Památné výroky

Becky Martin-Granger: „Jdete pozdě na zkoušku.”
Wednesday Adamsová: „Já nebudu hrát.”
Gary Granger: „Nechceš realizovat mou vizi?”
Wednesday Adamsová: „Vaše práce je infantilní. Jako vy. Chybí vám smysl pro drama, postavy a aristotelská jednota.”
Gary Granger: „Milá mladá dámo, tvůj přístup mě začíná unavovat.”
Becky Martin-Granger: „Všichni sem! Mám skvělý nápad. Wednesday, Pugsley a mladý pán Glicker ještě správně nepoznali nádherného ducha Chippewy a svých malých kamarádů. Není to smutné?”
Dav: „Je!”
Becky Martin-Granger: „Není to odporné?”
Dav: „Je!”
Becky Martin-Granger: „Chceme, aby zemřeli?”
Dav: „Ano!”
Becky Martin-Granger: „Ne, to ne. Ale víte, co s nimi uděláme? Uděláme z nich příklad. Ukážem všem, že je jedno, jak je kdo divný nebo bledý nebo co. Může si užít s námi. Ať se jim to líbí nebo ne.”

Kachna: „Jestli tohle kačátko je skutečně jedno z nás, může na kachní farmě zůstat... I když je ošklivé. Ale je to tvůj syn, takže ho musíš vychovat. Nebo mě pěkně naštveš!”
Ratso: „Máš pravdu. Jaký bych to byl otec, kdybych odmítl být matkou vlastního syna?”
Káčátko: „Máma!”
Ratso: (naštvaně) „A ty, říkej mi Ratso!”

Puleček: „Když na to přijde, taky skáču. Skáču dobře, skáču rád.”

Livie: „Tu silnici dokáže spravit jenom bouchač Olda.”
Ramon: „Ten odjel před patnácti lety, Livie.”
Livie: „Tak proč o něm mluvíš, ty pitomečku?”

Diego: „Ehm... Proč se líbáme?”
Sid: „Protože jsme romantici?”

1. policista: „Máme ho, našli ho u koz!”
2. policista: „Paní, máme vašeho syna, našli ho u koz!”
2. policista: „U jakých koz?”
1. policista: „No, prostě u koz!”

Anděl: „Lýžaři! Jsou samý instrukce, samá cvičná louka! Ten ostravskej dědek si taky myslí, že jsou to nějaký zázraky! To se musí pěkně opatrně, klidně a fortel.”

Diego: „Nevím, co se mnou je. Nemůžu jíst ani spát. Asi na mě něco leze.”
Manny: „Já vím, co na tebe leze. Začíná to na L.”
Sid: „Lišejník?”
Manny: „Ne, začíná to na L a končí na A.”
Sid: „Už vím! Lepra!”

Tibby: „Dobře, ty jsi moc hodná holčička. Ne, jsi jako osina v zadku.”

(Uršula provádí George městem.)
Skateboardista: „Bacha, vole.”
George: „Proč tady každý šílí jak antilopa v období říje?”
Uršula Stanehopeová: „Tohle je trochu divná džungle. Pes žere psa.”
George: „Pes žere psa? Psi žerou sebe? Sem George Shepa nevzal, ne, nikdy.”

Godfrey z Ibelinu: „Jednou jsem bojoval dva dny s šípem zapíchnutým ve varleti.”

(Petr podává Edmundovi kožich.)
Edmund: „Ale ten je holčičí!”

Kapitán Jean-Luc Picard: „Nebudou žádné proslovy během celého obřadu na Betazedu?”
První důstojník William T. Riker: „Ne. Bez proslovů a bez šatů.”

(Paní Hammonová propadla v letadle hysterii.)
Paní Hammonová: „Už to dál nevydržím, musím odtud pryč. Musím pryč!”
Letuška Randy: „Uklidněte se a seberte se.”
(Randy je odstrčena dalším pasažérem, který začne s paní Hammonovou třást.)
Pasažér: „Nechte to na mně, já se o ni postarám. Vzpamatujte se, ženská!” (Vrazí paní Hammonové facku.)
Dr. Rumack: „Tak už dost, vraťte se na místo. No tak, paní, uklidněte se, přestaňte s tou hysterií, no tak!”
(Dr. Rumack vrazí paní Hammonové facku, vzápětí ho odstrčí jeptiška.)
Jeptiška: „Dovolíte... Přestaňte už konečně řvát, nikdo tu na vás není zvědavý!”

Amalthea: „Ne, bojím se svého lidského těla. Bojím se ho víc než Rudého býka. Mám strach!”