Památné výroky

(Petr podává Edmundovi kožich.)
Edmund: „Ale ten je holčičí!”

Kapitán Jean-Luc Picard: „Nebudou žádné proslovy během celého obřadu na Betazedu?”
První důstojník William T. Riker: „Ne. Bez proslovů a bez šatů.”

(Paní Hammonová propadla v letadle hysterii.)
Paní Hammonová: „Už to dál nevydržím, musím odtud pryč. Musím pryč!”
Letuška Randy: „Uklidněte se a seberte se.”
(Randy je odstrčena dalším pasažérem, který začne s paní Hammonovou třást.)
Pasažér: „Nechte to na mně, já se o ni postarám. Vzpamatujte se, ženská!” (Vrazí paní Hammonové facku.)
Dr. Rumack: „Tak už dost, vraťte se na místo. No tak, paní, uklidněte se, přestaňte s tou hysterií, no tak!”
(Dr. Rumack vrazí paní Hammonové facku, vzápětí ho odstrčí jeptiška.)
Jeptiška: „Dovolíte... Přestaňte už konečně řvát, nikdo tu na vás není zvědavý!”

Amalthea: „Ne, bojím se svého lidského těla. Bojím se ho víc než Rudého býka. Mám strach!”

Kate Sullivanová: „Hele, Japonci taky slaví Vánoce?”
Muž: „Ne. Ale prý si je kupují.”

Čalouník Josef: „Nesnáším rasisty! Stejně jako Židy a černochy.”

Detektiv Mike Lowrey: „Tak teď seš ale protivnej.”
Detektiv Marcus Burnett: „Snažím se přežít.”

Ironhide: „Ti rodiče jsou fakt otravní, mám je utišit?”

Pan Oti: „Slyšel jsem, že nejsi tak starý, jak vypadáš. Jen ostatní klameš. Co se ti stalo? Dostal jsi madžembe?”
Benjamin Button: „Co je to ‚madžembe’?”
Pan Oti: „Červy.”
Benjamin Button: „Myslím, že nemám červy. Prostě jsem takový.”

John Anderton: „Každý z nás utíká!”

(James Bond s Melinou Havelockovou, Milosem Columbem a jeho muži přicházejí v oblasti Meteora ke klášteru svatého Cyrila. Columbo vysvětlí Bondovi, jak se dostane do kláštera. Bond se rozloučí a odchází.)
Milos Columbo: „Měli jsme přivést víc lidí.”
Melina Havelocková: (o Jamesi Bondovi) „Spoléhá na překvapení.”
Milos Columbo: „Ale máme jen pět mužů.”
Melina Havelocková: „A jednu ženu.”

Cobb: „Co od nás chcete?”
Saito: „Vnuknutí. Je to možné?”
Arthur: „Samozřejmě, že ne.”
Saito: „Když dokážete ukrást myšlenku z něčí mysli, proč ji neumíte i vložit?”
Arthur: „Dobře, vnuknu vám teď myšlenku. Řeknu ‚nemyslete na slony’. Na co myslíte?”
Saito: „Na slony.”
Arthur: „Ano, ale není to vaše myšlenka, protože víte, že jsem vám ji předal. Mysl vždycky pozná původ myšlenky. Inspiraci nelze zfalšovat.”
Cobb: „To není pravda.”

Vláďa Ptáčník: „Zlatej civil, hoši. Zlatý digi... zlatý adidy... Ty vole, škoda hára.”

(Geňa hraje hru Slepá bába a má uhádnout hosta, kterým je Lucie Bílá.)
Geňa: „Teď, teď jsem cejtil parfém. Je to ženská... nebo někdo z Karlštejna.”

Astrid: „Přišel jsi o všechno. O otce, o kmen i o nejlepšího přítele.”
Škyták: „Děkuju, že jsi to pěkně shrnula.”