Vtipy a srandičky

Fran Fine: „Ó, mami, věřila bys tomu? Maxwell je sem všechny pozval na večeři a bude na mě spoléhat... Co když ho znova ponížím?”
Sylvia Fine: „Ách... A co bude k jídlu?”

(Při rozhovoru.)
Redaktorka: „Jak říkáte tomuhle límci?”
George Harrison: „Límec.”

(Viola zmáčkne poplašné zařízení a Charlie upadne z gauče na zem.)
Viola: „Ó, nezlob se. Och, to není osvěžovač vzduchu?”

Jake: „Kdyby existovala vyžírkovská síň slávy, můj táta by v ní bydlel.”

Eddie: (potom, co ji strhne na zem před jedoucí popelnicí) „Mluvte se mnou, jak se cítíte? Necítíte závrať, nevolnost, problémy s dýcháním?”
Mary: „S tím dýcháním jste to uhodl. Protože ležíte na mně a já nemám dostatek kyslíku.”
Eddie: (zasměje se) „Aha, váš mozek je v pořádku.”

(Max dal C. C. psa.)
Fran: „Říkejte mu Vořech.”
C. C.: „Já mu dám jméno sama.” (Vezme si psa, ale ten začne vrčet.) „Bude to Vořech.”

Barney: „Vždycky jsem si myslel, že je to tvrdá práce, a ty vaše platy jsou skandální.”
Anna: „Můžou být.”
Barney: „Vídám své spolužáky, schopní chlapi. Budou v branži asi déle než vy. Uškudlí třeba sedm, osm tisíc ročně. To není život. Jaký druh herectví děláte?”
Anna: „Filmy, hlavně.”
Barney: „To je báječné, výborně. Jak platí u filmu? Nebo, kolik vám dali za poslední film?”
Anna: „Patnáct milionů dolarů.”
Barney: „Vážně? Tak to je, ehm, fajn.”

David: „A když nejsi tady, co děláš celej zbytek dne?”
Elizabeth: „Pche, určitě něco užitečnějšího než ty.”
David: „Teď neuhýbejme od tématu, Lizzie.”
Elizabeth: „Neříkej mi Lizzie, nejsme v mateřské školce. Jsem Elizabeth!”
David: „Nedošlo snad u tebe k něčemu dramatickýmu?”
Elizabeth: „Jako k čemu?”
David: „Já nevím k čemu. Neumřela jsi třeba?”

Victor: „Povím ti, co mě na činkách štve.”
Daniel: „A co?”
Victor: „Jsou těžký.”

(Charlie volá lidem na odchyt ptáků, protože Jake neustále pouští do domu racky.)
Charlie: „No, jedná se mi o racka. Ra-cek. Ano. Já počkám.”
Jake: „Já nevěděl, že jich bude tolik.”
Charlie: „Řekl jsem, abys je nekrmil. A abys nenechával otevřená okna.” (Opět se věnuje hovoru.) „Ano, s kým to mluvím?” (Zarazí se.) „Vy jste pan Racek? Ne, ne, já jsem chtěl mluvit s někým, kdo rozumí rackům. Mám hejno racků v baráku.”
Jake: „Tak už se nezlob.”
Charlie: „Měli jsme dohodu a ty jsi ji nedodržel.” (Opět se věnuje hovoru.) „Ne, já potřebuju síťku, chápete? Ano, počkám.(Mluví s mužem, se kterým mluvil poprvé.) „Kdo je tam? Pan Síťka? Hele, já mám pokoj plný racků a... Ne, ne, ne, ne!” (K telefonu jde opět první muž.) „Pan Racek?”
Alan: „Ahoj.”
Charlie: „Na shledanou.” (Položí telefon.)

(Bart s Lízou vycházejí z domu.)
Marge: „Barte, Lízo, je 11 hodin v noci. Kam teď chcete jít?”
Bart: „Do města.”
Líza: „Musíme si zabrat místa na zítřejší průvod.”
Marge: „Nedovolím, aby moje děti seděly celou noc na nebezpečné noční ulici! Homere, půjdeš s nimi.”
Homer: (smutně) „Aaa...” (Koukne křivým pohledem na Marge.) „Můžou si vzít pistoli!”

Liv: „Jaká byla dovolená?”
Emma: „Byla nádherná.”
Liv: „Musíš mi všechno vyprávět. Nebo vlastně ne. Ne, vzala sis mýho bráchu a to je divný. Už nic neříkej. Připijeme si na svatbu?”
Emma: „Já vlastně nepiju.”
Liv: „Já taky ne.”
(Zarazí se.)
Obě najednou: „Jsi těhotná? A kdy... kdy to čekáš? Řekni mi to první!”
(Odmlčí se.)
Obě najednou: „Třetího března!”

(Při rozhovoru.)
Redaktorka: „A co váš otec?”
Paul McCartney: „Nic, jsme jen dobří přátelé...”

C. C. Babcock: „Tak, Maxwelli, až budeme v Beverly Hills, zajdeme si na krásnou večeři a pak na romantickou procházku po pláži.”
Fran: „Pět slov. Jen. Přes. Mou. Mrtvolu.” (Zamyslí se.) „É, bejby.”

(Homer sděluje Marge, že se plánuje stát boxerem.)
Marge: „Je ti 38 let, boxovat neumíš a tělocvik jsi měl naposledy na základní škole. Než se definitivně rozhodneš, budeš muset navštívit lékaře.”
Homer: „No problemo.” (Homer odchází.)
Marge: „Ale důvěryhodného lékaře!”
Homer: „Ou!”