Děti Duny

(3. část, na planetě Salusa Secundus.)
Lady Jessica Atreidovna: (k princi Faradinovi) „Jedna věc je získat vládu nad svými vjemy, ovšem jiné je získat vládu nad svými touhami.”

(1. část, v Arrakénu, po odchodu Lichny.)
Paul ‚Muad’Dib’ Atreides: „Tvarový tanečník. A dobrý.”
Stilgar: „Vezmu si jeho vodu.”
Paul ‚Muad’Dib’ Atreides: „Ne, Stile. Tohle musíme sehrát tak, jak jsem to viděl.”

(1. část, v Arrakénu, Irulan přijde do cely Ctihodné Matky, ta vykládá karty.)
Irulan Corrinová - Atreidovna: „Ctihodná Matko, je hrozné vidět vás v takové situaci.”
Ctihodná Matka: „Už jsem byla i v horších.”
Irulan Corrinová - Atreidovna: „Odpovídají karty na všechny vaše otázky?”
Ctihodná Matka: „Odpovědi pouze přináší další otázky.”
Irulan Corrinová - Atreidovna: „Důležité je, jak se člověk mezi nimi pohybuje.”
Ctihodná Matka: „Vida, ještě jsi nezapomněla všechno, co jsme tě učili.” (Odloží karty a rukama nepozorovaně ukazuje ve znakové řeči, současně mluví.) „Vysvětlil Imperátor, proč mám být zadržena?” (Ukazuje.) „Ví Imperátor, že jsem tady?”
Irulan Corrinová - Atreidovna: (Posadí se a odpovídá jak řečí, tak i rukama.) „Nesvěřuje se mi, Ctihodná Matko. Doufám, že to nebude na dlouho.” (Ukazuje.) „Samozřejmě. Jeho ‚oči’ jsou všude.”
Ctihodná Matka: „Rozumím. Sesterstvo si je mého zdržení vědomo?” (Ukazuje.) „V tom případě nemáme mnoho času. Konkubína se dozvěděla o antikoncepci?”
Irulan Corrinová - Atreidovna: „Změnili váš program ve světle nové situace.” (Ukazuje.) „Změnila stravu, aby se přizpůsobila.”
Ctihodná Matka: „Budu tedy trpělivá. Zdá se, že ty ses zdejšímu životu už přizpůsobila.” (Ukazuje.) „Musíme se teda přizpůsobit také. Jestli počne, musíš u ní vyvolat potrat.”
Irulan Corrinová - Atreidovna: (Rozzlobeně vstane.) „Už jsem se s ním smířila.” (Ukazuje.) „Chcete, abych to dítě zabila?”
Ctihodná Matka: „Doufám, že tvůj výcvik ti pomohl.” (Ukazuje.) „Nemůžeme v pokrevní linii riskovat fremenskou příměs.”
Irulan Corrinová - Atreidovna: „Ovšem.” (Ukazuje.) „Nerozumím.”
Ctihodná Matka: „Jednoho dne i Muad’Dib pochopí, jaké dobro jsi nám všem prokázala.” (Ukazuje.) „Narození následníka trůnu z tohoto zdroje musíme za každou cenu zabránit.”

(1. část - v domě Othyema v Arrakénu, Muad’Dib přišel navštívit přítele Othyema, ten má sluhu - Bijaze.)
Othyem: (k Muad’Dibovi) „Číhá na tebe zrada. Stydím se to říct, ale je z řad Fremenů. Chtějí zastavit čas. Chtějí, aby vše bylo jako dřív. Bijaz mi prozradil jejich jména. Dostal jsem ho darem po našem vítězství na Tarak-Hylu.”
Bijaz: „Jsem osoba a ne dar. Nakrmit mě můžeš levně, vyprázdnit mě už něco stojí.”
Othyem: „V jednom kuse takhle plácá. Je to dobrý špeh, měl by sis ho odvést. Budou si myslet, že jsem ti ho prodal kvůli penězům.”
Bijaz: „Co je pryč, nikdo nevrátí. Co se stalo, mělo se stát. A Bias s Muad’Dibem teď musí jít pryč.”
Othyem: „Má pravdu, Muad’Dibe. Není tu pro tebe bezpečno.”
Paul ‚Muad’Dib’ Atreides: „Žijeme v nepokojných časech, příteli.”
Othyem: „Ano. Bylo lepší, když jsme byli v poušti a bojovali jen proti Harkonnenům.”
Bijaz: „Je jen tenká hranice mezi nepřítelem a přítelem. A tam, kde končí, není začátek... ani konec.”

(1. část, v Arrakénu, Chani přijde za ‚oslepeným’ Muad’Dibem.)
Chani: „Tys věděl, že se to stane.”
Paul ‚Muad’Dib’ Atreides: „Muselo se to stát.”
Chani: „Proč?”
Paul ‚Muad’Dib’ Atreides: „Pro našeho syna.”
Chani: „Jak dlouho jsi to věděl?”
Paul ‚Muad’Dib’ Atreides: „Odjakživa, Chani. Šlo jen o to, kdy to přijde. Promiň mi to, ale nijak jsem nás toho nemohl ušetřit. Čekal jsem, jak jen to šlo... Vrátíme se do své pouště, má lásko. Do síče, kde se narodí náš syn.”
Chani: „Bojím se, Muad’Dibe. Najednou mi připadá, že máme hrozně málo času.”
Paul ‚Muad’Dib’ Atreides: „Ne, máme celou věčnost.”
Chani: „Ty máš celou věčnost. Já mám jen dnešek.”

(3. část, v Arrakénu na svatbě.)
Leto Atreides II: „Jsem Leto, lev Atreidů! Přišel jsem, abych vyhlásil Secher nabái - Zlatou stezku! Abych zbavil lidstvo zvrhlostí páchaných ve jménu Muad’Diba a zachránil je před zvráceností, zvanou Alia!”

(1. část, na planetě Salusa Secundus. Princezna Wensicia ukazuje svému rádci Tyekanikovi svého syna - malého prince Faradina, ten se učí bojovat s holí.)
Princezna Wensicia Corrinová: „Tak co říkáš, Tyekaniku? Má v sobě malý princ, co je třeba, aby jednoho dne velel armádě?”
Tyekanik: „Je mnoho způsobů jak velet armádě, princezno. Být válečníkem je jen jeden z nich. A nemusí být ten nejlepší.”

(1. část - v Arrakénu, Alia a Duncan mluví o Bijazovi.)
Alia Atreidovna: „Jde mu ještě o něco jiného.”
Duncan Idaho: „Jak to víš?”
Alia Atreidovna: „Cítím to.”
Duncan Idaho: „Smysly jsou nebezpečné. Lze je ošálit.”
Alia Atreidovna: „Ovšem. Jenom stroj může fungovat beze smyslu. Jsi snad stroj, gólo?”
Duncan Idaho: „Jsem mentat. Věřím jen logice a statistice.”
Alia Atreidovna: „... ne mystice a proroctvím. Mentatský učitel mého bratra mluvil stejně.”
Duncan Idaho: „Hawat.”
Alia Atreidovna: (Diví se.) „Ty si vzpomínáš.”
Duncan Idaho: „To jsi udělala schválně.”
Alia Atreidovna: „Vzpomínáš si.”
Duncan Idaho: „Ne. Cítím to. To je rozdíl.”
Alia Atreidovna: „Opravdu? Tebe to děsí, že ano? Vzpomínky. Bojíš se, že si vzpomeneš, kým jsi byl.”
Duncan Idaho: „Gólové se neregenerují do svých dřívějších já, dítě.”
Alia Atreidovna: „Nejsem dítě. Já jsem nabyla vědomí ještě v matčině lůně. Mám v sobě nashromážděné vzpomínky mnoha žen. Vím, co věděly ony. Cítím, co ony cítily. Ale umím to zvládnout. Umíš to ty?”

(2. část, v Arrakénu, po příjezdu Muad’Dibovy matky vystoupí z davu slepý muž.)
Muž: „Matko?! Ctihodná matko! Nesu varování. Požehnání Muad’Dibova jsou zkomolená. Muad’Dibovo náboženství není Muad’Dib! Zříká se ho, tak jako se zříká vás. Vás všech! Muad’Dib je mrtev. A písek pohltí toto místo. I vás pohltí písek...”

(2. část, v síči Garakulan, Duncan přiletí pro Jessicu.)
Duncan Idaho: „Vaše vnoučata zmizela. Mám vás co nejrychleji dopravit do síče Tabr.”
Al-Fali: (Tasí na něj krispel.) „Nechoďte s ním, Svatá matko! Je to góla!”
Lady Jessica Atreidovna: „Byl to Letův nejvěrnější válečník. Už jednou zemřel, aby zachránil Muad’Dibův život. A mě.”
Al-Fali: „Ale je to Aliin manžel.”
Lady Jessica Atreidovna: „Je to stále Atreides. To moje dcera už není.”

(3. část, na planetě Salusa Secundus. Mluví o Jessice.)
Princezna Wensicia Corrinová: „S ženou, která dokázala svést vévodu Leta Atreida a planetu pouštních Fremenů, není radno si zahrávat.”

(3. část. Leto v poušti čeká na blížící se písečnou bouři.)
Leto Atreides II: „Nebudu se bát. Strach zabíjí myšlení. Budu mu čelit. Nechám ho skrze sebe projít.”

(2. část, v Arrakénu.)
Duncan Idaho: „Rodu Atreidů nikdo nesmí ublížit. Ať to stojí cokoli!”

(1. část - v Arakénu, Muad’Dib leží s Chani v ložnici.)
Paul ‚Muad’Dib’ Atreides: „Když jsem byl venku, šlápl jsem do louže. Zvláštní. Voda - jen tak volně na ulici.”
Chani: „Muad’Dib přinesl na Arrakis mnohé zázraky, jak říkají lidé.”
Paul ‚Muad’Dib’ Atreides: „Muad’Dib plýtvá vodou, jako by zešílel. To říkají, Chani. Staří Fremenové. Slýchám to, když chodívám po ulicích. Ztloustli jsme přebytkem vody. Nestojí o ty zázraky, jenž jsem jim přinesl. Nestojí ani o mě... Tak rád bych ty války ukončil a distancoval se od toho prokletého mýtu, kterým jsem.”
Chani: „A co ti brání? Nařiď to, Muad’Dibe. Jsi přece Imperátor.”
Paul ‚Muad’Dib’ Atreides: „I kdybych zítra zmizel, revoluce by následovala mého ducha.”
Chani: „Tohle není čisté místo, je načase vrátit se do pouště. Tam jsme byli šťastní...”