Násilí

Alejandro: (Vypráví svému malému synovi, při tom předvádí výpady s kyticí místo meče.) „A Zorro bude zase skákat. Létat. Bít se. Šermovat, prát se jako lev, bojovat proti přesile, bojovat...” (Všimne si Eleny, která ho už nějakou chvíli pozoruje.) „... co nejopatrněji.”

Frank Drebin: „Když vidím pět chlapů, jak zapíchnou jednoho za denního světla, tak je zastřelím. To je zase moje politika.”
Starostka: „To bylo parkové nastudování Shakespeara, blbče. Zabil jste pět herců. Dobrých herců.”

(Děda Simpson a tulák se na sebe u večeře mračí.)
Děda Simpson: „Ty mi jseš nějakej povědomej. V roce 47 jsem ti dal talíř kukuřičnejch piškotů, abys mi natřel kurník... a ty ses na to vykašlal!”
Tulák: „Ty piškoty nestály za nic!” (Odhodí vidličku.)
Děda Simpson: „Natři mi kurník!” (Bouchne rukama do stolu.)
Tulák: „Tak mě přinuť!”
(Děda Simpson skočí na tuláka a začnou se prát.)

Dr. David Hawthorne: „Lev ho rozsápal, aby mohl pít krev. Pak si na něm pochutnal, začal od nohou. To lvi nedělají, jste si jistý, že to byl lev?”

(James Bond večeří s Kamalem Khanem v jeho sídle.)
James Bond: „Aniž bych chtěl hovorem krátit dlouhou chvíli, smím se zeptat, proč jsem vlastně tady? Vejce už přece máte?”
Kamal Khan: „Ale nemáme ještě všechny odpovědi.”
James Bond: „A co kdyby mi nebylo zrovna do řeči?”
Kamal Khan: „Žádné strachy, bude.”
James Bond: „Nechejte mne hádat. Palečnice a rozžhavené uhlí.”
Kamal Khan: „Máme mnohem důmyslnější metody.”
James Bond: „Pentathol sodný?”
Kamal Khan: „Poněkud primitivní. Velmi nespolehlivé. Dáváme přednost kurare s účinnou psychedelickou sloučeninou. Zaručené výsledky.”
James Bond: „Ale s trvalým poškozením mozku.”
Kamal Khan: „Nešťastné vedlejší následky.”

Bart: „Co je s tebou?”
Danny: „Nechci nikomu ubližovat!”
Bart: „Cos to řekl? Danny, to je tvá práce, zabíjet lidi.”
Danny: „Už ne!”

(Rick míří na kapitána pistolí.)
Rick Blaine: „Ne tak zhurta, milý Louisi. Zatýkat se nebude, alespoň prozatím.”
Kapitán Renault: „Přišel jste snad o rozum?”
Rick Blaine: „Ovšem. Posaďte se támhle.”
Kapitán Renault: „Položte tu zbraň!”
Rick Blaine: „Lousi! Nerad bych vás zastřelil, ale ještě krok a udělám to.”
Kapitán Renault: „Za těchto okolností se posadím rád.”

Kalina: „No tak, chlapci, prosím vás, nechte toho, neperte se. To nemá za mák smyslu, co tady děláte. No to jste družstevníci?”

Finnis Everglot: „Až mladého Van Dorta potkám, uškrtím ho holýma rukama!”
Maudeline Everglotová: „Tvoje ruce jsou tlusté a jeho krk hubený... Musíš si vzít provaz!”

(James Bond nechal vybouchnout na Sovětské ambasádě v Turecku bombu. V nastalém zmatku vběhl do šifrovací místnosti, kde je již Tatiana Romanovová.)
Tatiana Romanovová: „Myslela jsem, že se to stane zítra. Dnes je třináctého.”
James Bond: „Na pověrčivost teď nemáme čas.”

(Jeden z arabských teroristů uniká s kufříkem výbušnin.)
Carson: „Utíká nám s těma ZHN.”
Joe: „Dostanu ho!”
(Joe namíří na utíkajícího teroristu raketomet a vystřelí. Střela mine teroristu a narazí do Eiffelovy věže, která se následně zřítí na Vítězný oblouk a totálně ho zdevastuje.)
Joe: „Sakra! Minul jsem.”

Nicky Santoro: „V poušti je spousta děr. A v nich je pohřbena spousta problémů. Ale musíte vědět, jak na to. Díru je třeba vykopat předem, dřív než se tam objevíte s nacpaným kufrem. Jinak vám to zabere tak půl až tři čtvrtě hodiny, a kdoví kdo tam během tý doby zavítá. S takovou abyste kopali další díry. A tak byste tam mohli zkejsnout celou noc.”

(Roger Murtaugh vleze za Martinem Riggsem do auta plného výbušnin.)
Roger Murtaugh: „Vypadá to tu jako v Bejrútu, kašleme na to.”

Robert Nunally: „Tede, je vaše žena tady? Je v pořádku?”
Ted Crawford: „To si nemyslím. Zastřelil jsem ji.”

Ryan McCarthy: „Chceš být nejlepší, musíš oddělat nejlepšího.”