Hlášky z filmů a seriálů

Kurát Katz: „Já se vám musím svěřit, Švejku. Já bídný hříšník se před vámi zpovídám.”
Josef Švejk: „Neválejte se po zemi. Pane feldkurát. LEHNEŠ?”

Charlie: „Alane, jak můžeš ty popelnice zvedat, když nemáš páteř?”
Alan: „Mají kolečka.”

Théoden: „Zanechal jsem pokyny. Lidé budou místo mne poslouchat tebe. Zaujmi můj stolec ve Zlaté síni. Kéž dlouho uhájíš Edoras, dopadne-li bitva špatně.”
Éowyn: „Jakou jinou povinnost mi udělíš, můj pane?”
Théoden: „Povinnost? Ne. Chtěl bych, aby ses zase usmívala. Ne abys truchlila pro ty, jejichž čas nadešel. Dožiješ se obnovy těchto dnů. A nebudeš si již zoufat.”

Howard Hughes: „Potřebuju pár kamer. Přesně řečeno dvě. Koupil jsem všechny, které byly k sehnání, ale točíme velkou bojovou scénu a já potřebuju ještě dvě. Nemohla by mi MGM pomoct?”
Louis B. Mayer: „S čím?”
Howard Hughes: „S kamerama.”
Louis B. Mayer: „Nemáme ve zvyku pomáhat našim konkurentům.”
Mayerův společník: „A kolik kamer vlastně máte?”
Howard Hughes: „Dvacet čtyři.”
Louis B. Mayer: (se skrývaným smíchem) „Počkejte. Máte dvacet čtyři kamer a chcete ještě dvě? Dvacet čtyři kamer vám nestačí?”
Howard Hughes: „Ne.”
Louis B. Mayer: „Bohužel... Máme všechny kamery nasazené.”

(Homer veze děti do školy, mají vyzvednout po cestě i Milhouse, ale místo toho jede Homer dál.)
Milhouse: (Křičí.) „Počkejte! Dneska můžu! Máma mi koupila deodorant.”

Otec: „Probuď se. S tváří nového dne se probouzíme k dalším úspěchům. Učiníme další krok v našem přechodu za naším neochvějným cílem jít statečně dopředu, do jistoty našeho kolektivního osudu.”

Jude: „Každý tvrdí, že chce napsat nějaký velký americký román, ale nikdo z nich to nikdy neudělá.”
Tyler: „Někteří jo! V knihovně je dost knih, jenom podotýkám.”

Eusaebie: „Že vévoda o své skvosty přišel?”
Hrabě Godefroy de Moutmirail: „Musíš mu dát elixír. Pakliže ne, svatba má se zhroutí.”
Eusaebie: „Musíš navrátit toho muže z hladomorny do jeho času. Jinak sedm ran, které poznali faraóni egyptští, postihne toto hrabství. Jen se pozři na ten ledový vítr, jenž bičuje chodby času, které jsi za sebou nezakryl. Teď půjdu ke svým knihám a lektvar namíchám.”
Hrabě Godefroy de Moutmirail: „Kvapí čas a já nevím, jak dlouho potomek Jacquilla odolá právu útrpnému bratra Ponce, aniž by nás všechny udal.”
Eusaebie: „Inkvizitor? Že je tady? Nenamíchám nic, balím své rance.”

Feldkurát Katz: „Co kdybychom prodali pohovku?”
Josef Švejk: „Za tu by moc nekáplo.”
Feldkurát Katz: „Ne? A tak si ji necháme. Stejně je to domácího, tak co.”

Nicky Santoro: „V poušti je spousta děr. A v nich je pohřbena spousta problémů. Ale musíte vědět, jak na to. Díru je třeba vykopat předem, dřív než se tam objevíte s nacpaným kufrem. Jinak vám to zabere tak půl až tři čtvrtě hodiny, a kdoví kdo tam během tý doby zavítá. S takovou abyste kopali další díry. A tak byste tam mohli zkejsnout celou noc.”

Policista: „Pane, jste vy sám na drogách?”
Neal: „Absolutně ne! Proč se ptáte?”
Policista: „Držíte mě za ruku.”

Kurát Katz: „Věříte v nesmrtelnost duše? Řekněte mi, může se dostat kůň do nebe?”

Rudolf II.: „Vidíte nás?”
Edward Kelley: „Tak trochu.”
Rudolf II.: „No ovšem, dals tam málo ropušího sádla.”

(Harry a Brumbál zjistili, že se Voldemort dozvěděl o tom, že existují viteály.)
Albus Brumbál: „Tohle překonalo mé nejhorší obavy.”
Harry Potter: „Podařilo se mu to? Udělat viteál.”
Albus Brumbál: „Ano. A ne jen jeden.”
Harry Potter: „Co přesně to může být?”
Albus Brumbál: „Cokoli. Ty nejobyčejnější předměty. Například prsten...” (Brumbál ukáže Harrymu zvláštní prsten.) „Nebo kniha.” (Brumbál ukáže Harrymu Raddlův deník.)
Harry Potter: „Deník Toma Raddla!”
Albus Brumbál: „Viteál, ano. Když jsi před čtyřmi lety zachránil Ginny a přinesl jsi mi ho, věděl jsem, že je v něm jiná magie, velice temná, velice mocná. Nevěděl jsem ale, jaká magie to je.”
Harry Potter: „A ten prsten?”
Albus Brumbál: „Patřil Voldemortově matce. Jeho získání bylo mimořádně obtížné a jeho zničení ještě obtížnější.”
Harry Potter: „Ten, kdo zničí viteály, tak...”
Albus Brumbál: „Zničí Voldemorta.”
Harry Potter: „Jak je ale najít? Můžou být schované kdekoliv.”
Albus Brumbál: „To je pravda, ale magie, zejména černá magie, zanechává stopy.”

Václav Kašpar: „Heleďte se, já bych napsal, že soudruh Rákosník je magor a že musí pracovat pod dohledem zkušeného pracovníka.”
Předseda Kalina: „Nemůžeš napsat magor, Václave.”
Jaroslav: „Poloviční blázen bych napsal.”
Hrabětová: „Doktor říká, že je momentálně zaostalej!”
Předseda Kalina: „Mentálně zaostalej...”