Vtipy a srandičky

Caroline: „Bobe, ty víš, jak to v Hollywoodu chodí. Byl jsi tu, když ho zakládali.”

Max: (představuje se) „A já jsem Max Blacková. Když si na Googlu najdete moji fotku, tak uvidíte toho Kanaďana, co jsem mu čmajzla identitu.”

(William se poznává s novými ženami.)
Žena: „Ne, díky, jsem ovotariánka.”
Will: „Co je to ovotariánka?”
Žena: „My věříme, že ovoce a zelenina mají city, takže jejich vaření je kruté. Jíme tudíž jen to, co ze stromů a nebo z keře spadlo, to je totiž skutečně mrtvé.”
Will: „Aha, dobře, dobře. Takže, tahle karotka...”
Žena: „Byla zavražděna.”
Will: „Vážně? Ubohá karotka. To je smutné.”

Amy Dunne: „Na co je ten laptop?”
Nick Dunne: „Na laptopování.”

Moderátor dokumentu: „Jebediah Springfield přišel na západ v roce 1838. Po cestě potkal vzteklého medvěda a holýma rukama ho zabil. I když moderní historikové nedávno objevili důkaz, že vlastně medvěd zabil jeho.”

Fran Fine: „Ó, mami, věřila bys tomu? Maxwell je sem všechny pozval na večeři a bude na mě spoléhat... Co když ho znova ponížím?”
Sylvia Fine: „Ách... A co bude k jídlu?”

(Při rozhovoru.)
Redaktorka: „Jak říkáte tomuhle límci?”
George Harrison: „Límec.”

(Viola zmáčkne poplašné zařízení a Charlie upadne z gauče na zem.)
Viola: „Ó, nezlob se. Och, to není osvěžovač vzduchu?”

Jake: „Kdyby existovala vyžírkovská síň slávy, můj táta by v ní bydlel.”

Eddie: (potom, co ji strhne na zem před jedoucí popelnicí) „Mluvte se mnou, jak se cítíte? Necítíte závrať, nevolnost, problémy s dýcháním?”
Mary: „S tím dýcháním jste to uhodl. Protože ležíte na mně a já nemám dostatek kyslíku.”
Eddie: (zasměje se) „Aha, váš mozek je v pořádku.”

(Max dal C. C. psa.)
Fran: „Říkejte mu Vořech.”
C. C.: „Já mu dám jméno sama.” (Vezme si psa, ale ten začne vrčet.) „Bude to Vořech.”

Barney: „Vždycky jsem si myslel, že je to tvrdá práce, a ty vaše platy jsou skandální.”
Anna: „Můžou být.”
Barney: „Vídám své spolužáky, schopní chlapi. Budou v branži asi déle než vy. Uškudlí třeba sedm, osm tisíc ročně. To není život. Jaký druh herectví děláte?”
Anna: „Filmy, hlavně.”
Barney: „To je báječné, výborně. Jak platí u filmu? Nebo, kolik vám dali za poslední film?”
Anna: „Patnáct milionů dolarů.”
Barney: „Vážně? Tak to je, ehm, fajn.”

David: „A když nejsi tady, co děláš celej zbytek dne?”
Elizabeth: „Pche, určitě něco užitečnějšího než ty.”
David: „Teď neuhýbejme od tématu, Lizzie.”
Elizabeth: „Neříkej mi Lizzie, nejsme v mateřské školce. Jsem Elizabeth!”
David: „Nedošlo snad u tebe k něčemu dramatickýmu?”
Elizabeth: „Jako k čemu?”
David: „Já nevím k čemu. Neumřela jsi třeba?”

Victor: „Povím ti, co mě na činkách štve.”
Daniel: „A co?”
Victor: „Jsou těžký.”

(Charlie volá lidem na odchyt ptáků, protože Jake neustále pouští do domu racky.)
Charlie: „No, jedná se mi o racka. Ra-cek. Ano. Já počkám.”
Jake: „Já nevěděl, že jich bude tolik.”
Charlie: „Řekl jsem, abys je nekrmil. A abys nenechával otevřená okna.” (Opět se věnuje hovoru.) „Ano, s kým to mluvím?” (Zarazí se.) „Vy jste pan Racek? Ne, ne, já jsem chtěl mluvit s někým, kdo rozumí rackům. Mám hejno racků v baráku.”
Jake: „Tak už se nezlob.”
Charlie: „Měli jsme dohodu a ty jsi ji nedodržel.” (Opět se věnuje hovoru.) „Ne, já potřebuju síťku, chápete? Ano, počkám.(Mluví s mužem, se kterým mluvil poprvé.) „Kdo je tam? Pan Síťka? Hele, já mám pokoj plný racků a... Ne, ne, ne, ne!” (K telefonu jde opět první muž.) „Pan Racek?”
Alan: „Ahoj.”
Charlie: „Na shledanou.” (Položí telefon.)