V tajné službě Jejího veličenstva

(Poté, co se James Bond vrátil z pokoje Ruby a otřel si rtěnku z tváře, v jeho pokoji stojí další dívka.)
Dívka: „Přišla jsem kvůli té knize s obrázky.”
James Bond: „To je výborný nápad. Kam jsem ji položil? Před pár okamžiky jsem ji měl v rukou.” (Hledá knihu.)
Dívka: „Možná můžeme rozsvítit?”
James Bond: „Ne! Sama jste jako obrázek. A dvojnásobně krásný ve světle z krbu.”
Dívka: „Ale, sire Hillary!”
James Bond: „Hilly.”
Dívka: „Ale já myslela, že nemáš rád dívky, Hilly.”
James Bond: „Obvykle nemám, ale ty jsi neobvyklá. Takhle sem přijít byla inspirace. A ty jsi také inspirace.” (Obejme ji.) „Budeš mě muset inspirovat.”
Dívka: „Co říkáš?”
James Bond: „Řekl jsem, že naše setkání je jako zázrak. Ani nevím, jak se jmenuješ.”
Dívka: „Řeknu ti o sobě až později.” (Oba si lehnou do postele.) „Až ráno.”

Draco: „Pane Bonde, mohu vám představit svoji dceru? Teresa.”
James Bond: „Hraběnko.”
Tracy: „Pan Bond a já jsme se již setkali.”
James Bond: „Ale pokaždé to znovu potěší.” (Tracy se s nezájmem otočí.) „Madam vždy dodá člověku pocit, že je vítán.” (Tracy odchází.)
Draco: „Má vás ráda. To vidím.”
James Bond: „Musíte mi dát jméno svého optika.”

(James Bond v přestrojení za Sira Hillaryho Braye vchází do pokoje dívky Ruby.)
James Bond: „Přinesl jsem vám tu knihu.”
Ruby: „Tu s ilustracemi?” (Chce rozsvítit lampičku u postele.)
James Bond: „Ne, nerozsvěcujte.”
Ruby: „Ale já chci vidět ty obrázky.”
James Bond: „Sama jste jak obrázek. A dvojnásobně krásný ve světle z krbu.”
Ruby: „To je zvláštní, že předstíráte, že nemáte rád dívky.”
James Bond: „Obvykle nemám, ale vy jste neobvyklá. Ta rtěnka mě inspirovala. Stejně jako vy.” (Ruby mu předtím při večeři napsala rtěnkou na stehno číslo svého pokoje.)
Ruby: „Ach, sire Hillary!”
James Bond: „Říkej mi Hilly.”
(Když se James Bond vrátil do svého pokoje, stojí před zrcadlem a otírá si rtěnku z tváře.)
James Bond: „Hilly, ty ďáble!”

(Na svatbě.)
Q: „Nezapomeňte, že kdybyste cokoli potřeboval...”
(James Bond mu vstoupí do řeči.)
James Bond: „Děkuji vám, ale tentokrát mám své zbraně a vím, jak je používat.”

(Na svatbě dostal James Bond v obálce šek na milion liber od Draca. Bond mu ji vrací do náprsní kapsy u saka.)
James Bond: „Staré přísloví. ‚Její cena daleko přesahovala rubíny’ a i těch tvých milion liber.”

James Bond: „Bond. James Bond.”

(Tracy utíká z pláže a použije Bondovo auto, aby se dostala ke svému.)
James Bond: „To by se Connerymu nestalo.”

James Bond: (Po rvačce, kdy jeho protivník leží na zemi a hotelový pokoj je zdemolovaný.) „Nevítaný host. Úklid nechám na tobě.” (Odchází z pokoje a všimne si kaviáru, který si předtím objednal. Ochutnává.) „Královská běluha. Sever Kaspického moře.”

(James Bond vytáhne Tracy z vody a sklání se nad ní na pláži.)
James Bond: „Dobré jitro! Jmenuji se Bond, James Bond. Slečno...?”
(Zezadu k němu přistoupí ozbrojení muži.)
Muž: „Ani hnout, pane Bonde!”

(James Bond byl donucen nastoupit do auta k Dracovým mužům.)
James Bond: „A kde je tentokrát večírek?”
Muž: „Máte schůzku.”
James Bond: „Obchodní nebo zábavní?” (Oba muži vedle Bonda mlčí.) „Tajný výlet, co?” (Podívá se na nůž, který mu jeden z mužů drží u těla.) „Myslím, že bez toho by se nám líbil mnohem víc.”

(V kanceláři Draca.)
Draco: „Jsem Draco z firmy Draco Construction.”
(James Bond hodí nůž na kalendář, který je na stěně za Dracem. Ten se otočí a vidí, že nůž se zapíchnul na čísle 14.)
Draco: „Dnes je ale třináctého, veliteli.”
James Bond: „Jsem pověrčivý.”