Hlášky z filmů a seriálů

Hightowerová: „Patricku, volal úředník soudce Hildreda. Dlužíte soudu šestnáct tisíc na pokutách. Musíte to zaplatit na pokladně.”
Jane: „Chytili jsme padoucha.”
Lisbonová: „Ano, chytili.”
Jane: „Obvykle to stačí.”

(O’Neill bojoval s Bra’tacem.)
Bra’tac: „Být tak o 100 let mladší, nebylo by to se mnou tak snadné.”
O’Neill: „Vám je přes 100 let? Bože, promiňte.”
Bra’tac: „Je mi 132 let.”
O’Neill: „Musíte cvičit.”

O’Neill: „Danieli? Danieli, už jsi usnul?”
Daniel: „Ano, Jacku, tvrdě spím.”

(James Bond jede s Felixem Leiterem a Žralokem v autě na Leiterovu svatbu. Najednou před nimi přistane vrtulník s členy protidrogové centrály.)
Felix Leiter: „Co se sakra děje?”
Hawkins: „Sanchez je na Bahamách.”
Felix Leiter: „Dostali jste povolení?”
Hawkins: „Máme zelenou.”
Felix Leiter: „Tak jdeme do toho.”
Žralok: (na Felixe Leitera) „Nezapomněl jsi na něco?”
Felix Leiter: „Jamesi, vysvětlíš to Delle?”
James Bond: „Ani náhodou. Jdu s tebou.”
Felix Leiter: „Ale čistě jako pozorovatel.”
James Bond: „Promiň, Žraloku.”
Žralok: „To mi nemůžete udělat. Co řeknu Delle?”

Hunt: „To je hodně tampónů na jednu dámu.”

Martin Riggs: „Hele, Leo. Tady ten chlap strašně riskoval, aby nás všechny oddělal. Čeho jsi teda byl svědkem? Vraždy?”
Leo Getz: „Ne, ne... Nic takového. Vážně. Tak jo... Jediný, co bylo, že jsem vypral asi půl miliardy dolarů za drogy.”
Martin Riggs a Roger Murtaugh: „Půl miliardy dolarů?”
Leo Getz: „Tak nějak. Kdo by se s takovejma penězma počítal?”

Van Peltová: „Promiň, že tak zpříma, ale co spolu vy dva máte?”
Cho: „Je to moje informátorka.”
Van Peltová: „Jasně. Nemáme dovoleno chodit s informátory.”
Cho: „Ty budeš mně dávat rady o chození?”

Leela: „Zabralo to!”
Hermes: „Jo, ale zabila jsi profesora!”
Leela: „Jo, ale zabralo to!”

Otec: „Librie, gratuluji ti. Konečně zavládl v srdcích lidí mír. Konečně je válka jen slovo, jehož význam se ztrácí. Konečně jsme všichni doma. Libriané, v srdcích lidí existuje choroba, jejímž příznakem je nenávist, jejímž příznakem je hněv, jejímž příznakem je zuřivost, jejímž příznakem je válka. Tou chorobou je lidská emoce. Má Librie, já ti gratuluji, protože na tuto nemoc je lék. Za cenu výše ztráty lidských emocí jsme potlačili jejich otřesné hlubiny, a vy, jako společnost, vlastníte tento lék. Prozium. Nyní žijeme v míru a lidstvo je konečně sjednoceno. Válka je pryč. Nenávist je vzpomínkou. Nyní jsme svým vlastním svědomím. A je to svědomí, které nás emocionálním obsahem vede k označení EC-10, všech věcí, které vedou k pokušení znovu cítit, a zničit je. Libriané, vy jste vyhráli. Navdory osudu a vašim povahám, vy jste přežili.”

Tom: „Nebojíš se, že když se nabouráš, zabiješ se?”
Burt Munro: „Ne... Za pět minut na takový motorce zažiješ víc než někteří lidé za celý svůj život.”

Kapitán Elizabeth Turnerová: „Jacku. Mezi náma by to nikdy neklapalo.”
Kapitán Jack Sparrow: „Jen si to namlouvej, zlato.”

Harry: „Že tys zase nechal puštěnou vodu, že jo?”
Marv: „Je to naše vizitka, Harry.”
Harry: „Ty seš blázen, blbec, fakticky cvok.”

Zapp Brannigan: „Říkali, že je to nemožné, Kife. Ale jsme zde, abychom ukradli neomezený zdroj prvotřídního hélia v narozeninové kvalitě z nečekaného zdroje, Měsíce.”
Kif: „Slunce.”
Zapp Brannigan: „V noci se tomu říká Měsíc.”

(Cho a Rigsby jedou vyslechnout podezřelého.)
Rigsby: „Můžu řídit?”
Cho: „Ne.”
Rigsby: „Proč?”
Cho: „Konzultanti nesmí řídit. Pravidla.”
Rigsby: „Čí?”
Cho: „Moje.”

(O’Neill hraje u garáže hokej a naštvaný rozbije okýnko u auta hokejkou.)
O’Neill: „Co tady dělá to zatracený auto?!”
Generál Hammond: „Co to bylo?”
(Generál Hammond přijde k O’Neillovi s žádostí, kterou mu sdělí, a ten souhlasí.)
Generál Hammond: „Mimochodem, to auto je moje.”
O’Neill: „Měl byste si dát opravit okno.”