Hlášky z filmů a seriálů

Max: (ke Caroline) „Víš, že se usmíváš? Nastává ten čas dne, kdy začneš fňukat a volat ke stropu ‚Proč já’?”

Arnošt Frauenberg: „Ale tam začaly problémy. Přijdu k hotelu vhodně oblečený jako vždycky. Soudruzi z Bruselu zase nějaký zákaz. Na dveřích napsáno: ‚No smoking.’ Tak se jdu převlíct. A vemte si, soudruzi, kdybych neuměl anglicky? Vrátil jsem se zpátky do hotelu, soudruzi, usednu do salónku, uchopím doutník soudruha Kubánce, že si zapálím, a přijde číšník, že prý se tam nekouří. Nemůžou to napsat na dveře?!”

Earl: „Neviděl jsem ženy běhat tak rychle od té doby, kdy stáhly z prodeje Activii.”

Mafiánský boss: „To bylo dobré... Takhle jsem se nenasmál od tý doby... co moji tchýni sežrala prasata.”

(Yuri se rozčiluje nad mizerným výdělkem.)
Vitaly Orlov: „Co, chceš to dělat legálně?”
Yuri Orlov: „Ne, víc nelegálně.”

(Hana přišli do bistra hledat nějací mladí Korejci.)
Caroline: (k Max) „Bože, myslíš si, že by Han mohl mít nějaké potíže? Mám o něj opravdu strach.” (Přijde jí SMS.) „V J.Crew mají výprodej!”

(Lucka slyší vrčení a myslí, že je to Aslan.)
Lucka: „Aslane?”
(Petr přiběhne, zacpe jí pusu a poté začne bojovat s Kaspianem, sbíhají se kolem Narniané.)
Lucka: „Ne, přestaňte.”
(Petr se podívá na Kaspiana.)
Petr: „Princ Kaspian?”
Kaspian: „Ano. A ty jsi kdo?”
(Přiběhne Edmund se Zuzkou.)
Zuzana: „Petře!”
Kaspian: „Král Králů Petr?”
Petr: „Volal jsi o pomoc.”
Kaspian: „To ano. Ale nemáte být starší?”
Petr: „No jestli chceš, vrátíme se za pár let.”
Kaspian: „Ne, omluvte mne. Jen jsme čekali někoho jiného.”
(Usměje se na Zuzanu.)
Edmund: „To my taky.”
(Podívá se na minotaury, se kterými před rokem válčili.)
Jezevec: „Společný nepřítel sjednotí i staré nepřátele.”
Ripčíp: „S úzkostí jsme očekávali váš návrat, můj Pane. Naše srdce i meče jsou vám k službám.”
Lucka: „Ten myšák je ale sladkej.”
Ripčíp: „Kdo to řekl?”
Lucka: „Pardon.”
Ripčíp: „O, Výsosti, při vší úctě k vám, myslím, že kurážný, rytířský či šlechetný je pro rytíře Narnie vhodnější.”
Petr: „No, hlavně že to umíš s mečem.”
Ripčíp: „To umím. A svůj um jsem si už dovolil použít k zajištění zbraní pro vaši armádu.”
Petr: „Skvělé, budeme potřebovat každý meč, co najdem.”
Kaspian: „V tom případě budeš chtít ten svůj zpátky.”
(Petr zasune meč do pochvy.)

Henri Ducard: „A to stále cítíš vinu za smrt svých rodičů?”
Bruce Wayne: „Vztek převažuje nad pocitem viny.”

Latrína: „Milosrdný Bože, smiluj se a sešli mi mou vytouženou lásku...”
(V tu chvíli jí střechou proletí šerif z Rottinghamu.)
Šerif z Rottinghamu: „Pane bože!”
Latrína: „Panebože, díky! Já tě učaruju! Polib mě! Polib mě!”
Šerif z Rottinghamu: „Ne, já mám migrénu! Mám migrénu!”
Latrína: „Kam běžíš? Ó, ty šmejde. Chybělo takhle maličko. Ble, ale sáhla jsem si!”

(Legolas zastřelí vrrka.)
Gimli: „Tenhle byl můj!”

(Earl volá Max.)
Max: „Caroline se chystá podepsat filmovou smlouvu. Což znamená, že zpátky nemusím cestovat v zavazadlovým prostoru.”

(Kapitán vyslýchá sekretářku ohledně zmizení Jacquarda.)
Sekretářka: (na kapitána) „Pan Jacquard je milovníkem dobrého vína, jak říkáte. Rád ho pije...”
(Ve dveřích se objeví Jacquouille.)
Jacquouille la Fripouille: „Na zdraví, vy holozadci!”
Kapitán Batardet: „Co tu dělá ten vandrák?”
Sekretářka: „On je šéfův bratr.”
Kapitán Batardet: „Tak tedy ten chlastá nepochybně.”

První strážný: „Když už jsme u vajec... Včera jsem dostal doma vejce moc naměkko. A tak jsem si zavolal starou na koberec a povídám jí: Pocem, ty cuchto! Ještě jednou a omlátim ti to vejce o hlavu! Rozmydlim ti ho po ksichtě, že budeš vypadat jako blatouch!”
Druhý strážný: „Hele... Tohle jsi vážně řek svojí ženě?”
První strážný: „No, doslova ne! Něco v tom smyslu! Řek jsem jí: Miláčku, to vejce bylo super, ale zkus ho zítra vařit o minutku dýl. Ale řek jsem jí to přímo do očí!”
Druhý strážný: „Ty jsi teda drsňák!”
První strážný: „Normálka!”

(Královna vede Vikingy ke staré vědmě.)
Královna Weilew: „Žije tu žena, která byla stará už za mládí mé babičky. Je skoro šílená.”
Herger: „Ideální rádkyně.”
(Přijdou k ní do chatrče.)
Stará vědma: „Stojí přede mnou královna. Nemám pravdu?”
Královna Weilew: „Přišli jsme pro radu, paní.”
Stará vědma: „Vy? Nebo on? Přistup blíž, Buliwyfe. Blíž.”
Buliwyf: „Vy mě znáte?”
Stará vědma: „Mám uši. ‚Válečník,’ říká vítr... ‚Velitel,’ říká déšť... Ale proč jsi mě vyhledal? Chceš radu? Abys sis věděl rady s pojídači mrtvých?”
(Buliwyf se vyčítavě ohlédne ke královně.)
Královna Weilew: „Hledáme tvou moudrost.”
Stará vědma: „Války se vyhrávají vůlí. Možná jste bojovali na nesprávném poli. Máte jejich symbol? Něco, co jim patří?”
Ahmed Ibn Fahdalan: „Ano.”
(Podá sošku Buliwyfovi a ten ji předá vědmě.)
Stará vědma: „Sami vám ukazují cestu, kterou nechcete vidět. Když je budete zabíjet, nedosáhnete ničeho. Najděte kořen. Podetněte vůli.”
Buliwyf: „Jak?”
(Vědma si prohlíží sošku.)
Stará vědma: „Toto je matka wendola. Uctívají ji. Je jejich vůlí.”
Buliwyf: „Kde ji mám hledat?”
Stará vědma: „Ona je země. Hledej ji v zemi.” (Všichni začnou odcházet.) „A Buliwyfe, pozor na vůdce jejich válečníků. V jeho rozích je také síla. Musíš zabít i jeho.”

Caroline: (přijde jí SMS) „Jennifer Lawrence právě odešla.”
Max: „Je mrtvá?!”
Caroline: „Ne, od filmu.”