Památné výroky

Sigfreed: „Kde jsem skončil? No jasně... Teď už vím. Brachu, hej.”
(Dá mu pistoli.)
Ted: „Hm... Co chcete?”
Sigfreed: „S tím si nehraj, to není vláček! Vopakuj po mně. Pojď sem. Pojď. Já... Já...”
Ted: „Já...”
Sigfreed: „Theodor...”
Ted: „Theodor...”
Sigfreed: „Se pokorně...”
Ted: „Pokorně...”
Sigfreed: „Pokorně!”
Ted: „Pokorně!”

Aldo: „Mám nápad.”
Suzan: „To jako další?”

Jacob Black: „Měla jsi někdy tajemství, o kterém jsi nemohla nikomu říct, protože nebylo jen tvoje?”

Komisař Rizzo: (o Caputovi) „Doma povím každému, že jsi nám v Egyptě zteplal.”

Stu Price: „Nemusí to nikdo vidět.”
Mike Tyson: „Jsem Mike Tyson. Já už viděl všechno.”

(Dannyho odvádějí do basy.)
Tess Oceanová: „Jak dlouho tam budeš?”
Danny Ocean: „Tři až šest měsíců.”

(Generál Georgi Koskov přiletěl letadlem do Afghánistánu a na letišti předává plukovníku Feyadorovi Jamese Bonda.)
Generál Georgi Koskov: (o Kaře Milové) „Jí vezměte také. Přeběhla na západ.”
(Kara Milová dá generálovi Georgii Koskovovi pořádnou facku.)
Generál Georgi Koskov: „Slituji se nad tebou. Pokusím se tě nechat přidělit k Sibiřské filharmonii. Jsou docela dobří, i když mají buržoazní repertoár.”

(2. část, v Arrakénu, Alia přijde za Letem a Ghanimou. Ti hrají šachy.)
Alia Atreidovna: „Musíme se spojit.”
Ghanima Atreidovna: „My?”
Alia Atreidovna: „Jinak jsme zranitelní.”
Leto Atreides II: „A čím?”
Alia Atreidovna: „No tak, nebuď hlupák.”
Ghanima Atreidovna: (Směje se.) „Jestli chceš vědět, jaký je hlupák, zahraj si s ním.”
Alia Atreidovna: (Rozzlobí se a shodí figurky z šachovnice.) „Tohle není hra! Intrikují proti nám mocné síly. Fremenští rebelové reptají proti tomu, jak... jak měníme jejich planetu. A Gilda se nechce smířit s našim monopolem na koření.”
Leto Atreides II: „Nezbývá jim, než se s ním smířit, Alio.”
Alia Atreidovna: „A teď je tu ona. Chci vědět, o co jí jde.”
Ghanima Atreidovna: „Ne, Alio. Chceš po nás, abychom se kořením uvedli do tranzu.”
Alia Atreidovna: „Nezatracujte své dědictví. Váš otec byl největší osobností historie. Dal vám úžasné nadání, které lze fantasticky využít. Tak proč ho nevyužíváte?”
Leto Atreides II: „Chceš, abychom viděli to, co ty nevidíš.”
Alia Atreidovna: „Chci jen, abyste mi pomohli vidět. Vidět budoucnost.”
Ghanima Atreidovna: „V našem vědomí číhají jiné životy, Alio. Sdílené životy. To je prokletí všech Předzrozených.”
Leto Atreides II: „Ony jsou tím pravým nebezpečím. Ne rebelové, ne Gilda... a nebo naše babička. To bys měla ty chápat ze všech nejlíp.”
Alia Atreidovna: „Jednoho dne vy oba pohlédnete do tváře hrůze vlastní existence. Jednoho dne budete vy volat o pomoc. Jednoho dne oba dva zjistíte, že jste... sami.”

Charles ‚Chick’ Chapple: „Harry, ty hodiny na tý třímetrový atomový bombě tikají.”

Locika: (na koně) „Sedni. Sedni! Pusť tu holinu! Fuj je to!”

Eddie Barzoon: „Dostal jsi vzkaz?”
John Milton: „Dostal, Eddie. Hezky píšeš!”

Koule: „To ti nepovím.”

Mary Ann Lomaxová: „Je mi fuk, jestli mě slyší, úplně fuk. Ááá.”

(James Bond přichází za M. V místnosti je též ministr obrany Frederick Gray a expert na umění Jim Fanning. M ukazuje Bondovi Fabergého vejce.)
M: „Víte, co to je?”
James Bond: „Vypadá to jako Fabergého vejce. Jedno z těch, která vyrobil klenotník Carl Fabergé pro ruského cara. Všechna jsou nesmírně cenná a velice vzácná. V tomto je model carského slavnostního kočáru.”
M: „Výborně...”
James Bond: „Děkuji, pane.”
M: „Až na to, že je to padělek.”

Megan Eversová: „Chtěl jsi přece dobrobružství!”
Michael Evers: „Pud sebezáchovy je ale silnější.”