Trhák (1980)

Tajemník Papírník: „Emile, nezdá se ti, že ten hajný sem zanáší nevědecké názory?”

Ticháček: „My se ještě neznáme. Já jsem Ticháček, Jaroslav.”
Eliška: „Veverková, Eliška. Vy jste tady nový, že jo?”
Ticháček: „No, přijel jsem včera. A vy jste tady stará?”
Eliška: „Ano, já jsem tady stará.”
Ticháček: „Vy jste tady učitelka?”
Eliška: „Já jsem tady učitelka.”
Ticháček: „Aha. No jo, no. A na co bych se vás ještě tak zeptal...”
Eliška: „Dobrá otázka je taky - tak co, děti, nezlobí vás paní učitelka?”
Třídní kolektiv: „Nezlobí!”

Skriptka: „Mluvící dítě.”
Dítě č. 1: „Soudružko učitelko, je pan Ticháček hrdina?”
Dítě č. 2: „Soudružko učitelko, je pan Ticháček hrdina?”
Dítě č. 3: „Soudružko učitelko, je pan režisér hrdina?”
Režisér: „Toho berem.”

Režisér Kohoutek: „Teď máte příležitost dokázat, že tady netáboříte zbytečně.”

(Eliška se snaží vysvětlit Lenskému, že se strašpytlem chodit nehodlá.)
Eliška: „Ne, Pavle. Nemohu.”
Lenský: „Já vím, vám vadí, že jsem uzenář... a řezník.”
Eliška: „To by v manželství nevadilo, spíše naopak. Ale vy, Pavle, nejste muž, který by mohl být ženě oporou.”
Lenský: „Ale proč? Proč?”
Eliška: „Člověk, který se bojí Sněhurky a sedmi trpaslíků...”
Lenský: „Tak Sněhurky se nebojím!”
(Z pole se ozvou výbuchy od rozmetání hnoje.)
Eliška: „Slyšíte, Pavle? To je on! To je muž, jakého jsem si vždycky přála!”
Lenský: „Ale Eliš...”
(Na dvůr vletí kusy hnoje, něco dopadne i na Lenského.)
Eliška: „Vidíte? Posílá pozdrav.”

(Eliška s Lenským ve strašidelném lese potkali Jeníčka s Mařenkou.)
Lenský: „Zeptejte se jich, kde vzali ten perník.”
Eliška: „Vždyť jste to slyšel, jdou z pouti.”
Lenský: „Jen jestli ho nenaloupali tady v lese.”

Režisér Kohoutek: „Každej jste se na tom filmu nějak podepsali. Každej. A teď byste se rádi schovali za něčí záda. No prosím, já vám ty záda rád půjčím...”

Ticháček: „Kdo je to, ten pan Lenský?”
Dítě č. 1: „Hrabě.”
Ticháček: „Hrabě?”
Dítě č. 1: „Ale to se mu jen tak říká.”
Dítě č. 2: „On je z Prahy.”
Dítě č. 3: „Je to ministr.”
Dítě č. 4: „Není, jenom náměstek.”
Dítě č. 5: „Maminka říká, že je básník.”
(V dalším ději vyjde najevo, že Lenský je člen pražské smetánky - vedoucí prodejny Maso-uzeniny.)

(Pyrotechnik Ticháček na poli ukládá nálože, kolem jede zedník Merunka na babetě.)
Pyrotechnik Ticháček: „Tak tady bude první.”
Zedník Merunka: „To je blbost. Uvidíte ty následky! Ohrožujete celou vesnici!”
Tajemník Papírník: „Co se staráš, Merunko? Seš snad zemědělec?”

Eliška: „Pavle, já vás nepoznávám. Vzpamatujte se. Vždyť jste řezník!”

Předseda MNV Rambousek: „Hlášení místního národního výboru: Hajný Kalina zas bude mít přednášku o nebezpečí v lese. Ve čtvrtek ve dvacet hodin... přesněji řečeno v půl osmý. Je to v kulturním domě.”

(Herečka Kozderková se má odtrhávat od okna a za tím účelem jí přilepili ruce k parapetu.)
Scénárista Jíša: „Pane režisére, promiňte, ale to bylo míněno obrazně. Ona je tak zaujata tím hajným, že se nemůže odtrhnout od okna, ale pohledem! To se přece tak říká!”
Režisér Kohoutek: „Já vím, že se to tak říká, mě nemusíte poučovat. Ale sám jste tam vypích to lepidlo.”
Scénárista Jíša: „Já jsem tam nic nevypichoval, já jsem prostě popsal rekvizity, který jsou na každý poště.”
Režisér Kohoutek: „Podívejte se, když je ve scénáři napsáno odtrhávání od okna, tak já jenom hledám způsob, jak to umělecky ztvárnit.”
Skriptka Jiránková: „Pane režisére, oni nemůžou paní Kozderkovou odtrhnout od toho okna.”
Režisér Kohoutek: „To je v pořádku, tak jsme to taky pojali.”
Skriptka Jiránková: „Ona má ale večer v Praze představení.”
Režisér Kohoutek: „Pro mě je hotová, ať jede.”
Skriptka Jiránková: „No jo, ale my nevíme, jak ji s tím parapetem naložíme do taxíku.”
Režisér Kohoutek: (Naštvaně na Jíšu.) „Vidíte? Ono se to lehko píše. Ale dělat to! Pane Mrázek, ředidlo!”

(Režisér Kohoutek v přestávce natáčení vypráví novinářům děj filmu.)
Režisér Kohoutek: „No a teď ona ho tam uvidí s tou sekerou, že. Jí ovšem nevadí, že je řezník - trochu šokovaná sice je, to je samozřejmé, ale láska trvá. Ona se v něm zklame teprve později.”

Režisér Kohoutek: „Dobře, že jste tady. Potřebuju připsat scénu: za pyrotechnikem Ticháčkem přijede jeho sestra.”
Scénárista Jíša: „Ale Ticháček nemá sestru, pane režisére.”
Režisér Kohoutek: „Musí ji mít, protože potřebujeme oženit hajného.”
Scénárista Jíša: „Ale hajný se přece ženit nechce, to je jeho základní povahová vlastnost.”
Režisér Kohoutek: „Bude finále, a tam se všichni musí oženit.”

(Nápadníci hajného dcer utíkají přes náves.)
Babička Lukešová: „Koukám, že Lhoták šel dneska za pařez.”