Na stojáka (pořad)

Petr Vydra: „Když jdete kolem klubu pro homosexuály a maj tam restauraci, co tam nikdy neuvidíte? Nemají na ceduli napsáno: ‚Teplá kuchyně.’”

Dominik Heřman Lev: „Já jsem nased do letadla a jel jsem hledat práci do Anglie. Letěl jsem nízkonákladovejma linkama. Kdo máte tu zkušenost, tak víte, že si tam pohodlně nesednete. Nedaj vám tam ani najíst, natož napít. V polovině letu se tam objevil chlapec, tlačil vozíček a nabízel nám panáky vodky za dvacet eur. Když přijel ke mně, tak jsem řekl: ‚Prosím vás, kdybych chlastal panáky za dvacet eur, tak neletím s vámi a nekrčím se tu. Letím s arabskejma aerolinkama, kde byste vy nebyl.’ On se urazil, odcouval s vozíčkem. Oni změnili taktiku a my jsme se v následných minutách třikrát propadli asi o dvě stě metrů. A ta vodka šla na dračku. Letadlo zlitý do dvaceti minut. Dohnali jsme ty piloty, určitě.”

Karel Hynek: „Pokud máte koupelnu a záchod ještě z umakartovýho jádra, nejenže slyšíte, ale i cejtíte, že sousedovi oběd nesednul. Vy se teď usmíváte, pánové, ale co si budeme povídat, každému z nás se stane, že nám někdy ten oběd nesedne, a nechtěně si doma ulevíme. Pak doma poslouchám: ‚Ty jsi takový prase, nemůžeš jít na balkón?’ Můžu, ale to, že jsem prase, bude vědět celý sídliště.”

Miloš Knor: (rozdávalo se divákům šampáňo) „Dostáváte šampusy. I vám. Takhle, jedna na stůl. Jsme Česká televize, rozpočet je nízko. Ještě někomu chybí? Vás není vidět na kameře, vy nepotřebujete nic.”

Miloš Knor: „Vystoupila z toho taková mladá pěkná ženská, a vůbec ani nebyla blondýna. Z jednoho sloupu sundala hasící přístroj a začala to auto obcházet kolem dokola. A vona najednou s tím hasičákem přišla dovnitř a povídá tomu pumpaři: ‚Prosím vás, pane, můžete mi poradit, jak mám s tímhle nafoukat kola?’ Teď von se vám do ní pustil, až byl úplně hnusnej. To je kráva. Koupí si takovýhle auto, a neumí si ani pořádně nafouknout kola... Tak mě napadlo, že bych uspořádal takový výjezdový přepadení téhle pumpy. Jestli byste měli chuť někdo z vás, že bychom tam zajeli, mě právě napadlo, a takhle pět šest chlapů by tam vždycky zašlo s tím hasičákem a řekli by tomu pumpaři: ‚Můžete mi poradit, jak mám s tímhle nafouknout ty kola?’ A ten poslední, třeba takovej sedmej, bych tam byl já potom. Tak bych tam potom zašel zase s tím hasičákem a řekl tomu pumpaři: ‚Prosím vás, vyměňte si to. Já si dofouk dvě kola, a už je to prázdný.’”

Radek Petráš: „Pánové, určitě se vám stala situace, že jste byli ve společnosti dítěte, a to dítě udělalo: ‚Vaťapaťaňaňa čapaťapane ťaňapaňupapapa...’ A ta žena bez nejmenšího zaváhání: ‚Anó, ta kočička má mokrou pacičku.’ Jak?”

Jakub Žáček: „Kdyby se kupovali herci mezi souborama. Kdo je taková hvězda? Takovej českej Jágr. Třeba Ivan Trojan. Jak by se řešily přestupy? Říkalo by se: ‚Ivan Trojan přešel z Dejvic do Jihlavy.’ - ‚Za kolik asi?’ by se říkalo. Nebo: ‚Bohdalová k Mountfieldu.’”

Lumír Tuček: „Já jsem vyslech takovej poučnej rozhovor. Jeden se ptal: ‚Hele, jseš taky rozvedenej?’ - ‚No taky.’ - ‚A kolik máš dětí?’ On říká: ‚Pět. Nejstarší studuje medicínu.’ - ‚Ty vole, to je největší průser, chytrý děti. To platíš furt.’”

Karel Hynek: „Ale pozor, některé kočky jsou fakt drsný a třeba vám řeknou: ‚Dost si fandíš, frajere!’ Jedna mě tak dostala, podruhý jsem byl připravenej. Takže opět se k ní nakloníte a úplně v klidu do očí jí řeknete: ‚Jsem rád, že znáš svoji cenu.’ Na tuhle větu, když jsem přišel, začal jsem se sám sebe bát.”

Karel Hynek: „Já když jsem rozdělen se ženou, tak si večer užívám s kamarádama při partičce pokru. Žena si užívá zase tím, že mi posílá SMSky, kdy už přijedu domů? Žádný SMSky mi neposílá. Rovnou mně volá.

Arnošt Frauenberg: „Ale tam začaly problémy. Přijdu k hotelu vhodně oblečený jako vždycky. Soudruzi z Bruselu zase nějaký zákaz. Na dveřích napsáno: ‚No smoking.’ Tak se jdu převlíct. A vemte si, soudruzi, kdybych neuměl anglicky? Vrátil jsem se zpátky do hotelu, soudruzi, usednu do salónku, uchopím doutník soudruha Kubánce, že si zapálím, a přijde číšník, že prý se tam nekouří. Nemůžou to napsat na dveře?!”

Karel Hynek: „Ideální muž podle časopisu Cosmopolitan: ‚Já jsem byl nedávno nemocen. Kdybych byl spisovatel, tak bych řekl, že jsem měsíc bilancoval nad propastí mezi životem a smrtí. Mě zasáhnul brutální vir rýmy. Jo, vy se smějete, ale to byl ten mužský klon, a ten je samozřejmě zákeřnější.’”

Karel Hynek: „Já reklamám nevěřím. Je úplně jedno, jestli je blbá, nebo dobrá a nebo Pavláskova. Čistě statisticky. Ženský, která z vás je tady s kabelkou? Přihlaste se. Skoro všechny. Tisícovku tý, která do ní sáhne a vytáhne Perwoll.”

Miloš Knor: „Tak jsem říkal manželce: ‚Nechceš jít na nákup sama, že bych zatím umyl nádobí a vyluxoval?’ A ona: „Né, to né, to si uděláš, až se vrátíme.’”

Karel Hynek: „Ideální muž podle časopisu Cosmopolitan: ‚Moje žena si uvědomuje, že se v práci musím věnovat hlavně svojí kariéře, proto se na mě nezlobí, že jí během dopoledne volám pouze šedesátkrát, abych se zeptal, jak se má.’”