Comeback

Marcelka: „Už vím, kdo k nám přijde na tu kontrolu z berňáku.”
Tomáš: „Mám něco horšího, Iva a Saša jdou na setkání s Dalajlámou, ale bez Lexy, ten má neštovice.”
Marcelka: „No a co je na tom strašnýho?”
Tomáš: „Ale, místo něj berou Ozzáka. Pořád si myslíte, že máte něco horšího?”
Marcelka: „Ano, ten chlap se jmenuje Ivo Šlus, před pár lety kontroloval ČEZ. Museli zdražit elektřinu, aby měli na penále.”

(Do obchodu přijde dalajlama.)
Dalajlamův pomocník: „Jeho svatost se shání po duchovní hudbě.”
(Ozzák něco dalajlamovi podá.)
Dalajlama: „Á. Nirvana.”

(Simona se chystá na veletrh píp.)
Tomáš: „Já tě tam zavezu, ale kdo pohlídá děti?”
Simona: „Tak že bych zase řekla správcový?”
Tomáš: „Vždyť už je 2 roky po smrti.”
Simona: „Aha, tak to už je nikdo 2 roky nehlídá...”

Ozzák: „Velbloud zvaný mikrobus našich lesů.”

Ozzák: „Odsuny na podzim laskavě ohřívají bidet.”

(Tomáš a Ozzák se hádají, kdo je lepší otec.)
Ozzák: „Ve dvaadevadesátým na Rockfestu byla nejmladší účastník.”
Tomáš: „Tys ji vzal v jednom roce na Rockfest?!”
Ozzák: „Ále pila jenom desítku.”

(Ozzák zpívá vánoční koledu.)
Ozzák: „Rolníci, rolníci, kdopak vám dal hlas?
Stromy, koule, rohlíci, vožerem se zas.
Hvězda nad betlí, vosel u jeslí,
zlatý prase po ránu ti to vykreslí!
Houby záleží, jestli nasněží,
zavoláme Ježicha, ať nám naježí!
Rolníci, rolníci, kdopak vám dal hlas?
Byl to kašpar veliký nebo dědek mráz?
Rolníci, rolníci, co to zvoní v nich?
Stromy, koule, rohlíci, Vánoce a líííh.”

(Iva je nemocná a Ozzák jí vysvětluje lékařské schopnosti rumu.)
Ozzák: (ukáže na R) „Rychlá” (ukáže na U) „univerzální” (ukáže na M) „medicína.”

Policistka: „Dobrý den. Jsem psycholog z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky.”
Lexa: „To děláte záslužnou práci. Policie páchá spoustu zločinů.”

(V pořadu Když hvězdy vaří byl Sagvan Tofi a měl menší nehodu.)
Tomáš: „Jo, Marcelko, a co to vaření, vy jste to včera neviděla?”
Marcelka: „Ne, celej večer jsme lisovali olej.”
Tomáš: „Byl tam Sagvan.”
Marcelka: „Jo, v tramvaji jsem slyšela, že si tam uříznul ostudu.”
Tomáš: „No, on to spíš považoval za svoji chloubu.”

(Ozzák je zdrcený z toho, že Marcelka nevyhrála lístky na Rolling Stones.)
Ozzák: „Pro mě dnešním dnem končí život. Půjdu k holiči, koupím si nový hadry a budu se denně mejt.”

(Iva se hádá s Tomášem o dárcích.)
Tomáš: „Ivuško, tobě jsem měkký dárky taky vždycky nedával.”
Iva: „Jo, poslední tvrdý dárek jsem dostala v sedmi. Vysavač! Řekl jsi mi, že to je sloníček pomocníček a od té doby musím luxovat.”

Petr Vlk: „Nakrájet cibuli není snadný úkol. Zvlášť, pokud držíte v druhé ruce doutník.”

(Lexa si v bytě nahlas pouští Ozzyho Osbourna. Iva vyběhne a zaklepe na dveře, aby přestal. Po chvíli vyběhne ze dveří Lexa a jde za Ozzákem.)
Lexa: „Ty jo, pane Ozzáku, viděl jste to?”
Ozzák: „Co?”
Lexa: „Ta vaše muzika funguje! Pouštím si ji sotva deset minut a už na mě bušej ženský!”

(Iva řekla Simoně, že pokud ji bude štvát, řekne dvojčatům, že u narozenin bývá oslava, dárky atd. Jenže to řekla moc nahlas, takže to dvojčata slyšela.)
Lexa: „Jo, tak to mají skoro všichni.”
Iva: „Přesně!”
Saša: „Ale my, adventisté osmnáctých narozenin, to máme jinak.”
Iva: „Adventisté čeho?”
Saša: „Adventisté osmnáctých narozenin, to je církev, do které patříme.”
Iva: (k Simoně) „Vy patříte do nějaký církve? Takže, nemůžete mít ani dort ani oslavu?”
Saša: „To ne, když nám bylo šestnáct, koupili jsme mamince dort a zazpívali písničku.”
dvojčata: (na melodii hodně štěstí, zdraví) „Už jenom dva roky. Už jenom dva roky. Než vypadneme z domu, hodně štěstí, mami.”