Památné výroky

(Vesna vysvětluje, proč je naše Země míň zaostalá.)
Vesna: „Taky jsme jediná planeta, na který stačí, aby se spojily dvě bytosti a měly děti.”
Jakub: „To jako že na ostatních planetách je potřeba, aby se spojily tři bytosti, jo?!”
Vesna: „Ne, sedum, sedum bytostí různýho pohlaví!”

Sméagol: „Můj milášku! Prokleli nás. Říkali nám vrah. Prokleli nás a vyhnali nás. Glum.”

(Ráno poté, co se Pepa vrátí ze své třetí noční jízdy.)
Albert Horák: „Já se mu tady vystřihuju s deklíkem, abych ho přibrzdil, dělám mu pomyšlení, ale už toho rozmazlování bylo dost!”
Michal Adámek: „Až přinese mlíčko, tak pojede. ‚Dnes v noci jsi o moc přišel, že jsi s námi nebyl.’”
Albert Horák: „Co to je?”
Michal Adámek: „Telegram.”
Albert Horák: „Hm, tím ho tak dojmeš.”
Michal Adámek: „Já mu to napíšu ve verších.”

(M představuje Bondovi své společníky.)
M: „Smernov, KGB, sire Jamesi.”
Sir James Bond: „Ó ano. Inspektor pracovního tábora.”
Smernov: „Blok 988, GPU, Sibiřská sekce.”
Sir James Bond: „Vzpomínám si na jednoho vašeho chlapíka, Lenina. Prvotřídní organizátor, druhořadý myslitel.”

Kapitán Jack Sparrow: „Smrt dokáže zvláštním způsobem přehodnotit priority.”

Babka 1: „Musíš pořád, tak mlaskat?”
(Při tom ji šťouchne loktem.)
Babka 2: „Tak mě netluč, mlaskej taky... A ty nemáš, co, viď?”
Babka 1: „Bábo jedna.”

Romero: „Co se tak díváte? Nejsem pošuk.”

Rachel Dawes: „Bruci?”
Bruce Wayne: „Rachel...”
Rachel Dawes: „Tak ty ses vrátil?” (Koukne udiveně na Bruceovo mokré oblečení.) „Co jsi dělal?”
Bruce Wayne: „Trochu jsem plaval. Rachel, tebe tak rád vidím.”
Rachel Dawes: „Byl jsi hodně dlouho pryč.”
Bruce Wayne: „Já vím. A jak jde život?”
Rachel Dawes: „Stejně. V práci to je horší.”
Bruce Wayne: „Sama svět těžko změníš.”
Rachel Dawes: „A co mám dělat, když ty musíš plavat?”
Bruce Wayne: „Rachel, tohle, to všechno... Já takový nejsem. Tam, tam uvnitř jsem... Jsem jiný.”
Blonďatá společnice: „No tak, Bruci, pojď už!”
Tmavovlasá společnice: „Bruci, ještě musíš koupit pár dalších hotelů!”
Rachel Dawes: „Bruci, možná, že někde uvnitř, se skrývá ten kluk jako dřív. Ale zvenku už takový nejsi. Tvé chování o tom vypovídá.”

(François Pignon vběhne do pokoje, kde stojí Pierre Brochant, Marlene a Just Leblanc.)
François Pignon: „Jejda, tak ona se vrátila.”
Pierre Brochant: „Francois Pignon, Marlene.”
François Pignon: „Marlene?”
Pierre Brochant: „Koho jste odtud vyrazil, Pignone?”
François Pignon: „Marlene.”
Marlene Sasseurová: „Prosím?”
Pierre Brochant: „Tohle je Marlene, Pignone, tak koho jste vyrazil?”
(Leblanc se začne smát.)
Pierre Brochant: „Přišel ses mi smát? Tak to jdi radši domů.”
Just Leblanc: (se smíchem) „Já fakt nerad.”
Pierre Brochant: „Nevyhodil jste blondýnu v béžovém baloňáku?”
François Pignon: „Říkal jste: Přižene se sem jedna bláznivá, s tou se nedá mluvit. Tak jsem si řekl: Hele, už je tady, ta stíhačka.”
Marlene Sasseurová: „Kdo se sem měl přihnat?”
(Leblanc se začne smát.)
Just Leblanc: (se smíchem) „Já musím ven.”
(Odchází.)
Pierre Brochant: „Co jste jí vlastně napovídal?”
François Pignon: „Komu?”
Pierre Brochatn: „Mojí ženě!”
Francois Pignon: „Celkem nic...”
(Leblanc vychází z pokoje a směje se.)
Pierre Brochant: „Vrátí se a po pár minutách hovoru s vámi zase prchne! Co jste jí navykládal?!”
François Pignon: „Když já jsem si ji asi spletl s tou hysterkou. Řekl jsem si: Hele, už odvezla psy a máme ji tady, tu nymfomanku.”
Marlene Sasseurová: „O kom to vykládá?”
(Leblanc vejde do pokoje, začne se smát a zase odejde.)

Mastná: „Panebože, já jsem se lekla.”
Tomáš: „Nebojte se, já vám nic neudělám, jen jestli bych vás mohl poprosit o tu láhev, kdybyste mi podala.”
Mastná: „Ano, jistě, láhev.”
Tomáš: „Já si totiž potřebuju odskočit, víte?”

(Pepan vypráví lživé, ale zato přesvědčivé historky ohledně jeho a Simony staršímu Kreuzerovi.)
Pepan: „No, matka zahynula, když ji smetla lavina... my se Simčou jsme vyrůstali v chudobě, to jsme se třeba dělili i o jeden chleba... bylo to strašný dětství!”
Kreuzer: „Tohle mi Franta nikdy neřekl!”

Katharine Richelieu: „O čem si tu vykládáte? Svatba začne každou chvíli.”
Sarah Huttingerová: „Jsi Anne Bancroftová, že jo? Ty jsi paní Robinsonová.”
Katharine Richelieu: „Jeffe, běž si někam hrát.”

(Dallas propleskne Cornelia, aby se probral.)
Korben Dallas: „No tak. Vstávat.”
Otec Vito Cornelius: „Kdo jste?”
Korben Dallas: „Přivezl jsem tu dívku. Tu zrzku. Spadla mi do taxíku a začla mluvit divnou řečí.”
Otec Vito Cornelius: „Není divná. Je to božská řeč, stará řeč... Mluvilo se tak dříve na celém světě. A ona... On je ona.”
Korben Dallas: „Vy jste to poznal?”

Jenny: „Utíkej, Forreste!”

Plukovník Henry Blake: „Kapitáne Hawkeye Pierce. Už mě o vás informovali. Prý jste na velitelství ukradl džíp.”
Kapitán Benjamin Franklin ‚Hawkeye’ Pierce: „Ne, ne, ne, pane. Neukradl jsem džíp. Stojí támhle.”