Simpsonovi

(Kirk žádá Homera, aby se stal jeho spolutrenérem lakrosu. Homer to neochotně před celým městem přijímá.)
Homer: „No dobře, budu spolutrenérem. Ale slibuju vám toto - nikdy si nepřestanu stěžovat.” (lehce nabroušeně) „Blbý sport, o kterým jsem nikdy neslyšel... Musím kvůli němu vstávat skoro ráno v sobotu... Asi budu muset krájet pomeranče...” (Střih na scénu na hřišti, kde Homer krájí pomeranče a ostatní se baví lakrosem.) „Ani neznám pravidla, protože se je odmítám naučit... Moje děcka na to asi budou levý... A budu si muset kleknout při focení, kolena celý mokrý... Navzdory svému remcání jsem unešen tou neustálou akcí... Děti běhaj sem a tam s takovou radostí ve tváři, jakou jsem ještě neviděl...”

(Simpsonovi snídají vajíčka.)
Homer: „Promiň, ale tohle jíst nemůžu. Flanders má čerstvá vajíčka, oranžová jako západ slunce nad polem zralých Doritos, zatímco tahle... Hele, řeknu to, co si všichni myslíme. Vajíčka z obchodu jsou žlutá. Jsou žlutá, Marge. Žlutá.”
Marge: (rezignovaně) „Proč vždycky přemýšlíš nad tím, nad čím nemáš?”

(Lenny a Carl jdou kolem pracoviště Homera, ale místo něj tam sedí Spidervepř, který je nevidí.)
Lenny: „Je to Homer, nebo prase, které vypadá jako on?”
(Spidervepř zachrochtá a zakvílí.)
Carl: „Zní jako Homer, ale páchne po lanýžích.”
Lenny: „Hoď mu tam pytel chipsů.” (Carl je hodí a Spidervepř se do nich pustí hlava nehlava.) „Jo, je to Homer.”
Homer: (Přichází k Lennymu a Carlovi.) „Kdo je Homer?”
Lenny: „To prase za stolem.”
Homer: „Kdybych měl o kapku míň sebevědomí, asi by se mě to dotklo. Je to super. Jen mi do mých záznamů napsali, že jsem blázen, a teď si můžu do práce brát prase.”
Carl: „Jo, jsou tady dost laxní.”
Lenny: „Přesně. U McDonalda mě odmítli, ale tady mi platili po celej rok, co jsem byl ve vězení.”

Marge: „Homere, probuď se, prosím. Nemůžu spát. Zítra tu budu mít kamarádky. Luann Van Houtenovou.”
Homer: „Ta by tě klidně bodla do zad.”
Marge: „Bernice Hibbertovou.”
Homer: „Snobka.”
Marge: „A Helen Lovejoyovou.”
Homer: „Dobře, ta je rozhodně sexy... Tedy, sexy na ženu reverenda, ale je tak kritická.”
Marge: „Chtěla jsem se tě zeptat, jestli by jsi nepohlídal Maggie.”
Homer: „No... Samozřejmě. Z čeho ji podezíráš?”

(Rolníci se vzepřeli šlechticům a zaútočili na hrad. Během bitvy přiletí jeden ze šlechticů na drakovi.)
Šlechtic: „To díky vám rolníkům je naše ekonomika na draka.”
Rolník: (k ostatním kolem něj) „Aha, chápu. Protože jezdí na drakovi!” (drak ho spálí ohněm) „Moje láska k slovním hříčkám neutichá!”

Lisa: „A tak jsem se naučila, že nezáleží na tom, jak moc jsou věci hrozné, protože vždycky můžou být ještě o dost horší.”

Marge: „Přála bych si, abys tolik nepil před dětmi, Homere!”
Homer: „Marge, dobře víš, že jsem pil potají ve spíži, ale tys říkala, že je to nespolečenský...”

Marge: „Ne, Homere, musím se prostě smířit s tím, že ty se nikdy nezměníš!”
Homer: „Nene, počkej, Margorrie! Nelámej hůl! Já už se přece změnil! Ztloustnul jsem a zplešatěl...”

Nelson: „Vymyslel jsem vlastní kreslenou postavu. Jmenuje se Hyperkočka.”
Milhouse: „Moje se jmenuje pes Mamlas.”
Ralph: „Já se jmenuju Ralph.” (Pokreslí si obličej.)

Doktor Dlaha: „Tyhle boule na krku má Homer od potlačovaného vzteku. Kdyby Homera Bartova past nerozběsnila, tak nahromaděný vztek by mu byl osudným.”
Marge: „Takže bych Barta neměla trestat?”
Doktor Dlaha: „Spíš by on měl potrestat vás.”

Homer: „Tak se na to podíváme. To se vyklepe, to se taky vyklepe, to už tam bylo a to kolo správně hořet má.”

Homer: „Afrika, tam bude určitě spousta jídla!”

Homer: „A dost. Udělám to tak, jak to Amerika umí nejlíp! Bezohledně!”

Homer: „Maxi Obr, to je jméno, co má zvučnej zvuk!”

Lisa: „Nech toho, tati. Jsi už dospělý.”
Homer: „Chci domů a basta!”