Vtipy a srandičky

(Jill by chtěla další dítě, ale Tim je proti.)
Tim: „Ne. Říkám ne a hotovo.”
Jill: „Takže tyhle dveře jsou zavřené?”
Tim: „Ano! Jsou zavřené a před nimi stojí skříň. Na té skříni je chlap a v náručí má Alovu mámu.”

Angela Dodsonová: „Moje sestra se dostala na psychiatrii, protože začala být paranoidní. Najednou začala mluvit o démonech, o andělích... Myslím, že jí k tomu někdo pomoh. Prostě mám dojem, pane Constantine, že ji někdo přesvěčil, aby z té střechy skočila. Legie... ďáblů nebo nějaká sekta.”
John Constantine: „Zní to jako pouhá teorie, detektive. Zlomte vaz.”
Angela Dodsonová: „Myslela jsem si, že s vašimi znalostmi byste mi mohl aspoň ukázat cestu.”
John Constantine: „Jo, proč ne...”
(Ukáže na dveře.)

(Ben a Newton jedou autem, Newton řídí.)
Newton Crosby: „Promiň!”
Ben Jabituya: „Jako masáž krku je to docela dobrý, ale...”
Newton Crosby: „Naposledy jsem řídil asi před pěti lety.”
Ben Jabituya: „Já bych řekl deseti.”
Newton Crosby: „Však se do toho zase vžiju.”
Ben Jabituya: „Víš, co mají v noci řidiči většinou rádi? Světla.” (Zapne je.)
Newton Crosby: „Á, máš pravdu! Takhle se mi jede daleko líp!”
Ben Jabituya: „Mně taky.”

(James Bond se v brazilském pralese dostal k pyramidě, v jejímž podzemí má Hugo Drax základnu. Záměrně byl vhozen do vody, kam za ním vlezl obrovský hroznýš a začal ho škrtit. Bond použil jednu z věcí od Q a hroznýše zabil.)
Hugo Drax: „Pane Bonde, maříte veškerou mou snahu dopřát vám zábavnou smrt. Proč jste přerušil zápas s mým ochočeným hroznýšem?”
James Bond: „Zjistil jsem, že je na mě moc upnutý.”

(Trevor zjišťuje, že si Sean z podzemí přinesl tašku diamantů.)
Trevor: „Seane?”
Sean: „No co? Jen jsem si vzal trochu nerostných vzorků.”
Trevor: „Trochu nerostných vzorků?”
Sean: „Dobře, možná pár kil vzorků, ale cos čekal? Jsem syn vědce.”

(Tučňáci vyjednávají s opičáky.)
Kápo: „Na co vám bude mateřská? Všichni jste samci!”

Rocco Dillon: „Tyrone, máš už plán útěku? Jen ty a já.”
Tyron: „Barnet chce taky.”
Rocco Dillon: „Barnet je dozorce!”
Tyron: „Ale je tu nešťastnej.”

Číslo 5: „Číslo 5 zuřiti, vztekati se...”
Zaměstnanec Novy: „Přestaň. Okamžitě.”
Číslo 5: (Vytrhne zaměstnanci pistoli z ruky.) „Á, kolt pětačtyřicet, poloautomatika, hračička.”
Zaměstnanec Novy: „Co uděláme?”
Ben Jabituya: „Já nevím co vy, ale já mám v plánu kvičet a zdrhat.”
Zaměstnanec Novy: „Souhlasím.”

Profesor: (o Stilesovi) „Jako poslední práci napsal obšírnou esej o historii mužské obřízky.”
Stilinski: (po chvíli ticha) „No, ale to je přece součást historie.”
Profesor: „Učím ekonomii.”

Melissa: „Mohl bys prosím sdělit svému kamarádovi, aby používal vstupní dveře?”
Scott: „My je ale zamykáme. Nedostal by se dovnitř.”
Melissa: „Jo, to je ta pointa.”

Šerif Stilinski: „Pokud tě pustím ven a uvidím jakékoliv chování, které mi přijde i vzdáleně podezřelé, nasázím ti do hlavy tolik kulek, že tě nepozná ani Bůh.”
Theo: „Jsem ateista. Střílejte dle libosti.”

Topper Harley: „Zajímavý parfém.”
Ramada Thompsonová: „To je stopangin. Jsem nastydlá.”

(Doktor David Hofbauer operuje pacienta s Matyášem Bojanem.)
Maty Bojan: „Jsem zvědavej, co tam uvidíme.”
David Hofbauer: „Slezinu, ledviny, játra.”

(Albert stanovuje Michalovu diagnózu.)
Albert Horák: „Nikdy nevíme, jak na koho co zapůsobí, ale faktem je, že i ty nejhorší věci můžou zapůsobit... špatně.”

John Keating: „Prý, že volá Bůh. Na účet školy? To by si netrouf.”