Vtipy a srandičky

(Kocour zemřel a Alf chce novou kočku, ale Kate se bojí, že by ji snědl.)
Alf: „Copak jsem ti někdy lhal?”
Kate: „Ano. A mnohokrát!”
Alf: „Myslím dneska!”
(Krátká chvilka ticha.)
Alf: „No tak. Vzpamatujte se! Copak jsem se někdy pokoušel sníst Lakyho?”
Kate: „Ano, a mnohokrát!”
Alf: „Myslím dneska!”

Deratizér: „Tak, nechte mě hádat. Myši? Ne. Počkat. Máte šváby.”
Bernard: „Jo, máme. Ale nedotýkejte se jich, naštvalo by to netopýra.”

Terazky: „Čo to tu mátě?”
Kefalín: „To, to je zrcadlovka, soudruhu majore. Fotoaparát.”
Terazky: „A čo vy tu u nás hen tým bazmekom? Nejstě vy ten americký špión? Něchcetě odfotografovat naše kasárně? Priznájtě sa!”
Kefalín: „Ne, ne, to né! Jenom sem si prohlížel zámek, ale to né! Ale dovolil bych si navrhnout jednu malou změnu, soudruhu majore...”
Terazky: „Akú zmenu? Prečo zmenu? Čo to trpetě?”
Kefalín: „Tamhleta věž, ta úplně kazí vzhled budovy, a ono to opravdu nevypadá moc jako kasárna lidově demokratické armády. Ale možná, kdyby se ta koule sundala, tak...”
Terazky: „Tak gulu sundať, vojín.”
Kefalín: „Ano.”
Terazky: „Vy nejstě špión, voják, uvažujetě pokrokovo. Vy stě marxista!”
Kefalín: „Ano, ovšem, soudruhu majore!”

(Gus na zemi uvidí lampu a kolem ní louži krve.)
Gus: „To musí být to, co ho zabilo.”
Shawn: (ironicky) „Dobrý postřeh, Gusi.”
Gus: „Díky.”

Piper: „Co tu děláš?”
Babi: „Snažím se vás zastavit od nadávání vaší sestře.”
Piper: „No, jsi mrtvá, takže se tě to netýká!”

Marcelka: „Tohle jsou speciální švýcarský pilulky na hubnutí. Jsou fantastický. Bere je i Madonna.”
Tomáš: „Aha, já budu brát ty prášky a kila půjdou dolů?”
Marcelka: „Přesně! A s nima i vlasy. Ale na ty jsou tyhle druhý. Po těch vlasy dokonce rostou, akorát jsou po nich halucinace. Ale to řeší tyhle šumivý. Ta lékárnice říkala, že po nich lidi někdy zvracej, proto jsem vzala i tyhle proti nevolnosti. Ty teda brala moje kamarádka a děsně po nich zrudla v obličeji, proto tato pleťová maska, ta je výborná.”
Tomáš: „A po tý se mi nic nestane?”
Marcelka: „No píšou tam něco o alergické reakci, ale na to spolehlivě zabírají tyhle červený. Ale Tomáši, s nima opatrně, jen jeden denně, jinak budete mít strašný závratě. Já teda tyhlety neberu, protože se po nich malinko přibírá.”

(Těhotná Sydney Bristowová se baví v kavárně s hackerem, zároveň je v kontaktu s Marshallem Flinkmanem přes sluchový komunikátor.)
Hacker: „Takže jste těhotná?”
(Marshall Flinkman se přes sluchový komunikátor ptá Sydney Bristowové, zdali má hacker propojený svůj laptop s jiným.)
Sydney Bristowová: (na Marshalla Flinkmana) „Ne.”
Hacker: „Ne?”
Sydney Bristowová: (na hackera) „To byl jenom žert. Jasně, že jsem těhotná.”

Piper: „Už mám dost toho života pod dohledem.”
Phoebe: „Vždyť jsem nic neviděla.”
(Po chvilce rozhovoru.)
Phoebe: „Hm... Já ti tak závidím, Piper, a musím říct, že Leo vypadá fakt supr.”
Piper: „Vždyť jsi nic neviděla.”

(Zvoní telefon.)
Bernard: „Manny? Manny, telefon. Manny.” (povzdechne si) „Dobře, tak já to zvednu sám.” (zvedne sluchátko) „Haló?”
Manny: (z telefonu) „Bernarde?”
Bernard: „Manny. Kde jsi? Zvonil telefon.”

G’Kar: „Varuji tě, Mariel, příliš si nevěř. Kdybych byl ženou Londa Mollariho, bál bych se.”
Mariel: „G’Kare, kdybys ty byl ženou Londa Mollariho, báli bysme se všichni.”

Tyr: „Máte přednost, kapitáne...”
Dylan: „Najednou kapitán!”

(Marcela udělala Tomášovi řízek s bramborovou kaší.)
Tomáš Pacovský: „Vynikající, Marcelko! Vynikající! Jako od Bohdalky...”

Giles: „Už jsi přemýšlela, čím budeš?”
Buffy: „Víte, Gilesi, jde jen o to, že vy jste knihovník, takže se nikdo nebude divit, když budete chtít celej večer trávit v knihách. Být pozorovatel a knihovník je snadný, to se k sobě hodí jako kuře s... jiným kuřetem, nebo dvěma kuřaty, nebo tak nějak... No chápete, co tím myslím, ne? A co mám dělat já, vyřezávat kolíky pro jesle?”

Piper: (na Billie, která proměnila Lea v neviditelného) „Proč jsi to udělala? Kdo teď vyzvedne děti?”

Kluk: „Pane, kolik to stojí?”
Bernard: „To je první vydání, to je drahé.”
Kluk: „Šetřil jsem si celé kapesné a mám teď devět liber.”
Bernard: „Jo, ale ještě ti 50 chybí.”
Kluk: „Je to má nejoblíbenější kniha. Miluju ji víc než cokoli jiného.”
Bernard: „Dobře, tak... Ještě jsem to nikdy nikomu neřekl, ale... měl by sis najít práci.”