Památné výroky

(Slečna Moneypenny právě položila telefon s Jamesem Bondem a když se otočí, stojí za ní M.)
Slečna Moneypenny: „Neptejte se.”
M: „Nic neříkejte.”

(Plukovník Trautman navštíví Ramba v klášteře v Thajsku.)
John. J. Rambo: „Plukovníku, kdo to je?”
Plukovník Samuel Trautman: „Část důvodu, proč jsem tady.”
(Plukovník Trautman zavolá na Roberta Griggse, aby přišel blíž.)
Plukovník Samuel Trautman: „Robert Griggs, terénní pracovník naší ambasády. John Rambo.”
Robert Griggs: „Je mi ctí. Není lehké vás najít.”
John. J. Rambo: „Proč? Pořád po mně jdete?”
Robert Griggs: „Jak říká plukovník, dobří lidé se špatně hledají.”

(Na vyhlídkové lodi se snaží domorodý chlapec prodat ženě sošku slona.)
Chlapec: „Krásná dáma, sto bahtů.”
Žena: „Ne.”
Chlapec: „Osmdesát bahtů. Padesát bahtů. Krásná dáma, opravdový slon. Šedesát bahtů.”
(Když neuspěje, tak skočí do vody, připlave k Bondovu člunu a naskočí do něj. James Bond má se člunem problém, nefunguje motor.)
Chlapec: „Slon. Výhodná koupě. Sto bahtů. Opravdový slon. Padesát bahtů. Jste velmi hezký muž. Čtyřicet bahtů. Pro vás, pane, za dvacet bahtů.”
James Bond: „Dám ti dvacet tisíc bahtů, jestli se ta skořápka dá do pohybu.”
(Chlapec pouze udělá to, že pohne páčkou na boku člunu a motor naběhne.)
Chlapec: „Dvacet tisíc bahtů.”
James Bond: „Jsem tvým dlužníkem.”
(Následně James Bond vyhodí chlapce do řeky a ujíždí pryč, protože se blíží jeho pronásledovatelé.)
Chlapec: „Zatracení turisté. Dvacet tisíc bahtů.”

Spider-Man: „Není to tak prosté.”
Mary Jane Watson: „Samozřejmě, že není, když to pořád komplikuješ.”

Vilma: „Já v jejím věku.”
Helena: „Mami, ty v každým věku.”

Helena: „Ta skála dneska, no to bylo moje maximum.”
Michal: „Věřím, že tohle není poslední vrchol, kterýho jsme spolu dosáhli.”

Velký táta: „Nemáte radši pilulku, která by nechala tu bolest zmizet?”
Doktor Baugh: „Občas si přeju mít pilulku, která by nechala zmizet lidi.”

Boris Grushenko: „No jasně, taky Starý Gregor a jeho syn Mladý Gregor. Zvláštní je, že Gregorův syn byl starší než Starý Gregor. Nikdo nemohl přijít na to, jak je tohle možné.”

Lord Voldemort: „Seber si hůlku, Pottere! Říkám, seber ji! Vstaň! Vstaň! Umění souboje ses doufám učil, ano? Nejprve se jeden druhému ukloníme.”
(Voldemort se pokloní.)
Lord Voldemort: „Tak prosím. Je třeba zachovat zdvořilost. Brumbál by nechtěl, abys zapomněl na dobré vychování, že? Řekl jsem, pokloň se.”
(Donutí Harryho se poklonit pomocí kletby Imperius.)
Lord Voldemort: „To je lepší. A teď...”
Harry Potter: „Ne.”
(Shodí Harryho na zem.)
Lord Voldemort: „Crucio!”
(Harry začne řvát.)
Lord Voldemort: „Crucio! To je ono, Harry. Rodiče by na tebe byli hrdí. Zvlášť tvoje špinavá mudlovská matka.”

Zack Thomas: „Zařídím vám zde prominutí trestu.”
Joe Jarrett: „Za kolik?”
Zack Thomas: „Sto tisíc.”
Joe Jarrett: „Takže já vám dám sto tisíc a budu mít pokoj, jo?”
Zack Thomas: „Hmm.”
Joe Jarrett: „Jenže jinde by mě to nestálo více než pět tisíc a ještě by mě udělali guvernérem.”
Zack Thomas: „Asi mluvíte o Rhode Islandu, ale tady je Texas. A cena života je zde větší.”

Will: „To je sebevražda.”
Jacob: „Možná.”

Lucian: „Musím všechno udělat sám.”

Číslo 5: „Pásy moje, nenechte mě ve štychu.”

Marv: „To lepí, lepí to.”
Policista: „Lepí to.”

Květuška: „U vás v Americe máte jistě spoustu jiných druhů motýlů.”
Nick Carter: „To máme. Vždyť jsme také země neomezených možností.”