Hlášky z filmů a seriálů

Ředitelka: „To nemůžete jít hulit do sousední ulice?”

(Dave rozmlouvá Larrymu rande s Mikovou bývalou holkou.)
Dave: „Jestli je něco, o čem toho vim dost, tak je to, jak si zničit vztah s bráchou. Jestli tomu nevěříš, zeptej se strýčka Erika.”
Larry: „Já mám strýčka Erika?”

(Morgan drží detonátor.)
Morgan: (ke Caseymu) „Teď už řekneš Beckmanové o mých hrdinských činech? Jak jsem si zlomil palce a jak jsem našel detonátor?”
Chuck: „Spadne mu.”
Morgan: „A jak... mi spadnul?”

(Tým je na hranici států Nevada a Kalifornie, na silnici je ruka.)
Van Pelt: „Pravá ruka s číslem 43.”
(Všichni přemýšlí, Jane si klekne a začne k ní čuchat - při tom říká, co zjistil, všichni jsou znechucení.)
Van Pelt: „Takže?”
Jane: „Vyšší management v hotelu nebo kasínu.”
Cho: „To je tedy odhad.”
Jane: „O co se vsadíme?”
Cho: (vytáhne nějaké drobné) „35 centů.” (Jane rýpe) „Ber nebo nech být.”
Jane: „Fajn. Sázka běží.”
Van Pelt: „Není správný sázet na takový věci. Umřela lidská bytost.”
Rigsby: (usmívá se) „Ne, to je dobrý. Jsme v Nevadě. V Kalifornii by to bylo špatný...” (přejde za hranici) „... ale tady v Nevadě si můžeš vsadit na cokoliv.” (usmívá se na Janea)
Lisbon: „Ruka je metr za hranicí Kalifornie, takže je náš.”
Rigsby: „Hurá (pokleslý tón)
Lisbon: „Jo, hurá. Takže našeho kamaráda dejte do sáčku a jedeme.”
Van Pelt: „Víme, kdo to je?”
Lisbon: „Podle otisků je to... řídí kasíno. Pojeďte.”

(Kitty oznámila všem, že přijedou její rodiče.)
Red: „Tak trochu jsem doufal, že když se odstěhují do Arizony, tak se ztratí v poušti.”

Michael Scott: „V přírodě existuje něco, čemu se říká potravní řetězec. Je to jako když žralok sežere malého žraloka a malý žralok sežere menšího žraloka a tak dál, a tak dál, a tak dál, dokud se nedostanete k jednobuněčnému žralokovi. Teď nahraďte žraloky papírnami. A to je vše, co potřebujete vědět o obchodu.”

Chuck: „Ruku na srdce, jak moc divné mohly být tvoje Vánoce?”
Sarah: „Vánoce u nás doma představovaly vyloupení sbírky Armády spásy.”
Chuck: „Fajn, no to je trochu odlišné od nás ostatních...”

Rex: „Jmenuji se Rex Van De Kamp. Když jsem byl naživu, vždycky jsem nesnášel hřbitovy. Teď, když jsem mrtvý, je mám rád ještě méně.”

Howard: (o Stuartovi) „Hej, chceš zajistit, aby se s Penny nikam nedostal a zároveň jsi neohrozil své přátelství ani s jedním z nich?”
Leonard: „Poslouchám.”
Howard: „Tak mu prostě poraď to, co jsi dělal ty v posledních dvou letech.”

(Walter Bishop sedí v autě a hraje si s vyhřívačem sedačky.)
Phillip Broyles: „Doktore Bishope, zdravím vás. Oceňuji, že jste dnes večer přijel.”
Dr. Walter Bishop: „Nikdy jsem nic podobného neviděl. Zahřívá to zadek. Úžasné. Zkoušel jste to?”

(Peter a Neal se dohadují o hodnotě obrazu.)
Peter: „Ty bys za to zaplatil čtyři miliony dolarů?!”
Neal: „‚Zaplatil’?”
Peter: „Jasně, očividně nejsi ten člověk, kterého bych”
se měl ptát.

Leo: „Co vlastně hledáme?”
Chris: „Démona, který má dost moci, aby zorganizoval podsvětí nebo démona, který řídí výcvikový tábor pro mladší démony, ne démona...”
Leo: „Takže jakéhokoliv démona.”

Lékařka: „Co je pravdy na té fámě, že jsme tři miliony let ve vesmíru, a že Trpaslík změnil tvar?”
Hollister: „To je přísně tajná informace, Karen! Kdo vám to sakra řekl?”
Lékařka: „Automat na kávu na palubě G4.”
Hollister: „Já bych ho snad zabil. Degraduju ho, ode dneška bude vydávat tampóny.”

Mike: (na Lestera) „Možná pod tím tvým mopem na hlavě je přeci jen mozek.”

Kryton: „Pane, jejich sonda třídy A nás hladce dohoní.”
Lister: „Krytone, nás hladce dohoní i štafeta eastbourneskejch důchodců. Tady jde víc o mozek, vtip a mazanost.”
Kryton: „Toho jsem se právě obával, pane.”