Památné výroky

Kreuzer ml.: „Otče, nějak jsem ti nestačil říct, že Martin tady byl celou dobu s námi.”
Kreuzer st.: „A proč jste nepřišel, když jste tady byl?”
Martin: „Protože to nešlo. Účinkoval jsem.”
Kreuzer st.: „Jo ták. Vy jste suploval orchestr.”
Martin: „Ne, zpíval jsem.”

Hejlová: „To sníte všechnu polevu?”
Pešek: „Jo, a vylížu vám... i talířek a hrneček.”
Hejlová: „To bude masakr!”

(Na letecké základně Feldstadt probíhá představení cirkusu Chobotnička. Do hlediště za americkým generálem přichází Magda.)
Magda: „Kolik let bych dostala, kdybych vám ukradla peněženku?”
Americký generál: „Asi dva roky.”
Magda: „Tak dlouho? Tak to ji raději vrátím.”
(Magda vrací překvapenému americkému generálovi jeho peněženku, kterou mu předtím nepozorovaně odebrala.)
Americký generál: „Zatraceně.”

(Tyrone řídí auto.)
Sol: „Hele, nech ho bejt. Je to přirozenej talent, že jo, Tyrone?”
Tyron: „Jasně, že jo.”
(Tyron couvá s autem a při tom narazí do dodávky.)
Vincent: „Spíš přirozenej idiot! Tyrone, cos to proved?”
Sol: „Jo, Tyrone, cos to proved?”
Tyron: „Hele, to je z toho, že furt prudíte!”
Vincent: „Dobrý, dobrý. Nikam nejezdi! Jinak bude vidět ta škoda. Proč jsi to udělal?”
Tyron: „Neviděl jsem ho!”
Vincent: „Vždyť je to čtyřtunovej náklaďák, není to plechovka s burákama, že ne?”
Tyron: „Nešikovnej úhel.”
Vincent: „Je za tebou, Tyrone!”

Bohuš: „Na co plyn?”

(Po prvním střetu.)
Leonidas: „Vyhráli jsme bitvu, ale oni vyhrajou celou válku.”

Darth Vader: „Nemá smysl se bránit, synu.”

Bedřich: „Hele, a jak to máte teď s Viki, není to najednou trochu nuda, když máte požehnání od Horáka?”
Franta: „Tati, jseš trapnej!”
Bedřich: „No já vím, tím jsem pověstnej. Hele, a ukaž svýmu trapnýmu tátovi vysvědčení, co?”
Anička: „Jo, na to jsme zvědavý.”
Bedřich: „Ať se pobavíme.”

Pešek: „Kdo z nás půjde dřív do koupelny? Ententyky... já jdu první!”

Alan: „Víš, tohle je pro tebe zlomový okamžik, budeš na sebe sám dávat pozor, stává se z tebe muž.”
Jake: „I z tebe.”
Alan: „Páni, jako by to bylo včera, když jsem tě přinesl z porodnice, vypadal jsi jako takový malý prasátko.”

(Petronel se honí v ráji s Uriášem, který utrhl jablko, okolo stromu.)
Uriáš: „Aspoň malý kousíček.” (A dělá, že se zakousne do jablka.)
Petronel: „Prosím vrať to. Musíme to dát zpátky.”
Uriáš: „Nedám.”
Petronel: „Tak to budu muset nahlásit.”
Uriáš: „A já řeknu, že se válíš v Ježíškově posteli.”
Petronel: „Žalobníku.”
Uriáš: „Srabe. Zkazíš každou čertovinu. Chytej.” (A hodí po něm jablko.)

(Vilma se dozví od Květy, že si chce vzít Stárek Květu za ženu. Naštve se, roztrhá smlouvu o sňatku a dá Stárkovi facku.)
Růža: „Ta sedla!”

Babička Knotková: „Tak co, jak jste dopadli?”
Věra Knotková: „Výborně.”
Vladimír Knotek: „Mizerně.”

Kapitán James T. Kirk: „Kapitánův deník 9529 prvního měsíce hvězdného data. Toto je poslední cesta vesmírné lodi Enterprise pod mým velením. Tato loď a její historie se zakrátko dostanou do péče jiné posádky. Jim a jejich potomkům svěříme svou budoucnost. Budou pokračovat ve výpravách, které jsme započali, budou cestovat do všech neobjevených zemí a odvážně půjdou tam, kam žádný člověk, kam nikdo předtím nevkročil.”

Telefonní automat: „Vítáme vás na telefonní lince naší televizní hry. Voláte-li, abyste nahlásili zásah, zmáčkněte 1.”