Památné výroky

Indiana Jones: „Tati, dosáhneš mi do levé kapsy?”
Henry Jones: „Co tam máš?”
Indiana Jones: „Můj talisman.”
Henry Jones: „Vypadá jako zapalovač.”
Indiana Jones: „Zkus přepálit provaz.”
Henry Jones: „Hm, dobrý nápad.”
(Zapaluje, spálí si prsty a odhodí zapalovač na zem. Snaží se ho zhasnout foukáním nebo ho udupat nohou, nedosáhne na něj. Začne hořet koberec.)
Henry Jones: „Musím ti něco říct.”
Indiana Jones: „Nezačínej být sentimentální, tati, nech si to na doma.”
Henry Jones: „Poněkud tu hoří podlaha.”
Indiana Jones: „Cože?”
Henry Jones: „A už i židle.”
Indiana Jones: „Honem! Honem pryč! Pryč!”
Henry Jones: „Dokonce i ten stůl!”
(Odskakují pryč.)

Kuba: „Ať se má Pandrhola jednou tak dobře jako havíři.”

Joshamee Gibbs: „Kde je komodor?”
Kapitán Jack Sparrow: „Zdržel se.”
Joshamee Gibbs: „Budu se za něj modlit.” (Tvář se mu vyjasní.) „Ale neprodlužujme zármutek.”

Jack: „Seznámili jsme se ve velice zvláštním období mého života.”
(V pozadí se bortí právě do vzduchu vyhozené budovy, které způsobí absolutní krach v ekonomice USA.)

(Občané Protějova si z Martina udělali srandu.)
Brázda: „Je trochu podrážděný.”
Martin: „Ano, to máte pravdu. A vy ostatní, jestli pohoršeni tím, že jsem minulou noc vypil trochu víc vína anebo jste tady jen proto, abyste se mi posmívali, jděte se vycpat. Pošlete dalšího. Moment. Není dneska náhodou prvního ledna?”
Irena: „Bože, ja už som myslela, že vám to nedôjde. To koľko ste toho včera vypili?”
Brázda: „Já bych se rovnou přeobjednal, doktore. Kdybyste měl čas příští rok dvacátýho čtvrtýho prosince.”
Martin: „Ven, všichni. Hned.”
Brázda: „Tak, lidí, jdeme vén.”
Martin: „No tak.”
Brázda: „No. Pan doktor má dneska náladu pod psem.”
Martin: „Jste strašně vtipný, Brázdo.”
Brázda: „Jo?”
Irena: „Mali byste si ísť ľahnúť. Vyzeráte príšerne.”
Martin: „Nestarejte se o mě. Potřebuju trochu čerstvého vzduchu.”

Daniel Rafferty: „Ty nejsi šťastná?”
Audrey Woods: „Vypadám tak snad?”
Daniel Rafferty: „Těžko říct, vedle mě se nikdy šťastně netváříš. Zřejmě tě vždycky naštvu.”

Logan ‚Wolverine’: „Tamto byli dobří lidé. Nevinní.”
David ‚Zero’ North: „Je zvláštní, jak kolem tebe dobří a nevinní lidé umírají.”

Atakdále: „Tady jsi, princezno Maruško. Pan král chce rozhodnout, která z vás má být královnou. Odvaž zástěru a oblékni si, co ti nejlíp sluší.”
Princezna Maruška: „Ale mně nejlíp sluší zástěra. Rozhodně líp než královská koruna.”
Bába kořenářka: „To nemůžeš vědět.”

Giselle: „To jsi ty!”
Princ Edward: „Ano, já. A ty jsi?”

Anička: „Umím řídit trakař a brzy mi bude osmnáct.”

Pan Peabody: „Už jako štěně jsem byl jiný.”

Pí: „Jmenuju se podle jednoho plaveckého bazénu.”

Jolana: „Otče, můžeš mi říci, která cestovka za posledních dvacet pět let z tebe vytáhla nějaký prachy?”

Zpěv: „My jsme žáci třetí Bé, bereme však na sebe podobu zajíce, žirafy či krabice. To je pěkná směsice. Můžem bejt i rohože a to všechno proto, že vlastníme nakrátko utržené sluchátko. Taky jedno zvířátko.”

Smrťák: „Kdybych já neměl takovou zvodpovědnost!”