Památné výroky

Rosie: „Nazdar, Mikey. Víš, kdo jsem?”
Mikey: „Ne, opravdu ne.”
Rosie: „Jsem tvoje bába.”
Mikey: „Dobře paní, když to říkáte.”
Rosie: „Jo... Jsem.”
Mikey: „No... A co ode mě chcete?”

Táta Ďábel: „Hoši! Tohle je, jak už asi víte, můj desetitisící rok ve funkci vládce temnot. Takže je na čase, abychom si probrali, kdo přijde po mně.”
Jimmy: „Ehm. Ťuky ťuk.”
Táta Ďábel: „Ano, Jimmy?”
Jimmy: „Nezapomeňte, že ve čtyři vrážíte Hitlerovi do zadku ananas.”
(Odejde.)
Táta Ďábel: „Bylo to velice obtížné rozhodování, protože mám tři úžasné syny. Tady Adriana, tak bystrého a tak a nemilosrdného.”
Nicky: „Nosí make-up.”
Táta Ďábel: „A Cassia, tak silného a tak zatvrzelého.”
Nicky: „Je úředně prohlášený za blázna.”
Táta Ďábel: „A Nickyho. To je roztomilý hošík.”

Leopold: (ukazujíc na topinkovač) „Ta věc je proklatě nebezpečná.”
Kate: „Je to jen obyčejný topinkovač.”
Leopold: „Tedy, chléb vložený do takzvaného topinkovače se vůbec neopeče, pouze slabě ohřeje. Dáme-li ho tam podruhé, spálí se na uhel. Toast by byl řádně propečený za jeden a půl násobek doby, což mi toto zařízení neumožňuje. Člověk by předpokládal, že když ho onen generál Electric sestrojil, zkoušel si ho. Ten generál by měl být na svůj výtvor hrdý a nepodstrkovat nic netušícím lidem očividný zmetek.”
Kate: „Něco vám řeknu. Každýmu je jedno, že si ten toast, když ho tam strčí podruhé, musí ohlídat. A víte proč? Protože to takhle dělají úplně všichni, kteří ho mají.”
Leopold: „S tím bychom se nespokojili.”
Kate: „Ano, jistě, protože tam, odkud jste, je takový toast prostě výtvorem hloubavého ducha, že jo?”
Leopold: „Teď se mi vysmíváte, ale až vás jednou ze spánku probudí vůně teplé briošky s marmeládou a čerstvým smetanovým máslem, uvědomíte si, že život netvoří jenom ustavičná práce, ale hlavně smysly.”
Kate: „To je ono.”
Leopold: „Co? Prosím?”

Štěpán Šafránek: „Ty jsi Superpopelka!”

Charlie: „Ale, černej pasažér.”
Allen: „Ahoj, ahoj, jmenuji se Allen.”

Šebestová: „Prosím, prosím, někdo mi snědl jahodový koláč, a to se prosím nedělá.”

(Mystique přestrojená za Jean vleze za Loganem do stanu a začnou se líbat a mazlit. Logan rukou narazí na tři jizvy od jeho drápů. Mystique se změní sama na sebe.)
Raven ‚Mystique’ Darkholme: „Nikdo jiný mi takovou jizvu nenechal.”
Logan: „Chceš, abych se omluvil?”
Raven ‚Mystique’ Darkholme: (šeptá do ucha) „Ty víš, co chci. Ale co chceš ty?”
(Změní se ve Storm. Pak v Rogue. A zase zpět v Jean. Logan ji od sebe odhodí. Mystique se změní v sebe samou, pak ve Williama Strykera.)
Raven ‚Mystique’ Darkholme: „Co doopravdy chceš?”
Logan: „Chci, abys vypadla.”
(Mystique se změní v sebe samou a odejde.)

(Vašek ve vlaku se podíval do prázdné misky.)
Vašek: „No mami! A co já?”

1. Hasič: „Kdo by mu to měl říct, že má rakovinu? My mu to neřeknem a doktor mu to taky neřekne, na to je zákon, to nesmí říct, doktor! To můžeš mít rakovinu jako řemen - a doktor ti to neřekne.”
2. Hasič: „Právě proto doktorům nikdo nevěří.”

Brenda: „Nenazvracelas mi náhodou do urny?!”

Indy: „Kraťasi, přestaň si hrát s tím kojencem a pojď dolů.”

Bartleby: „Připravte se na boží hněv.”
Loki: „Nechceš radši zmizet?”
Bartleby: „Chtěls je mrtvý, budeš je mít. Tihle přetékají hříchy. Budeme je soudit.”

Pepa: „Schválně, kdo doplivne vejš.”

Po: „Dneska jsem toho zvoral víc než kdokoliv v dějinách kung-fu. V dějinách Číny. V dějinách vorání!”
Mistr Oogway: „Pravděpodobně.”
Po: „A pětka... Kdybyste je viděl... Totálně mě nesnášej.”
Mistr Oogway: „Totálně.”
Po: „Jak chce Shifu ze mě udělat dračího bojovníka? Já nejsem jako pětka. Nemám drápy ani křídla ani jed. I kudlanka má ty svoje věcičky.”

Soňa: (ke třídě) „Předpokládám, že jste zapomněli na pravidla písemné práce, tak vám je připomenu. Kdo bude opisovat nebo pomáhat opisovat, má za pět. Kdo bude používat taháky, dostane pětku. Kdo bude mluvit, dostane pětku. Používáme propisku, ne tužku, nejsme ve školce. Kdo ji bude používat...”
Třída: „... dostane pětku.”
Soňa: „Ne, vy chytráci. Strhnu mu jeden bod.”