Památné výroky

(V opuštěné laboratoři InGenu, kde se vytvářeli dinosauři.)
Amanda Kirbyová: „Tak takhle se dělají dinosauři?”
Dr. Alan Grant: „Ne. Tak se hraje jedině na Boha.”

Sarge: „Kolik je to let?”
John Grimm: „Deset let.”
Sarge: „Ty myslíš, že tam pořád je?”
John Grimm: „Asi. Musím už se postavit svejm nočním můrám.”

(O pohádce Mrazík.)
Hynek: „Já tu pohádku prostě nesnáším. Já když vidím tu Nastěnku s falešným ‚Ivánku’, tak bych jí tak lísknul. Jo Marfuša, ta je výborná. Ta už se ani nesnaží maskovat, jak je blbá.”

(Kolem proběhne kůň.)
Margo: „Přiveď mi ho.”
Penny: „Proč?”
Margo: „Chci se cítit jako Kateřina Veliká.” (Penny se na ni nechápavě podívá.) „Vygoogli si to. Fakt psina.”

Bryce: „Jsou to hodiny.”
Lara Croft: „Našla jsem je v noci. Tikaly.”
Bryce: „Pak jsou to tikací hodiny.”
Lara Croft: „Byly v tajné místnosti.”
Bryce: „Ů...”
Lary Croft: „Bryci, nezačínej.”
Bryce: „Víš, Laro, jsou to hodiny. Tikají. Ukazují čas. Blbě!”
Lara Croft: „Začaly tikat včera v noci. V první fázi konjunkce.”
Bryce: „No, potřebuju kafe.”

(Alice Johnsonová je v opuštěném a zchátralém kostele, kam právě vstoupil Freddy Krueger.)
Freddy Krueger: „Vítám tě v Zemi divů, Alice.”

Light Yagami: „Ryuuzaki? Aha, to je pracovní přezdívka?”
L: „Dobrá intuice. Na to jsi přišel sám?”

Ahmed Ibn Fahdalan: „Putovali jsme přes moře netvorů a lesy démonů. Chvála Alláhovi, milosrdnému a soucitnému. Nechť požehná pohanům, uctívajícím jiná božstva, kteří nabídli svou krmi a svou krev, aby se Jeho služebník, Ahmed Ibn Fahdalan, mohl stát mužem a prospěšným sluhou Božím.”

(Doktor Solomon se chystá transplantovat Andertonovi nové oči.)
John Anderton: „Chtěl bych si ty staré nechat.”
Dr. Solomon Eddie: „Proč?”
John Anderton: „Protože mi je dala moje máma.”

Pan Brož: „Co to tady vyrábíte?”
Babi: „Ale, František si usmyslel, že letos sám vyřeže betlém.”
Pan Brož: „Z překližky, hmm.”
František: „To aby mladí nezapomněli, co jsou to pravé Vánoce.”
Babi: „Než jim to ten ruskej Děda Mráz vyžene z hlavy.”

Saajan Fernandes: „Když moje žena umřela, dostala běžné pohřební lůžko. Zkoušel jsem takové jednou koupit pro sebe, a nabídli mi už jen svislý typ. Strávil jsem celý život stáním ve vlaku nebo autobuse, a teď ještě budu stát dokonce i po smrti!”

(Martin Riggs sbírá ze stolu peníze vyhrané ze sázky. Objeví se mezi nimi i jeden Krugerrand. Toho si všimne Roger Murtaugh.)
Roger Murtaugh: „Kde se to tady vzalo? Nemůžete si ty mince přivlastňovat. Je to důkaz.”
(Roger schová Krugerrand do šuplíku.)
Martin Riggs: „Je můj. Vyhrál jsem ho.”
Roger Murtaugh: „Ne! Není tvůj.”
Martin Riggs: „Vyhrál jsem ho.”
Roger Murtaugh: „Chceš zatknout?”
(Roger Murtaugh vyndá ze šuplíku pouta.)

Detektiv Richie Roberts: „Dobrá práce, Franku. Nechceš něco k pití, na oslavu?”
Frank Lucas: „Máš nějakou svěcenou vodu?”

Opoparchant: „Ha, ha, ha, noční můru do zadečku.”
(Na zahradě zaštěká pes.)
Opoparchant: „Myslím, že slyším pokusné morče.”

(Martin Riggs odchází z konzulátu a v přízemí potká Ruddovu sekretářku.)
Rika van den Haasová: „Dobrý den, pane?”
Martin Riggs: „Riggs, Martin Riggs.”
Rika van den Haasová: „Ano. Copak tady děláte?”
Martin Riggs: „Byl jsem si tak trochu pokecat s vaším šéfem o rybách.”