Památné výroky

Harry Goldfarb: „Co ti dal, mami? Eh? Dal ti prášky?”
Sara Goldfarb: „Samozřejmě. Je to doktor.”
Harry Goldfarb: „Jaký prášky?”
Sara Goldfarb: „Modrý, fialový... a...”
Harry Goldfarb: „Myslím, co v nich je.”

Honza Kleperád: „Prokristapána, co to tam zas vyvádíš, Barboro?”
Barbora Kleperádová: „Sedím na vajíčkách, Honzíčku! Už pukly tři, tak ještě dvě a budeme mít pět housátek.”

Dorian Gray: „Chci zase čelit svým démonům.”
Mina Harkerová: „A co ty víš o démonech, Doriane?”
Dorian Gray: „Vzpomínáš na to prázdné místo u mě na zdi. Scházel tam obraz. A přesto, že ten obraz je můj portrét, pochybuji, že bys mou tvář na něm poznala. S každým rokem ten obrz stárne. Namísto mne.”
Mina Harkerová: „Kdys ho viděl naposledy?”
Dorian Gray: „Sám si netroufám na něj pohlédnout, aby se kouzlo toho obrazu neporušilo.”

Mark Zuckerberg: „Schopnost vydělat peníze tu nikoho neoslní.”

Maggie Fitzgeraldová: „Kde je Frankie?”
Eddie Scrap-Iron Dupris: „Teď se zrovna baví s doktorama. Asi je poučuje, co s tebou mají dělat.”

(Závodníci začnou útočit na Speeda.)
Taejo Togokahn: „Lov už začal.”

Galadriel: (elfsky) „Svět se změnil. Cítím to ve vodě, cítím to v půdě a cítím to ve vzduchu.” (obecnou řečí) „Moc nepřítele roste. Sauron použije svou loutku Sarumana, aby zničil lid Rohanu. Vojsko Železného pasu bylo vypuštěno. Sauronovo oko se nyní obrací ke Gondoru, poslednímu svobodnému lidskému království. Jeho válka přijde na tuto zemi rychle. Cítí, že Prsten je blízko. Síla toho, kdo jej nese, slábne. Frodo začíná v srdci chápat, že to poslání si vyžádá jeho život. To víš. Předvídal jsi to. To nebezpečí jsme na sebe vzali všichni. V houstnoucí tmě vůle Prstenu sílí. Usilovně se snaží najít si cestičku zpátky do rukou lidí. Lidí, kteří se tak snadno nechají svést jeho mocí. Mladému gondorskému kapitánovi stačí jen natáhnout ruku, vzít Prsten a svět padne.”

Král Rosebud IV.: „Pálí se ti ruka.”
Král Oskar XV.: „Z čeho to oni asi dělají?”
Král Rosebud IV.: „To je z nohy.”

(Axel Foley je v celním skladu.)
Inspektor v celním skladu: „Co si přejete?”
Axel Foley: „Vy tady šéfujete strážným?”
Inspektor v celním skladu: „Ano, a kdo jste vy?”
Axel Foley: „Inspektor Rafferty z Federální celní správy. Tohle všechno už bylo proclený?”
Inspektor v celním skladu: „Ne, tohle je volná zóna.”
Axel Foley: „Tak mi řekněte, do háje, jednu věc. Jak může černoch oblečenej jako já, napochodovat do vašeho skladu, klidně vlízt do volný zóny a začít se tam hrabat, aniž se ho kdokoliv na cokoliv zeptá?”
Inspektor v celním skladu: „No... To já nevím.”
Axel Foley: „Tak díky, to jsem přesně čekal. A rovnou mi dejte svý čísla, protože tohle bude stát někoho flek.”
(Axel Foley strhne z košil inspektora a vedle stojícího hlídače jejich průkazky.)
Axel Foley: „A tenhle mi dal kliďánko sirku.”
(Inspektor se vyčítavě otočí na hlídače.)
Inspektor v celním skladu: „Ty jsi mu dal sirku?”

Lucy Kelsonová: „Ten hot-dog ve mně štěká.”

Olive Penderghast: „Vidíš, synku, teď už jseš chlap.”

Trnka: „No tak co, Domáčku, chodíte s tím inštrumentem jako lampář, ale zmije nikde žádná. Měl byste přijít k nám do lomu, včera jsme tam ubili tři takovýhle kusy, každá měla aspoň metr...”
Domáček: (sbírající zmije) „Sakra, to je škoda, 3 x 8 je dvacet čtyři - v Biogeně by za ně dali dvě stě čtyřicet.”
Šindelář: „Co povídal?”
Domáček: „Že máš něco radši dělat a nechodit do konzumu na drby!”
Šindelář: „Kdyby si hleděl svýho. Já už jsem si svý udělal!”

Karamazov: „Ještě jednou: Je Bůh, nebo není Bůh?”
Ivan: „Bůh není.”
Karamazov: „A kdo se to člověku tedy posmívá?”
Ivan: „Pravděpodobně Ďábel.”
Karamazov: „A Ďábel je?”
Ivan: „Ne. Ani Ďábel není.”

Stařec u pumpy: „Chlapče, máš překrásné auto!”
Alan: „Nesahat! Ani nekoukat! Nekoukat ani na mě! Radši se ztraťte! Klidně vám dám za uši...”

Ivy Walkerová: „Já vím, proč jsi sestru odmítnul. Když jsem byla mladší, držívals mě při chůzi za ruku. A najednou jsi přestal. Jednou jsem v tvé přítomnosti zakopla a skoro upadla. Předstírala jsem to. Ale tys mě už nedržel. To, co chceme, neuděláme jen proto, aby ostatní nevěděli, že to udělat chceme.”