Hlášky 1 - 15 / 44
9. 6. 2018 - 1:16 | 95 znaků | posláno 14x | známka 1,53 (15x)
Rose DeWitt Bukaterová: (Platí Jackovi za kresbu.) „Jako platící zákazník, očekávám to, co chci.”
8. 4. 2018 - 1:36 | 236 znaků | posláno 3x | známka 1,46 (26x)
Rose DeWitt Bukaterová: „Kvůli čemu to vzrušení? Nevypadá větší než Mauritánie.”
Caledon Hockley: „Dělej si legraci z jiných věcí, Rose, ale ne z Titaniku. Je o 35 metrů delší a je mnohem přepychovější. Je těžké nadchnout vaši dceru, Ruth.”
Caledon Hockley: „Dělej si legraci z jiných věcí, Rose, ale ne z Titaniku. Je o 35 metrů delší a je mnohem přepychovější. Je těžké nadchnout vaši dceru, Ruth.”
2. 5. 2017 - 1:05 | 679 znaků | posláno 3x | známka 1,56 (16x)
Caledon Hockley: „To je absolutně nepřijatelné! Jak si můžete dovolit sahat na mou snoubenku! Podívej se na mě, ty ušmudlanče!”
Rose DeWitt Bukaterová: „Cale...”
Caledon Hockley: „Co sis při tom myslel?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Cale, nech toho! To byla nehoda.”
Caledon Hockley: „Nehoda?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Ano. Je to opravdu hloupé. Nakláněla jsem se a uklouzla jsem. Moc jsem se nakláněla, abych viděla hm... ty, hm...”
Caledon Hockley: „Šrouby?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Ano, lodní šrouby. Málem bych spadla, ale pan Dawson mě zachránil a přitom skoro sám spadl.”
Spicer Lovejoy: „Bylo to opravdu tak?”
Jack Dawson: „Ano. Přibližně tak.”
Benjamin Guggenheim: „Tím pádem je ten kluk hrdina.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Cale...”
Caledon Hockley: „Co sis při tom myslel?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Cale, nech toho! To byla nehoda.”
Caledon Hockley: „Nehoda?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Ano. Je to opravdu hloupé. Nakláněla jsem se a uklouzla jsem. Moc jsem se nakláněla, abych viděla hm... ty, hm...”
Caledon Hockley: „Šrouby?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Ano, lodní šrouby. Málem bych spadla, ale pan Dawson mě zachránil a přitom skoro sám spadl.”
Spicer Lovejoy: „Bylo to opravdu tak?”
Jack Dawson: „Ano. Přibližně tak.”
Benjamin Guggenheim: „Tím pádem je ten kluk hrdina.”
10. 4. 2017 - 1:16 | 1123 znaků | posláno 5x | známka 1,67 (36x)
(V oceánu po ztroskotání Titanicu.)
Rose DeWitt Bukaterová: „Nějak to tady ztichlo.”
Jack Dawson: „Potřebují pár minut, aby zorganizovali čluny. Nevím jak ty, ale já mám v úmyslu napsat rejdařství White Star pořádnou stížnost o tom všem.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Miluji tě, Jacku!”
Jack Dawson: „To nedělej, ještě není na čase se rozloučit. Ještě ne. Chápeš mě?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Je mi strašná zima.”
Jack Dawson: „Poslyš, Rose... Určitě se z toho dostaneš. Budeš žít dál, mít hodně dětí a uvidíš, jak vyrostou. Zemřeš coby stará dáma doma v teplé posteli a ne tady. A ne dnes v noci, ne takhle. Slyšíš mě?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Už necítím své tělo.”
Jack Dawson: „To, že jsem vyhrál jízdenku, Rose, bylo to nejlepší, co se mi kdy stalo. Seznámil jsem se s tebou, a za to jsem vděčný, Rose, velmi vděčný. Musíš... musíš... mi splnit jedno přání... Musíš mi slíbit, že přežiješ, že se nevzdáš, a že ať se stane cokoli, nikdy neztratíš naději. Slib mi, Rose, že na to nikdy nezapomeneš.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Slibuji ti to.”
Jack Dawson: „Nikdy mě neopusť.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Nikdy tě neopustím, Jacku. Nikdy tě neopustím.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Nějak to tady ztichlo.”
Jack Dawson: „Potřebují pár minut, aby zorganizovali čluny. Nevím jak ty, ale já mám v úmyslu napsat rejdařství White Star pořádnou stížnost o tom všem.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Miluji tě, Jacku!”
Jack Dawson: „To nedělej, ještě není na čase se rozloučit. Ještě ne. Chápeš mě?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Je mi strašná zima.”
Jack Dawson: „Poslyš, Rose... Určitě se z toho dostaneš. Budeš žít dál, mít hodně dětí a uvidíš, jak vyrostou. Zemřeš coby stará dáma doma v teplé posteli a ne tady. A ne dnes v noci, ne takhle. Slyšíš mě?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Už necítím své tělo.”
Jack Dawson: „To, že jsem vyhrál jízdenku, Rose, bylo to nejlepší, co se mi kdy stalo. Seznámil jsem se s tebou, a za to jsem vděčný, Rose, velmi vděčný. Musíš... musíš... mi splnit jedno přání... Musíš mi slíbit, že přežiješ, že se nevzdáš, a že ať se stane cokoli, nikdy neztratíš naději. Slib mi, Rose, že na to nikdy nezapomeneš.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Slibuji ti to.”
Jack Dawson: „Nikdy mě neopusť.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Nikdy tě neopustím, Jacku. Nikdy tě neopustím.”
29. 11. 2016 - 12:57 | 56 znaků | posláno 5x | známka 1,93 (15x)
Jack Dawson: (Volá z přídi Titanicu.) „Jsem králem světa!”
1. 11. 2016 - 10:54 | 113 znaků | posláno 4x | známka 1,31 (13x)
Jack Dawson: (po potopení Titanicu) „Nevím jak ty, ale já o tomhle všem napíšu lodní společnosti dost ostrý dopis.”
14. 10. 2016 - 15:31 | 62 znaků | posláno 6x | známka 2,55 (11x)
Caledon Hockley: „Jseš dobrej lhář.”
Jack Dawson: „Skoro jako ty.”
Jack Dawson: „Skoro jako ty.”
13. 9. 2016 - 8:45 | 250 znaků | posláno 14x | známka 2,77 (13x)
Rose DeWitt Bukater: „Pane Andrewsi, viděla jsem ten ledovec. A vidím vám to na očích. Řekněte mi prosím pravdu.”
Thomas Andrews: „Loď se potápí.”
Rose DeWitt Bukater: „Víte to jistě?”
Thomas Andrews: „Ano. Asi za hodinu bude tohle všechno na dně Atlantiku.”
Thomas Andrews: „Loď se potápí.”
Rose DeWitt Bukater: „Víte to jistě?”
Thomas Andrews: „Ano. Asi za hodinu bude tohle všechno na dně Atlantiku.”
25. 7. 2016 - 11:25 | 271 znaků | posláno 10x | známka 1,79 (28x)
Rose DeWitt Bukaterová: „Jacku, chtěla bych, abys mě namaloval jako ty dívky. S tímhle na krku.” (Ukáže na diamant Srdce oceánu.)
Jack Dawson: „Dobře.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Jenom s tím. To poslední, co potřebuji, je výkres, na kterém budu vypadat jako porcelánová panenka.”
Jack Dawson: „Dobře.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Jenom s tím. To poslední, co potřebuji, je výkres, na kterém budu vypadat jako porcelánová panenka.”
2. 5. 2016 - 10:55 | 187 znaků | posláno 15x | známka 2,45 (11x)
Námořník: „Počkejte! Hej, počkejte!”
Jack Dawson: „Jsme cestující.”
Námořník: „Prošli jste zdravotní kontrolou?”
Jack Dawson: „Jasně, přece nemáme vši. Jsme Američani.”
Námořník: „Dobrá. Nastupte.”
Jack Dawson: „Jsme cestující.”
Námořník: „Prošli jste zdravotní kontrolou?”
Jack Dawson: „Jasně, přece nemáme vši. Jsme Američani.”
Námořník: „Dobrá. Nastupte.”
26. 4. 2016 - 5:37 | 688 znaků | posláno 16x | známka 1,76 (25x)
Caledon Hockley: „Jsi často smutná, ale nevím proč. Chtěl jsem ti to dát až na oslavě našich zásnub, příští týden. Rozhodl jsem se, že ti to dám dnes večer.” (ukáže diamant Srdce oceánu)
Rose DeWitt Bukaterová: „Bože můj!”
Caledon Hockley: „To ti má připomínat mé city pro tebe.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Je to...”
Caledon Hockley: „Diamant? Ano. Přesně padesát šest karátů. Nosil ho Ludvík XVI. a říkalo se mu ‚Le Coeur de la Mer’.”
Caledon Hockley a Rose DeWitt Bukaterová: „Srdce oceánu.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Je ohromující.”
Caledon Hockley: „Je přece pro krále. A my jsme královský pár, Rose. Neexistuje nic, co bych ti nemohl dát. Nic ti neodmítnu, když neodmítneš ty mě. Otevři své srdce, Rose.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Bože můj!”
Caledon Hockley: „To ti má připomínat mé city pro tebe.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Je to...”
Caledon Hockley: „Diamant? Ano. Přesně padesát šest karátů. Nosil ho Ludvík XVI. a říkalo se mu ‚Le Coeur de la Mer’.”
Caledon Hockley a Rose DeWitt Bukaterová: „Srdce oceánu.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Je ohromující.”
Caledon Hockley: „Je přece pro krále. A my jsme královský pár, Rose. Neexistuje nic, co bych ti nemohl dát. Nic ti neodmítnu, když neodmítneš ty mě. Otevři své srdce, Rose.”
25. 4. 2016 - 6:27 | 1279 znaků | posláno 9x | známka 1,90 (20x)
Rose DeWitt Bukaterová: „Co to pořád nosíš s sebou? Tak co tedy jsi? Umělec, nebo něco takového?” (Prohlíží si Jackův skicák.) „Hmm... ty kresby jsou celkem dobré. Jsou, no... vlastně velmi dobré. Jacku, to je velkolepá práce.”
Jack Dawson: „Ve staré Paříži si je necenili.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Dost cestuješ, na to že jsi chud... tedy, chci říct, člověk s omezenými možnostmi.”
Jack Dawson: „Na chudáka... Klidně to řekni.”
Rose DeWitt Bukaterová: (Zarazí se nad kresbami ženských aktů.) „Aha...! Zobrazují pravý život?”
Jack Dawson: „To je to dobré na Paříži. Mnoho dívek, které se jsou ochotny svlíknout.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Měl jsi tuhle ženu rád. Maloval jsi ji víckrát.”
Jack Dawson: „No... totiž, má krásné ruce...”
Rose DeWitt Bukaterová: „Určitě jsi s ní něco měl.”
Jack Dawson: „Ne, určitě ne. Pouze s jejíma rukama. Byla to jednonohá prostitutka. Vidíš?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Oh!”
Jack Dawson: „Ale přece jen měla smysl pro humor. A tato dáma... Vysedávala každou noc v baru ověšena různými šperky, čekala na svou ztracenou lásku. Říkalo se jí Madame Bijoux. Vidíš její ošuntělé šaty?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Jseš nadaný, Jacku.”
Jack Dawson: „Určitě...”
Rose DeWitt Bukaterová: „Vidíš lidi správně.”
Jack Dawson: „Vidím tebe.”
Rose DeWitt Bukaterová: „No a?”
Jack Dawson: „Neskočila bys.”
Jack Dawson: „Ve staré Paříži si je necenili.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Dost cestuješ, na to že jsi chud... tedy, chci říct, člověk s omezenými možnostmi.”
Jack Dawson: „Na chudáka... Klidně to řekni.”
Rose DeWitt Bukaterová: (Zarazí se nad kresbami ženských aktů.) „Aha...! Zobrazují pravý život?”
Jack Dawson: „To je to dobré na Paříži. Mnoho dívek, které se jsou ochotny svlíknout.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Měl jsi tuhle ženu rád. Maloval jsi ji víckrát.”
Jack Dawson: „No... totiž, má krásné ruce...”
Rose DeWitt Bukaterová: „Určitě jsi s ní něco měl.”
Jack Dawson: „Ne, určitě ne. Pouze s jejíma rukama. Byla to jednonohá prostitutka. Vidíš?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Oh!”
Jack Dawson: „Ale přece jen měla smysl pro humor. A tato dáma... Vysedávala každou noc v baru ověšena různými šperky, čekala na svou ztracenou lásku. Říkalo se jí Madame Bijoux. Vidíš její ošuntělé šaty?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Jseš nadaný, Jacku.”
Jack Dawson: „Určitě...”
Rose DeWitt Bukaterová: „Vidíš lidi správně.”
Jack Dawson: „Vidím tebe.”
Rose DeWitt Bukaterová: „No a?”
Jack Dawson: „Neskočila bys.”
25. 4. 2016 - 4:42 | 225 znaků | posláno 8x | známka 2,56 (16x)
Rose: „Já na rozdíl od Kala nějaký umělecký vkus mám. Jsou nádherné. Vypadají úplně jako ze sna. Pravdivé, ale nelogické.”
Carl: „Kdo to maloval?”
Rose: „Nějaký Picasso.”
Carl: „Hmm. Nějaký Picasso, z něho nic nebude. Vážně. Věř mi.”
Carl: „Kdo to maloval?”
Rose: „Nějaký Picasso.”
Carl: „Hmm. Nějaký Picasso, z něho nic nebude. Vážně. Věř mi.”
24. 4. 2016 - 10:57 | 370 znaků | posláno 16x | známka 1,61 (23x)
(Jack a Fabrizio hrají poker v hospodě v přístavu, kde kotví Titanic.)
Jack Dawson: „Tak dobrá... rozhodný okamžik. Něčí život se teď změní. Fabrizio? Niente.”
Fabrizio: „Niente.”
Jack Dawson: „Olafe? Nic. Sven? Jé. Dva páry. Promiň, Fabrizio.”
Fabrizio: „Promiň? Prohrál jsi všechno.”
Jack Dawson: „Promiň. Dlouho neuvidíš svou mámu. Protože pojedem do Ameriky! Fullhouse, hoši!”
Jack Dawson: „Tak dobrá... rozhodný okamžik. Něčí život se teď změní. Fabrizio? Niente.”
Fabrizio: „Niente.”
Jack Dawson: „Olafe? Nic. Sven? Jé. Dva páry. Promiň, Fabrizio.”
Fabrizio: „Promiň? Prohrál jsi všechno.”
Jack Dawson: „Promiň. Dlouho neuvidíš svou mámu. Protože pojedem do Ameriky! Fullhouse, hoši!”
24. 4. 2016 - 3:18 | 1963 znaků | posláno 4x | známka 1,58 (43x)
Jack Dawson: „Od svých patnácti let, kdy mi zemřeli rodiče, žiju sám. Neměl jsem nikde kolem žádné příbuzné. Tak jsem odešel a nikdy se nevrátil. Lidi říkají, že jsem jako osamělý vlk. Tak, Rose, nyní jsme na této palubě ušli skoro dva kilometry a při tom jsme probrali počasí a moje dětství, ale pochybuji, že jste se chtěla se mnou bavit o tom.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Pane Dawsone, já...”
Jack Dawson: „Jmenuji se Jack.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Jacku, děkuji ti za to, co jsi udělal. Nejen za to, že jsi mě zadržel, ale i za diskrétnost.”
Jack Dawson: „Za málo.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Vím, co si o mně asi myslíš. Chudá, bohatá, malá holka, co asi tak ví o nouzi?”
Jack Dawson: „Ne... ne, to jsem si nemyslel. Myslel jsem si, co se té holce mohlo stát, že neviděla žádné východisko.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Ano, já... Bylo to všechno. Vše, co mě obklopuje, včetně všech lidí. A ta setrvačnost života, kterou já nejsem s to zastavit.”
Jack Dawson: (Všimne si jejích robustních šperků.) „Bože! Podívej se na to. Ty by jsi hned šla ke dnu.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Pět set pozvánek bylo odesláno. Všichni významní lidé z Philadelphie tam budou. A už teď se vidím, jak stojím v přeplněné síni, řvu jako tur a nikdo si mě vůbec nevšímá.”
Jack Dawson: „Miluješ ho?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Prosím?”
Jack Dawson: „Miluješ ho?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Na to by ses mě neměl ptát.”
Jack Dawson: „Je to jednoduchá otázka. Ano nebo ne?”
Rose DeWitt Bukaterová: „To není vhodná konverzace. To je absurdní. Ty mě neznáš a já tebe taky ne, a tento rozhovor se vůbec nekoná. Jseš drzý a hrubý a... já teď odcházím. Jacku... pane Dawsone, těšilo mě. Chtěla jsem ti poděkovat...”
Jack Dawson: „A teď jsi mě urazila.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Zasloužil sis to.”
Jack Dawson: „Dobrá.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Dobrá.”
Jack Dawson: „Myslel jsem, že už jdeš.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Ano, jdu. Ty jseš tak dotěrný! Počkej. Já nemusím jít. To je má část lodi. Ty musíš jít.”
Jack Dawson: „No tedy! Kdo je tady drzý?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Pane Dawsone, já...”
Jack Dawson: „Jmenuji se Jack.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Jacku, děkuji ti za to, co jsi udělal. Nejen za to, že jsi mě zadržel, ale i za diskrétnost.”
Jack Dawson: „Za málo.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Vím, co si o mně asi myslíš. Chudá, bohatá, malá holka, co asi tak ví o nouzi?”
Jack Dawson: „Ne... ne, to jsem si nemyslel. Myslel jsem si, co se té holce mohlo stát, že neviděla žádné východisko.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Ano, já... Bylo to všechno. Vše, co mě obklopuje, včetně všech lidí. A ta setrvačnost života, kterou já nejsem s to zastavit.”
Jack Dawson: (Všimne si jejích robustních šperků.) „Bože! Podívej se na to. Ty by jsi hned šla ke dnu.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Pět set pozvánek bylo odesláno. Všichni významní lidé z Philadelphie tam budou. A už teď se vidím, jak stojím v přeplněné síni, řvu jako tur a nikdo si mě vůbec nevšímá.”
Jack Dawson: „Miluješ ho?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Prosím?”
Jack Dawson: „Miluješ ho?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Na to by ses mě neměl ptát.”
Jack Dawson: „Je to jednoduchá otázka. Ano nebo ne?”
Rose DeWitt Bukaterová: „To není vhodná konverzace. To je absurdní. Ty mě neznáš a já tebe taky ne, a tento rozhovor se vůbec nekoná. Jseš drzý a hrubý a... já teď odcházím. Jacku... pane Dawsone, těšilo mě. Chtěla jsem ti poděkovat...”
Jack Dawson: „A teď jsi mě urazila.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Zasloužil sis to.”
Jack Dawson: „Dobrá.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Dobrá.”
Jack Dawson: „Myslel jsem, že už jdeš.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Ano, jdu. Ty jseš tak dotěrný! Počkej. Já nemusím jít. To je má část lodi. Ty musíš jít.”
Jack Dawson: „No tedy! Kdo je tady drzý?”
Hlášky 1 - 15 / 44
Nastavení řadit podle přidání / hodnocení / posílanosti / délky / náhody
odblokovat lechtivé / odblokovat sprosté / odblokovat nechutné / odblokovat drsné
počet 1 / 5 / 10 / 15 / 30 / 50 ... vše / 1 Vodafone / do 2 / do 5 / 1 T-Mobile / do 2 / 1 O2 / do 2 / 1 SR / do 2
( Při současném nastavení se některé hlášky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2008-2025 www.hlaskyzfilmu.cz | Zveřejňování databáze jinde je bez našeho souhlasu zakázáno!!! | Pište nám na info@hlaskyzfilmu.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Verše | Vtipy