Hlášky z filmů a seriálů

Šerif: „Charming je nyní pod jurisdikcí úřadu šerifa San Joaquin.”
Clay: „Hádám, že to jste vy.”
Šerif: „Poručík Roosevelt. Město Charming a Morada je pod mým velením.”
Jax: „Ukázals, jakej seš chlapák, Teddy. Můžeme už jet?”

(Otec Šebek a strýc Václav spí v obýváku na křeslech.)
Uzlinka: „Tati! Tati! Tati, jsou tady Rusové!”
Otec Šebek: „Co? Co? No, tak jim řekni, že hned přijdeme, ať počkají.”
Strýc Václav: (probudí se a netuší, co se děje) „Co?”
Otec Šebek: „To je vůl ten Boris, co?”
Babička: „Kluci! Vy pitomci! Pusťte si rádio!”

(Homera odvádí dva ochrankáři.)
Homer: „Ne! Ne, ne, ne, au, néé! Pro smilování boží, nééé!”
Smithers: „Nikdy jsem neviděl nikoho tak zoufalého kvůli pěti minutám tělocviku.”

(McGonagallová promění fretku zpět v Malfoye.)
Draco Malfoy: „Otec se o tom dozví!”
Alastor Moody: „Vyhrožujete mi?”
(Začne Malfoye honit.)
Minerva McGonagallová: „Profesore Moody!”
Alastor Moody: „Vyhrožujete mi?”
Minerva McGonagallová: „Profesore!”
(Malfoy uteče a Moody se zastaví.)
Alastor Moody: „Z činů vašeho otce by se vám zježily i ty vaše mastné vlasy!”
Minerva McGonagallová: „Alastore!”
Alastor Moody: „Ještě jsme spolu neskončili!”
Minerva McGonagallová: „Alastore! Nikdy nepoužíváme přeměňování jako trest! To vám přece Brumbál říkal.”
Alastor Moody: „Možná se o tom zmínil.”

Jaqen H’ghar: „Dej mi jméno. Jakékoliv jméno.”
Arya Stark: „A ty ho zabiješ? Kohokoliv?”
Jaqen H’ghar: „Při sedmi nových a nepočítaně starých bozích, tak přísahám.”
Arya Stark: „Dobře. Jaqen H’ghar.”
Jaqen H’ghar: „Děvče dává člověku jeho vlastní jméno?”
Arya Stark: „Správně.”
Jaqen H’ghar: „Z bohů si nemůžeš tropit žerty. To není vtipné.”
Arya Stark: „Já nevtipkuji. Člověk může zabít sám sebe.”
Jaqen H’ghar: „Sejmi ze mě to jmenování.”
Arya Stark: „Ne.”
Jaqen H’ghar: „Prosím.”
Arya Stark: „Sejmu z tebe to jmenování.”
Jaqen H’ghar: „Děkuji ti.”
Arya Stark: „Pokud mě a mým přátelům pomůžeš uprchnout.”
Jaqen H’ghar: „To by si žádalo víc než jeden život. To není součástí naší úmluvy.”
Arya Stark: „Fajn, Jaqen H’ghar.”
Jaqen H’ghar: „Děvče postrádá čest. Pokud to mám udělat, děvče musí poslechnout.”
Arya Stark: „Děvče poslechne.”
Jaqen H’ghar: „Děvče a její přátelé projdou o půlnoci branou.”

(Všichni z bistra jsou na dostizích.)
Max: (povzbuzuje koně) „Utíkej! Jako Caroline po setmění v černý čtvrti!”

Jenny: „Jak může být hotelový pokoj větší než moje škola?”
Mansfield: „Jo, je to útulné.”

Limonádový Joe: „Však si spolu ještě promluvíme, kořalečníku.”
Kořalečník: „Ano, prosím.”

Rose DeWitt Bukaterová: „Co to pořád nosíš s sebou? Tak co tedy jsi? Umělec, nebo něco takového?” (Prohlíží si Jackův skicák.) „Hmm... ty kresby jsou celkem dobré. Jsou, no... vlastně velmi dobré. Jacku, to je velkolepá práce.”
Jack Dawson: „Ve staré Paříži si je necenili.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Dost cestuješ, na to že jsi chud... tedy, chci říct, člověk s omezenými možnostmi.”
Jack Dawson: „Na chudáka... Klidně to řekni.”
Rose DeWitt Bukaterová: (Zarazí se nad kresbami ženských aktů.) „Aha...! Zobrazují pravý život?”
Jack Dawson: „To je to dobré na Paříži. Mnoho dívek, které se jsou ochotny svlíknout.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Měl jsi tuhle ženu rád. Maloval jsi ji víckrát.”
Jack Dawson: „No... totiž, má krásné ruce...”
Rose DeWitt Bukaterová: „Určitě jsi s ní něco měl.”
Jack Dawson: „Ne, určitě ne. Pouze s jejíma rukama. Byla to jednonohá prostitutka. Vidíš?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Oh!”
Jack Dawson: „Ale přece jen měla smysl pro humor. A tato dáma... Vysedávala každou noc v baru ověšena různými šperky, čekala na svou ztracenou lásku. Říkalo se jí Madame Bijoux. Vidíš její ošuntělé šaty?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Jseš nadaný, Jacku.”
Jack Dawson: „Určitě...”
Rose DeWitt Bukaterová: „Vidíš lidi správně.”
Jack Dawson: „Vidím tebe.”
Rose DeWitt Bukaterová: „No a?”
Jack Dawson: „Neskočila bys.”

Rose: „Já na rozdíl od Kala nějaký umělecký vkus mám. Jsou nádherné. Vypadají úplně jako ze sna. Pravdivé, ale nelogické.”
Carl: „Kdo to maloval?”
Rose: „Nějaký Picasso.”
Carl: „Hmm. Nějaký Picasso, z něho nic nebude. Vážně. Věř mi.”

James: „V tomhle autě byste se nechtěli nechat jen tak vozit. Pokud tedy nejste britská královna, nebo Elton John. Což je v podstatě totéž.”

(Služka dává Delatombovi jídlo.)
Delatombe: „To stačí. Co je mi to tu předloženo ke zdolání?”
Služka: „To je naše bavorská klobása se zelíčkem. Sama jsem to prasátko píchla.”
Delatombe: „To rád věřím.”

(Joseph Cornelius Hallenbeck přijde ráno nečekaně domů.)
Joseph Cornelius Hallenbeck: „Co je tohle?”
(Hallenbeck se dívá na obrázek, který nakreslila jeho dcera Darian. Na obrázku s názvem ‚Satan Claus’ drží Santa Claus krvavou hlavu holčičky, ze které ještě teče krev.)
Joseph Cornelius Hallenbeck: „Satan Claus?”
Sarah Hallenbecková: „Darianin výkres ze školy k Vánocům.”

(Han se chlubí svými ‚svaly’.)
Earl: „Hane, i Usama je živější než tvůj dvojsval.”

Jenny: „Tohle je pero Duxbury Faze 1. Ani vám nebudu říkat, kolik stálo. Tři sta dolarů.”
Harvard: „To píše dračí krví?”
Jenny: „Ne! Teda možná, já nevím.”