Vtipy a srandičky

(Každodenní otravný den v bistru.)
Max: „Co tu k čertu děláme v úterý odpoledne? Jediný zákazník, kterého jsem měly, byl Earl, který zapomněl, že tu pracuje, a objednal si oběd.”

(Martin Riggs naskočí do Murtaughova auta na místo řidiče.)
Roger Murtaugh: „Ani jedno škrábnutí, jasný?”
(Martin Riggs najíždí na most příliš blízko jeho levého zábradlí.)
Roger Murtaugh: „Tam se nevejdeš!”
Martin Riggs: „Jenom klid.”
Roger Murtaugh: „Tam se nemůžeš vejít! Nemáš dost místa!”
(Auto jízdou po mostě dře bokem o jeho zábradlí a lítají z něj jiskry.)
Roger Murtaugh: „Dávej pozor na ten bok! Slyšíš, ty blbče! Co to děláš? Copak to nevidíš?”
Martin Riggs: „Sakra. Měl jsi pravdu, nebylo tam dost místa.”

Joshamee Gibbs: (na posádku) „Tahejte, jako byste za to byli placený!”

Pignon: (k Lucasovi) „Jaký vztyčný body? On chlastá, vy chlastáte. Copak všichni ti, co chlastaj... jsou vaši synové?”

Generál: (u obrazu základny) „Morálka na základně je pod psa. Jen se podívejte sem. Klid. Skoro nikdo se ani nepohne. Roy! Chodil jsem s tím člověkem do školy a on mě celý den ignoruje.”

Earl: „Moje prostata se mění rychleji než sestava v The View.”

Petr Vydra: „Když jdete kolem klubu pro homosexuály a maj tam restauraci, co tam nikdy neuvidíte? Nemají na ceduli napsáno: ‚Teplá kuchyně.’”

Randy: „Myslíš, že bychom spolu my dva chodili na střední?”
Max: „No, když já byla na střední, tak ty jsi byl třicátník, takže... Jo, to sedí.”

Sid Waterman: „Slyšel jsem, jak se topíš. Tak jsem dopil čaj, dojedl koláčky a hned jsem přišel.”

Caroline: „Earle, zavolal jsi svému bratranci, co dělá distributora alkoholu, jestli nám dá slevu?”
Earl: „Proč bych mu měl volat? Dlužím mu deset tisíc dolarů a ledvinu.”
Caroline: „Píšu si ‚ještě ne’.”

Caroline: (o uniformách) „Ty skvrny od potu jsou archivní.”

Dominik Heřman Lev: „Já jsem nased do letadla a jel jsem hledat práci do Anglie. Letěl jsem nízkonákladovejma linkama. Kdo máte tu zkušenost, tak víte, že si tam pohodlně nesednete. Nedaj vám tam ani najíst, natož napít. V polovině letu se tam objevil chlapec, tlačil vozíček a nabízel nám panáky vodky za dvacet eur. Když přijel ke mně, tak jsem řekl: ‚Prosím vás, kdybych chlastal panáky za dvacet eur, tak neletím s vámi a nekrčím se tu. Letím s arabskejma aerolinkama, kde byste vy nebyl.’ On se urazil, odcouval s vozíčkem. Oni změnili taktiku a my jsme se v následných minutách třikrát propadli asi o dvě stě metrů. A ta vodka šla na dračku. Letadlo zlitý do dvaceti minut. Dohnali jsme ty piloty, určitě.”

Karel Hynek: „Pokud máte koupelnu a záchod ještě z umakartovýho jádra, nejenže slyšíte, ale i cejtíte, že sousedovi oběd nesednul. Vy se teď usmíváte, pánové, ale co si budeme povídat, každému z nás se stane, že nám někdy ten oběd nesedne, a nechtěně si doma ulevíme. Pak doma poslouchám: ‚Ty jsi takový prase, nemůžeš jít na balkón?’ Můžu, ale to, že jsem prase, bude vědět celý sídliště.”

Max: „Byla jsem vystřižena z mnoha příběhů. Například mojí matky vždycky, když potkala chlapa. Byla jsem jen její dvouletá uklízečka.”

Max: (o psovi) „Kde je Bruno?”
Caroline: „Možná je tam vzadu v sauně, jako hodný hot dog.”