Památné výroky

Karel: „Aspoň vidíte, že pořád lžete. Jednou jedinkrát neřeknete pravdu.”
Hyacint: „Dobrou chuť. Jíst se musí v klidu, jinak jsou z toho ty vředy na žaludku.”
Petr: „Ježišmarja, to jsou děti.”

Marcela Rosická: (zařve) „Tak co, Tondo, jsi se sebou spokojenej? Podrazil jsi vlastní mámu!”

Ludmila: „Děkuji ti, že jsi přišel. Už se nezlobíš?”
Arazím: „No kvůli tomu nebožátku. Přece nemůže za to, že má bláznivou kmotru.”

Arazím: „Děkujeme, my už kuchařku máme.”
Stela: „Co máte?”
Arazím: „Kuchařku.”
Stela: „A kde?”
Arazím: „Nám bude vařit Klaudie.”
Stela: „Ježišmarja, ta aristokratka? Ta neví, co je to vařečka. Né, no to ne. No a potom pro takovou bandu vařit.”
Arazím: „No a přesto vařit bude.”
Stela: „Brzo se vám zají ty její blíny.”
Arazím: „Lepší ty její blíny než ty vaše blívajzy.”

Pan Bajza: „Co tahle záznamní pokladna, co? To je aranžmá, to je iluminace. Podívej se, jak se krásně leskne. A přitom nebyla drahá.”
Láďa: „U nás v Teplicích to je samozřejmost. Tím nikoho tady neomráčíš.”
Pan Bajza: „Zato ty bys nás chtěl omráčit všechny, viď?”

Galadriel: „Čas elfů minul. Ponecháme Středozem jejímu osudu? Necháme je stát samotné?”

(Při zkoušce divadelního představení o Bílé paní.)
Tajemník MNV: „Ta Andula jako by vypadla tomu obrazu z oka, co?”
Řídicí učitel: „A to ještě počkejte, až na ni hodím zelený štych.”

Princ: „Proč si nechce vyzkoušet svůj střevíček?”

Alfred Molina: „Dělal jsem tedy výzkum. Nehledal jsem nic konkrétního, ale přišel jsem na tohle. Já to zkrátím. Steve Coogane... Věc se má tak, Steve, že my dva jsme bratranci.”
Steve Coogan: „Jak to myslíte? Umělecky?”
Alfred Molina: „Ne! Normální bratranci, příbuzní.”
Steve Coogan: „No tohle.”
Alfred Molina: „To je, co?”
Steve Coogan: „Ano. Víte to jistě?”
Alfred Molina: „Je to tak, že můj prapradědeček byl váš praprastrýc. A když půjdeme ještě dál, měli jsme stejného praprapradědečka.”
Steve Coogan: „Mám irské kořeny, ale vím, že tam figuroval i nějaký Ital.”
Alfred Molina: „Ano! To je ta italská větev. Náš praprapradědeček Giuseppe.”
Steve Coogan: „Páni.”
Alfred Molina: „Není to úžasné?”
Steve Coogan: „Je to hodně podrobné.”
Alfred Molina: „Já se v tom vyžívám.”
Steve Coogan: „Úžasné.”
Alfred Molina: „Teď se můžu chlubit, že Steve Coogan je můj příbuzný.”
Steve Coogan: „A Albert Molina zase můj.”
Alfred Molina: „Alfred.”
Steve Coogan: „Jo... Největší znalkyně našeho rodokmenu je moje babička. Ta bude nadšená. Má moc ráda vaše filmy. Třeba to...” (chvíle ticha) „Hříšné noci.”
Alfred Molina: „Jasné! V trenkách s brokovnicí.”
Steve Coogan: „Jednou o tom mluvila.”

Robin Hood: „Sbohem, má nejdražší.”
Brumhilda: „Láry fáry!”

(Ellaine přivede malého Joeyho Hammena do pilotní kabiny.)
Kapitán Oveur: (na Joea) „Už jsi byl v pilotní kabině?”
Joey Hammen: „Ne, pane. V životě jsem ještě letadlem neletěl.”
Kapitán Oveur: „A už jsi viděl dospělého chlapa v trenkách?”
Murdock: (na kapitána Oveura) „Nemám zkontrolovat počasí, Clearenci?”
Kapitán Oveur: „Ne, zatím není třeba... Joey, už ses někdy poflakoval po tělocvičně?”
Ellaine: „Pojď, radši se vrátíme, Joey.”

Bill Simpson: „Za čtyřicet sedm minut mi letí letadlo. A jsi ty hotová? Vůbec ne, vypadáš jako strašidlo.”
Margo: „Mockrát děkuju.”
Bill Simpson: „To má být sabotáž? To vůbec nemáš pro člověka uznání?”
Margo: „Ukaž mi člověka a uvidíme.”
Bill Simpson: „Letadla mají narozdíl od tebe hodiny. Začínám natáčet od pondělka za týden. Zanuck je netrpělivý.”
Margo: „Zanuck, Zanuck! Jste snad milenci?”
Bill Simpson: „V jistém smyslu. Ty jsi hezčí.”
Margo: „Já jsem strašidlo.”

Carl: „Využij svou fantazii.”
Van Helsing: „Ne. Využiju tu tvou. Pojedeš se mnou.”
Carl: „To ať mě teda svatá hlava...”
Van Helsing: „Ty kleješ. Ne moc dobře, ale jsi přece mnich. Neměl bys klít vůbec.”
Carl: „Vlastně jsem pořád jenom fráter. A klidně můžu klít. Sakra!”

(Komisař Rizzo je v obchodě s koberci. Sedí na smotaném koberci, který se začne hýbat a ozývají se z jeho útrob zvuky.)
Komisař Rizzo: „Kdo je to?”
(Komisař Rizzo si stoupne a rozmotá koberec. Z jeho útrob se vykutálí svázaný Caputo v klobouku a v dlouhém plášti.)
Komisař Rizzo: „Co jsi dělal v koberci takhle vymóděnej? Copak prší?”
Caputo: „Ne, na tom nesejde, ale měl byste se mírnit v jídle. Málem bylo po mně.”
Komisař Rizzo: „Já dobře věděl, že jsi pode mnou.”
Caputo: „To je bašta, mít na sobě dva metráky.”

Joshamee Gibbs: „Máte, co jste chtěl najít.”
Kapitán Jack Sparrow: „Hmm.”
(Zamává kouskem pergamenu.)
Joshamee Gibbs: „Kapitáne, posádka, a tím myslím i sebe, očekávala přece jen něco... blyštivějšího. S tím ostrovem Isla de Muerta to šlo na levačku. Moře ho pohřbilo i s pokladem.”
Leech: „Všude nás pronásleduje Královský námořnictvo.”
Marty: „A hurikány!”
Joshamee Gibbs: „A navíc... navíc jsme už dlouho neprovedli nějakej pořádnej pirátskej kousek.”
Kapitán Jack Sparrow: „Blyštivějšího?”