”
Jack Vasser: „Jo, měl jsem... Přestřelka a rukojmí... Musel jsem chlápka dostat jediným výstřelem.”
Dr. Theresa Sanchezová: „Vážně?”
Jack Vasser: „Ne, zastavil jsem ho za rychlost.”
Dr. Theresa Sanchezová: „Nemohl ses odtamtud dostat?”
Jack Vasser: „No to bych zrovna neřekl. Vlastně jsem pak k němu šel na zapíjení svobody a čekal jsem na to dva roky.”

(Tanna Bloomová hovoří s Trevorem Masonem o způsobu transplantace.)
Tanna Bloomová: „Takže jak dělají tyhle transplantace?”
Trevor Mason: „No... Píchnou ti do kyčle obrovskou jehlu, odsajou kostní dřeň a dají ji mně. Bolí to jako prase.”
Tanna Bloomová: „To bych neudělala, ani kdybych tě milovala.”

(Dan byl při své cestě do minulosti na párty, kde si manželé vyměňovali manželky a vypráví o tom své ženě.)
Dan Vasser: „Taky jsme sledovali Nixonův projev v televizi. Bylo to něco, vidět to přesně v ten den, co se to stalo.”
Katie Vasserová: „Zlato, líbí se mi, že jsi šel na párty, kde se střídají manželky a byl to Nixon, kdo tě rozpálil.”

Dan Vasser: „Vypadalo to, jako bych byl pryč patnáct minut. Když jsem se vrátil, byly to tři hodiny.”
Katie Vasserová: „Dane, na mém seznamu divných věcí tohle není ani v první desítce.”

(Tanna Bloomová poprvé potkává svého otce Trevora Masona a chce mu o sobě sdělit, kdo je.)
Tanna Bloomová: „Jmenuju se Tanna Bloomová. Moje máma byla Diana Bloomová. Byla vaše sekretářka a porodila mě třicet tisíc stop nad jezerem Tahoe. Jsem vaše dcera.”