Památné výroky

(DI Lestrade s policejním sborem pod záminkou drogového zátahu vtrhli k Sherlockovi a Dr. Watsonovi do bytu a prohledávají dům.)
Donovanová: „Našla jsem lidské oči!”
Sherlock: „Vrať je zpátky!”
Donovanová: „Byly v lednici.”
Sherlock: „Je to experiment!”

Feťák: „Jste magor! Víte to?”
Watson: „Jsem jen zvyklý na kvalitnější zločince.”

(Karsi se ptá na Jona Sněha.)
Karsi: „Ručíš za tohohle muže, Tormunde?”
Tormund: „Je hezčí než obě moje sestry.”

(Mary poslala Johnovi po své smrti video.)
Mary: „PS - Já vás dva znám, a pokud jsem pryč, vím, co se z vás mohlo stát. Protože já vím, kdo doopravdy jste. Feťák, který řeší zločiny, aby se mohl sjet. A doktor, který se nikdy nevrátil domů z války. Slyšíte mě? Nezáleží na tom, kdo skutečně jste. Všechno je to o mýtech, příbězích, dobrodružství. Na světě je poslední úkryt pro zoufalé, nemilované, pronásledované. Pro každého je poslední odvolací soud. Když vše začne být příliš divné, příliš nepravděpodobné, příliš děsivé, vždy je tu ještě poslední naděje. Když všechno ostatní selže, vždy jsou tu tihle dva, co sedí a hádají se v ošuntělém bytě, jako by tam byli odjakživa a měli tam být už napořád. Ti nejlepší a nejchytřejší muži, co jsem kdy potkala. Moji hoši z Baker Street. Sherlock Holmes a doktor Watson.”

Yara: „Vím, že jsi zažil pár špatných let.”
Theon: „Pár špatných let?”

Sherlock: „Přestaň mluvit. Vím pak o tom, že existuješ.”

???: „A k čemu je to dobrý?”

Lestrade: „Co to je?”
Sherlock: „Já nevím. Stále se to snažím pochopit.”
Lestarde: „Já myslel, že rozumíte všemu.”
Sherlock: „Jistěže ne. Plýtval bych mozkovou kapacitou. Specializuji se.”

Moriarty: „Chyběl jsem vám?”

Mary: „Víte, že se angažuji v politice?”
Lestrade: „Vážně?”
Mary: „Volební právo pro ženy.”
Lestrade: „A jste pro, nebo proti?”
Mary: „Jděte.”

(Lestrade stojí na opuštěném parkovišti a zapaluje si cigaretu. Myslí si, že Sherlock je mrtvý.)
Sherlock: „Další hřebíček do rakve.”
Greg: (Ztuhne, otočí se a ohromeně řekne.) „No ty parchante!”
Sherlock: „Přišel čas se vrátit. Nechal sis zločin proklouznout mezi prsty, Grahame.”
Greg: „Gregu!”
(Po chvilce váhání se Greg vrhne Sherlockovi kolem krku.)

Holmes: „Co bys řekl jako svá poslední slova před smrtí?”
Watson: „Prosím, Bože, nech mě žít.”
Holmes: „Ale prosím tě, zapoj představivost.”
Watson: „Já nemusím.”
Holmes: „Dobře, ale co bys řekl, kdybys byl chytrý? Ona s tolika milenci musela být chytrá.”

Watson: „Dal jste Mycroftovi ten flash disk?”
Holmes: „Ano. Vyhrožoval mi rytířským titulem... Zase.”

Sherlock: „Takže Watson se odstěhoval? Už jsem si myslel, že dělá pokroky.”

Jeor Mormont: „Myslíš, že bratrova válka je důležitější než ta naše?”
Jon Sníh: „Ne.”
Jeor Mormont: „Když nás honí mrtví lidé a horší věci, myslíš, že záleží na tom, kdo sedí na železném trůně?”
Jon Sníh: „Ne.”
Jeor Mormont: „Dobře. Protože chci, abyste ty a tvůj vlk zítra s námi hned vyrazili za Zeď.”