Vtipy a srandičky

Max: „Tady to je. Moje poslední dýško. Pouhé dva dolary. A to jsem kvůli těm parchantům zadržela prd.”
Caroline: „Dneska je to slabota. Nemáme ani na suroviny na zítřek. Budeme muset zajít tam, kde mají všechno zadarmo.” (Jdou dozadu do skladu.) „Výborně. Mají otevřeno.” (k Max) „Musíme to propašovat. Han zůstává dlouho kvůli inventuře.”
Max: „Do háje. Proč se musí chovat tak asijsky?”

Max: „Nemůžu uvěřit, že jdu dobrovolně do Olegova bytu. Vždycky jsem myslela, že tam budu dotažena v bezvědomí s lepící páskou přes pusu.”

(Caroline a Max otevřely svůj vysněný obchod a čekají na první zákazníky. Okolo jde jedna žena.)
Caroline: „Tahle vypadá nadějně.”
(Žena jen projde kolem.)
Max: „Jen si jdi, zrůdo!”
Caroline: „Zrůdo? Vypadala spíš jako supermodelka.”
Max: „Přišla si snad něco koupit?”
Caroline: „Ne.”
Max: „Tak je zrůda.”
Caroline: „Ano, obchody nekvetou, ale přece nemůžeme takhle klesnout.” (Okolo projde muž.) „Tenhle určitě půjde dovnitř.” (Muž nejde dovnitř.) „Jen si jdi, tlusťochu!”

(Max a Caroline šly za loutkářem, aby se mu omluvily.)
Caroline: „Podle žaloby máte rozdrcenou ruku a zlomeninu pánve.”
Loutkář: „Ale tady nejde o mou zlomenou pánev.” (Vytáhne loutku.) „Ale o jeho. Pádem jsem rozmačkal jeho tělíčko. Musel se pode mě vrhnout, aby stlumil můj pád.”
Max: „Dexter, díl první.”

(Jeden zákazník zaplatil penězi z Monopolů.)
Max: „Lidé, co platí dýško penězi z Monopolů, patří do basy.”
Caroline: „Dolar? Falešné peníze a beztak je to málo.”

Caroline: „Sundám ten drát.” (Dostane šok.) „Au! Dostala jsem šok.”
Max: „Ne, šok dostaneš, když najdeš ve vaně matku s tvojí láskou ze střední.”

Sněhurka: „Co to děláte?”
Bobík: „Hrajeme na slepý báby.”
Rychlík: „Já myslel, že hrajeme trpasličí halmu.”
Sněhurka: „To neznám!”
Kuchtík: „Je to desková hra. Máš prkno a mlátíš s ním ostatní do hlavy.”
(Bouchne Rychlíka do hlavy.)
Sněhurka: „A když někdo padne?”
Šilhoun: „Tak musí říct šach!”
Rychlík: „Šach!”
Štístko: „Znáš ‚Trpaslíku, nezlob se’?”
Šilhoun: „Taky desková hra. Máš prkno a mlátíš ostatní do hlavy.”
Bobík: „Znáš dvojitou hlavu? Taky desková hra.”
Sněhurka: „Můžu hádat? Každý má prkno a mlátí s ním ostatní do hlavy.”
Mračoun: „Nesmysl! Dvojitá hlava je daleko složitější hra. Každý hráč dostane dvě prkna a mlátí s nima ostatní po hlavách.”

Martin Channing: (o Caroline a Max) „Tady je moje sluníčko a její mlátička.”

Sherlock Holmes: „Věříte mi?”
Mary Watsonová: „Ne.”
Sherlock Holmes: „Tak v tom případě s tím musím něco... udělat.”
(Vyhodí Mary z vlaku.)

Caroline: „Sophie, všimla jste si něčeho?”
Sophie: „Ano. Nasadila sis víc vlasů. Slyšela jsem.”
Caroline: „Max, tys jí to řekla?”
Max: „Ne, bylo to na CNN. Začali u Sýrie a pak se dlouho věnovali tvým vlasům.”

Ruby: „Pošlu tě, ať se zbavíš policejního auta a ty mi přivezeš další!”

Caroline: „Proč jdeš s nespavostí za Sophie? Je ten nejhlasitější člověk, co známe. Překřičela by dokonce i černochy ve filmu.”
Max: „Jdu si k ní pro prášek na spaní. Nebo jak jim říká ‚noční bonbonky’.”

(Max zaučuje Caroline.)
Zákazník: „Dáte nám jídelní lístek?”
Caroline: „Samozřejmě.”
Max: (na Caroline) „Neusmívat! Zvyknou si a musela bych se usmívat taky, což nemůžu.”

Han: „Caroline, jaké mám v bistru číslo jedna?”
Caroline: „Neříkat nikomu, že maso není pravé?”
Han: „No tak. Vidíš ho? Tak je pravé.”
Max: „Neříkat nikomu, že krevety kupujeme od kámoše z kufru auta?”
Han: „Na dně má desku! Ne! Myslím zákaz mobilů!”
(Caroline přijde zpráva od surfaře.)
Caroline: „Max, zařídil nám rezervaci.” (Na Hana.) „Jdu na večeři do prvotřídního podniku.”
Han: „Prvotřídní podnik! Dáme si večeři v prvotřídním podniku! Jak to, že moje bistro není prvotřídní podnik?”
Max: „Tohle není prvotřídní podnik. Spíš prvotřídní pajzl.”
Han: „A jak z něho mám udělat prvotřídní podnik?”
Caroline: „Spalte ho do základů a začněte nanovo. Pak vytvořte fámu, že tam nejde sehnat rezervaci. Prakticky nikoho nepustíte dovnitř.”
Max: „Můžu být první?”

(Max a Caroline jsou v restauraci.)
Uvaděč: „Servírka tu hned bude.”
Caroline: „Max, přijde servírka a nebude to žádná z nás!”
Max: „Hele, podlaha z pilin. Mít pytel třísek, byl by z našeho bytu nóbl podnik.”