Comeback

Otakar Glad: „Pro domácí použití dělte množství surovin dvěma a půl tisíci.”

Tomáš: „Lexo, pojď sem... Víš o tom klukovi, co s ním Iva chodí?”
Lexa: „Iva s nikým nechodí.”
(Tomáš ukáže Lexovi mobil.)
Tomáš: „Ne? Tak si přečti tohle...”
Lexa: „Vaše baterie je téměř vybitá.”

Iva: „Vždyť ani nemáš teplotu...”
Tomáš: „Tady si sáhni. Tady mám takovou lokální horečku.”

(Ozzák nechal u Pacovských přespat jednoho zloděje.)
Ozzák: „Nechal jsem ho u nás přespat.”
Tomáš: „Aha a já jsem si říkal, že jsi nechal v ledničce větší bordel než obvykle. No, hele, a ztratila se mi z peněženky pětistovka!”
Ozzák: „Tu jsem si vzal já, musim koupit nový prostěradlo, on měl nějaký strašně divoký spaní.”
Tomáš: „No, a proč si to nekoupíš za svoje?”
Ozzák: „Protože se mi ztratila tisícovka.”

Ozzák: „Kde bych byl, kdybych neunes vlastního paviána?”

(Lexa využije příležitosti a když se Iva baví se Sašou, přitočí se k sušáku, na kterém je Ivino spodní prádlo.)
Iva: „Lexo, co tam děláš?”
Lexa: „Nic.”
Iva: „Neříkej, že nic. Hele, já vim, že tě přitahuju, že jseš mnou posedlej, ale to, co děláš, už hraničí s psychickou poruchou.”
Lexa: „S jakou poruchou?”
Iva: „Lexo, ukaž ruku.”
Lexa: „Jakou?”
Iva: (důrazně) „Lexo!” (Lexa ukazuje, co sebral z věšáku) „Na co ti jsou Ozzákovy slipy?”

(Lexa se ptá Ozzáka, jestli už vyšla nová Ewa Farná.)
Ozzák: „No vyšla, co to sem pleteš.”
Lexa: „Super, tak já ji jdu stáhnout.”
Ozzák: „Stáhnout? Trochu krutej trest, i když za tu její hudbu si to zazlouží.”

(Lexa si čte vánoční hru, ve které má hrát Ježíše.)
Lexa: „Já fakt nevím, když to bylo tak úspěšný, proč někdo neudělal druhý díl.”

Lexa: „Neboj. Noční fotky jsou moje specialita. Trénuju na ségře. Nenápadně a přesto ostře.”
(Blesk.)
Iva: „No, tak teď už se nejenom nebojim, ale ani nic nevidim.”

Marcelka: „No to je nádhera. Samý Bergman. Některé tituly neznám ani já. Třeba Hluboké hrdlo.”
Ozzák: „A ten je teda vynikající!”
Marcelka: „Ale ten váš známý není moc pečlivý. Taková krásná sbírka a tolika chyb v názvech. Třeba tady: Feny a Alexandr. Místo Fanny a Alexandr. Anebo tady má místo Šepoty a výkřiky, Šepoty a výstřiky. To zní, jako by to bylo o hasičích.”
Ozzák: „To je o hasičích.”

(Ozzák trénuje scrabble, aby vyhrál lístky na Rolling Stones.)
Tomáš: „Ozzáku, vždyť sis vzal v práci volno, abys mohl trénovat scrabble.”
Ozzák: „Já trénuju.”
(Ozzák vstane z gauče a ukáže se, že ležel na slovníku celosvětové scrabblové asociace.)
Tomáš: „Počkej, ty si myslíš, že se to naučíš, když na tom budeš ležet?”
Ozzák: „Ve škole to fungovalo.”
Tomáš: „No, školu jsi nedodělal.”
Ozzák: „Kvůli zemáku. Zkoušel jsi někdy nacpat pod polštář celej globus?”
Tomáš: „Počkej a to je tvoje jediná učební metoda?”
Ozzák: „Ne! Ke svačině jsem si uvařil písmenkovou polívku.”
Tomáš: „No, promiň, že jsem chvíli považoval za nejhloupější učební metodu spaní na slovníku.”
Ozzák: „Ale znám daleko víc písmen než ráno.”
Tomáš: „No, tak se ukaž.” (vysype ze sáčku písmena a zjistí, že jich je velmi málo) „B, Ň, X, S, Q? Brácha, z čeho jsi dělal tu písmenkovou polívku?”

Iva: „To zvíře budeš ty.”
Ozzák: „Já, zvíře? Já jsem přece člověk. Nebo ne?”

Marcelka: (Tomášovi o Ozzákovi) „Jeden chlap chtěl od Elánu Vodu, co mě drží nad vodou a on ho postříkal plastovou pistolkou.”
Ozzák: „To samozřejmě vůbec není pravda!”
(Marcelka tu pistolku vytáhne.)
Tomáš: „Aha! A co je tohle?”
Ozzák: „To není na vodu!”
(Tomáš začne na Ozzáka stříkat.)
Ozzák: „Áh! Co děláš, buď zodpovědnej, co když někdo přijde?”
Marcelka: „Zodpovědnej? A stříkat po zákaznících, to je zodpovědné?”
Ozzák: „Chtěl vodu, dostal ji!”
Tomáš: „A kdyby chtěl oheň, voda, vítr od Dalibora Jandy, tak ho zapálíš, poleješ a pustíš na něj větrák?”

Lexa: „Pane Ozzáku, vždyť já jsem skoro jako váš syn.”
Ozzák: „Kdybych někdy měl syna, budeš to ty, Lexo.”
Lexa: „Tak mě adoptujte.”
Ozzák: „Budeš chodit pro pivo?”
Lexa: „Jasně a klidně za svý.”
Ozzák: „No tak běž, synku.”
Lexa: „Díky, táto.”

Tomáš: „Ozzáku, pohlídáš děti?”
Ozzák: „Když mi s tím Iva, Saša a Lexa pomůžou.”