Násilí

(Cloud stojí na zemi, v ruce meč a hledí k obloze, kde právě zabil Sephirotha.)
Cloud Strife: „Zůstaň tu pro mě... uvězněn ve vzpomínkách.”

Éowyn: „Nebyli varováni. Nebyli ozbrojeni. Nyní jdou divocí lidé Západním úvalem a vše pálí. Stohy, chaloupky i stromy.”

(Poté, co Boyd dostal elektrickým paralyzérem.)
Luis Strutt: „Jak ti je?”
Orin Boyd: „Jako po šoku.”

Detektiv Bill Mitchel: „Můžu se podívat na tvoji botu? Protože jsem ještě neviděl nikoho, kdo by někomu nakopal zadek tak, jako teď ty.”

Vin: „Z pohřebáku jsem ještě nestřílel.”

(James Bond se setkává na Americké letecké základně v Jihočínském moři s Jackem Wadem.)
James Bond: „Wade, páni, co ty tady děláš?”
Jack Wade: „Víš, že mě najdeš všude.”
James Bond: „Q už tě o všem informoval?”
Jack Wade: „Jo, přivezl jsem kalibrátor GPS. Mimochodem, oficiálně je strýček Sam v téhle šlamastyce neutrální.”
James Bond: „A neoficiálně?”
Jack Wade: „Nechceme třetí světovou válku. Pokud ji nezačneme my.”

Henry Letham: „Elegantní sebevražda je dokonalé umělecké dílo.”

Will Turner: „Jacku. Elizabeth je v nebezpečí.”
Kapitán Jack Sparrow: „Tak proč ji nedáš někam pod zámek? Holt ji musíš víc hlídat...”
Will Turner: „Ona je pod zámkem. Chtějí ji oběsit za to, že ti pomohla.”
Kapitán Jack Sparrow: „Vždycky přijde čas, kdy člověk musí přijmout odpovědnost za svoje chyby.”

(Martin připravil se spoluvězni muzikál o vězních.)
Caroline: „To bylo úžasné. Třeba ten útěk z vězení. Některé to násilí bylo neskutečně realistické.”
Martin: „Protože to bylo doopravdy.”

Charles Remington: „Tohle lvi nedělají, nemají taková doupata. Tihle zabíjejí pro potěšení.”
John Henry Patterson: „Poznají, že jsme tu byli.”
Charles Remington: „Proboha...”

Mafián: „Dej mi důvod, proč nemám říct tadytomu, aby ti ustřelil palici.”
Joker: „Umím kouzlo. Nechám zmizet tuto tužku.”
(Joker vezme jednoho mafiána za hlavu a praští s ním o stůl na místě, kde stojí tužka.)
Joker: „Tadá! A je fuč.”

(Lucka slyší vrčení a myslí, že je to Aslan.)
Lucka: „Aslane?”
(Petr přiběhne, zacpe jí pusu a poté začne bojovat s Kaspianem, sbíhají se kolem Narniané.)
Lucka: „Ne, přestaňte.”
(Petr se podívá na Kaspiana.)
Petr: „Princ Kaspian?”
Kaspian: „Ano. A ty jsi kdo?”
(Přiběhne Edmund se Zuzkou.)
Zuzana: „Petře!”
Kaspian: „Král Králů Petr?”
Petr: „Volal jsi o pomoc.”
Kaspian: „To ano. Ale nemáte být starší?”
Petr: „No jestli chceš, vrátíme se za pár let.”
Kaspian: „Ne, omluvte mne. Jen jsme čekali někoho jiného.”
(Usměje se na Zuzanu.)
Edmund: „To my taky.”
(Podívá se na minotaury, se kterými před rokem válčili.)
Jezevec: „Společný nepřítel sjednotí i staré nepřátele.”
Ripčíp: „S úzkostí jsme očekávali váš návrat, můj Pane. Naše srdce i meče jsou vám k službám.”
Lucka: „Ten myšák je ale sladkej.”
Ripčíp: „Kdo to řekl?”
Lucka: „Pardon.”
Ripčíp: „O, Výsosti, při vší úctě k vám, myslím, že kurážný, rytířský či šlechetný je pro rytíře Narnie vhodnější.”
Petr: „No, hlavně že to umíš s mečem.”
Ripčíp: „To umím. A svůj um jsem si už dovolil použít k zajištění zbraní pro vaši armádu.”
Petr: „Skvělé, budeme potřebovat každý meč, co najdem.”
Kaspian: „V tom případě budeš chtít ten svůj zpátky.”
(Petr zasune meč do pochvy.)

(Legolas zastřelí vrrka.)
Gimli: „Tenhle byl můj!”

(Královna vede Vikingy ke staré vědmě.)
Královna Weilew: „Žije tu žena, která byla stará už za mládí mé babičky. Je skoro šílená.”
Herger: „Ideální rádkyně.”
(Přijdou k ní do chatrče.)
Stará vědma: „Stojí přede mnou královna. Nemám pravdu?”
Královna Weilew: „Přišli jsme pro radu, paní.”
Stará vědma: „Vy? Nebo on? Přistup blíž, Buliwyfe. Blíž.”
Buliwyf: „Vy mě znáte?”
Stará vědma: „Mám uši. ‚Válečník,’ říká vítr... ‚Velitel,’ říká déšť... Ale proč jsi mě vyhledal? Chceš radu? Abys sis věděl rady s pojídači mrtvých?”
(Buliwyf se vyčítavě ohlédne ke královně.)
Královna Weilew: „Hledáme tvou moudrost.”
Stará vědma: „Války se vyhrávají vůlí. Možná jste bojovali na nesprávném poli. Máte jejich symbol? Něco, co jim patří?”
Ahmed Ibn Fahdalan: „Ano.”
(Podá sošku Buliwyfovi a ten ji předá vědmě.)
Stará vědma: „Sami vám ukazují cestu, kterou nechcete vidět. Když je budete zabíjet, nedosáhnete ničeho. Najděte kořen. Podetněte vůli.”
Buliwyf: „Jak?”
(Vědma si prohlíží sošku.)
Stará vědma: „Toto je matka wendola. Uctívají ji. Je jejich vůlí.”
Buliwyf: „Kde ji mám hledat?”
Stará vědma: „Ona je země. Hledej ji v zemi.” (Všichni začnou odcházet.) „A Buliwyfe, pozor na vůdce jejich válečníků. V jeho rozích je také síla. Musíš zabít i jeho.”

(James Bond nasedá s generálem Georgiem Koskovem do auta a předává Saundersovi zbraň.)
Saunders: „Jak ho dostanete ven?”
James Bond: „Je mi líto, příteli. Paragraf 26, odstavec 5 - v nezbytném rozsahu. Určitě to chápete.”