Památné výroky

Eda: „Chápete, že ona mě vlastně podvádí. Že jsem něco jako virtuální paroháč.”

(Při setkání s Chakou.)
Holly Cantrellová: „Marshall... habu. Habu.”
Dr. Rick Marshall: „Holly, co jste mu to řekla?”
Holly Cantrellová: „Myslím, že jsem mu řekla, že jste veliký náčelník a že jste mocný. A myslím, že vám přísahá životní oddanost.”
Dr. Rick Marshall: „To snad nebude nutné, kamaráde... Ale budu respektovat vaše zvyky. Takže mi můžeš sloužit... Na oplátku budu spravedlivý, ale velice přísný pán.”

(Tim se ptá svých dětí, kdo rozbil jeho imbusový klíč.)
Brad: „Proč vždycky viníš nás?”
Tim: „Protože jste vždycky vinni.”
Randy: „Někteří říkají, že jsme hodní.”
Tim: „Vážně? Kteří?”
Randy: „Billyho matka nás má za dokonalé džentlmeny.”
Tim: „Billyho matka tvrdila, že viděla Elvise u benzínky.”

Tia Dalma: (na Jacka) „Ukaž mi ruku.”
(Jack jí nastaví pravou ruku. Pak odevzdaně levou. Tia odmotá z ruky obvaz.)
Joshamee Gibbs: „Černá skrvna!”
(Opráší se, otočí o 180 stupňů a třikrát odplivne.)
Ragetti a Pintel: „Černá skvrna!”
(Zopakují Gibbsovy pohyby.)
Kapitán Jack Sparrow: „No, já vidím furt dobře, abyste věděli.”

Maugrim: „No tak. Tohle už tady bylo.”

Al: (o kolegyni Lise) „Já ji beru skoro jako chlapa, Time.”
Tim: „Proto jsi sám.”

Q: (na Jamese Bonda) „Pokuste se nebýt tak frivolní jako obvykle.”

Omar: „Nezvládnou si ani zamíchat čaj, aniž by nerozbili okno.”

Meryl: „A už jednou jsem z koně spadla. Shodil mě. Bylo to sice jen na kolotoči, ale stejně...”

(Edmund sedí na trůně.)
Jadis: „Líbí?”
Edmund: „Ano prosím, vaše výsosti.”
Jadis: „To bych prosila! Pověz, Edmunde, jsou tvé sestry hluché?”
Edmund: „Ne.”
Jadis: „A tvůj bratr je snad duševně chorý?”
Edmund: „To přímo ne, ale maminka říká...”
Jadis: „Tak proč se opovažuješ příjít sám?”
Edmund: „Já, já se snažil.”
Jadis: „Edmunde, žádala jsem od tebe tak málo.”
Edmund: „Jenže oni mě neposlouchali.”
Jadis: „A ani to jsi nedokázal.”
Edmund: „Nechal jsem je v půli cesty. Jsou v domečku na hrázi u pana bobra.”
Jadis: „Vida, možná nejsi tak úplně neschopný, že ano?”

(Tereza s Ondrou dali do tatarky zubní pastu.)
Ondra: „Terezo, zapomněl jsem ti říct, že vtípky na druhý úrovni v sobě mají charakteristický riziko, takže je dost možný, že tě po tom někdo může proplesknout.”

Paní Bobrová: „Proč jsi nevzal mapu?”
Pan Bobr: „Protože kvůli džemu nezbylo v ranci místo!”

Babička: „No svatá polevo, musíme něco udělat!”

(Brian se snaží předjet Jacka.)
Slap Jack: „Ty mě nevosolíš, kámo, ty ne.”

John Smith: „Kolik jich bylo?”
Jane Smithová: „Záleží na tom?”
John Smith: „Mám začít?”
Jane Smithová: „Dobře.”
John Smith: „Přesnej počet nevím, ale řekl bych tak přes padesát, přes šedesát. Mám dost zkušeností, ale důležitý je...”
Jane Smithová: „Tři sta dvanáct.”
John Smith: „Tři sta dvanáct? Jak to?”
Jane Smithová: „Občas byli dva.”
(John se dotčeně šklebí.)
Jane Smithová: „Drahý?”
John Smith: „Ne, teď ne.”