Sin City - Město hříchu

(Terasa jednoho z mrakodrapů v Basin City. Dole houká policejní siréna. K zábradlí přichází žena s nakrátko ostříhanými blond vlasy v červených šatech. Stojí u zábradlí a nepřítomně hledí na noční Basin City.)
Muž: (pro sebe) „Chvěje se ve větru jako poslední list na umírajícím stromě.”
(Pomalu k ní přichází muž v černém obleku.)
Muž: (pro sebe) „Nechávám ji zaslechnout mé kroky.”
(Muž zvolna sahá do náprsní kapsy svého saka.)
Muž: (pro sebe) „Jen na chvilku ztuhne.”
(Muž vytáhne krabičku cigaret.)
Muž: „Cigaretu?”
(Žena se k muži otočí.)
Žena: „Určitě.”
(Žena vytáhne jednu cigaretu z krabičky.)
Žena: „Jednu si dám. Jste znuděný davem stejně jako já?”
Muž: „Nepřišel jsem kvůli večírku. Přišel jsem kvůli vám. Už dny vás pozoruji. Máte vše, co si muž může přát. Není to jen vaše tvář. Vaše postava. Nebo váš hlas.”
(Žena si vloží cigaretu mezi své rudé rty, muž jí připálí.)
Muž: „Jsou to vaše oči.”
(Žena vypustí kouř mezi rty a s úsměvem se otočí zpět k zábradlí.)
Muž: „Všechno, co vidím ve vašich očích.”
Žena: „A co vidíte v mých očích?”
Muž: „Vidím šílený klid. Už jste unavená z utíkání. Jste připravená čelit tomu, čemu čelit musíte. Ale nechcete tomu čelit sama.”
Žena: „Ne. Nechci tomu čelit sama.”
(Žena se otočí. Začne pršet. Muž k ní přistoupí a políbí se.)
Muž: (pro sebe) „Vítr zesiluje, elektrizuje. Je hebká a horká a lehká jako pírko. Její parfém je sladkým příslibem, který mi vhání slzy do očí.”
(Muž přivine ženu na svou hruď.)
Muž: (pro sebe) „Říkám jí, že všechno bude v pořádku. Že ji zachráním od všeho, čeho se bojí, a vezmu ji daleko, daleko odsud.”
(Muž a žena se políbí.)
Muž: (pro sebe) „Říkám jí, že ji miluji.”
(Muž se dívá ženě do očí. Žena se usmívá. Zazní výstřel a žena se muži složí do náruči.)
Muž: (pro sebe) „Tlumič zašeptá výstřel.”
(Muž poklekne, drží dál ženu v náruči.)
Muž: (pro sebe) „Držím ji v náruči, dokud nezemře. Nikdy se nedozvím, před čím utíkala.”
(Muž políbí ženu do vlasů.)
Muž: (pro sebe) „Její šek si nechám proplatit ráno.”

Lucille: „Takhle jsem tě už dlouho neviděla.”
Marv: „Měl jsem menší potyčku s nějakýma poldama.”
Lucille: „Žádnýho jsi nezabil, že ne?”
Marv: „Nic, o čem bych věděl. Ale pár dní to budou cejtit, tím jsem si zatraceně jistej.”

Vyhazovač v baru: (k Marvovi) „Tvůj kabát vypadá jako Bagdád po náletu a tvoje držka taky. Fuckuj se!”

Shellie: „Já nehraju, že jsem těžko k mání. Já prostě k mání nejsem.”

Marv: „Lucille je moje kurátorka. Je lesba, ale bůhví proč. S tím svým tělem by mohla mít jakýhokoliv chlapa.”

Marv: „Mám na rukou krev.”
Kněz: „Teď jistě mluvíš obrazně.”
Marv: „Potřebuju něco zjistit. A tak chodím po venku a hledám lidi, co ví víc než já a ptám se jich. Někdy se ptám docela drsně. Tak například dnes v noci jsem zabil tři chlapy. Předtím jsem je mučil. Svým způsobem se propracovávám potravním řetězcem.”

Hartigan: „Musím ven. Pro pomoc. Na ničem jiném nezáleží. Ne na životě, ne na pýše.”

Lucille: „Vězení pro tebe bylo peklo, Marve. Tentokrát to bude doživotí.”
Marv: „Peklo je probudit se každej zatracenej den a ani nevědět, proč seš tady. Ale z toho jsem venku. Musel umřít někdo, kdo na mě byl hodnej, ale jsem venku. Vím přesně, co udělám.”

Roark: „Uspokojí tě to, synu? Zabití bezmocného starce?”
Marv: „To zabití ne, neuspokojí. Ale všechno, než tě zabiju... to bude požitek.”

Marv: „A až jeho oči pohasly, Peklo, do kterýho jsem ho poslal, mu připadá jako Nebe po tom, co jsem mu udělal.”

Jackie: „Je to pravda, co se říká. Nikdo nikdy nepřestal kouřit. Kuřák je prostě kuřák, hlavně když jde do tuhýho. A teď jde hodně do tuhýho.”

Marv: „Potom tam napochoduje přesladkej ouřada, vypne magnetofon a řekne, že když jim to nepodepíšu, zabijou moji mámu. Lámu mu ruku na třikrát a podepisuju.”

Policista: „Po subjektu tu není žádná stopa.”
Marv: „Tady máš stopu.”
(Vrazí policistovi sekyrku do těla.)

Marv: „Já holky nebiju.”

Marv: „Moderní auta. Všechny vypadají jako elektrické holící strojky.”