Památné výroky

Manfred: „Side! Co to děláš za blbosti? Slez dolů!”
Sid: „Ani náhodou, budu první, kdo skočí z toho vodopádu. A potom vy budete muset ukázat trochu úcty.”
Manfred: „Když skočíš, tak jedinou úctu, kterou získáš, bude úcta k mrtvému.”

Bill Gates: „Tak já do toho dám devět set devět dolarů a ty šest set šest. A budeme se jmenovat Microsoft.”

Peggy: „Ale, proč ty mi nikdy nepošleš nějakou růži?”
Al: „Nesnáším tě, Peggy.”

Otec Horáček: „Ženský, je tady mužskej! Vylezte!”

Mag Wildwoodová: „Holly, drahoušku!”
Paul Varjak: „Co je to?”
Holly Golightlyová: „Mag Wildwoodová. Je to modelka, věř tomu nebo ne, a je děsně otravná. Sleduj ty zazobance, co si přivedla.”
Paul Varjak: „Je v pořádku, pokud se ti líbí tmaví, hezcí, mohovitě vypadající muži vášnivé povahy s příliš mnoha zuby.”
Holly Golightlyová: „Toho nemyslím. Myslím toho druhého.”
Paul Varjak: „Toho druhého?”
Holly Golightlyová: „To je Rusty Trawler.”
Paul Varjak: „Hm?”
Holly Golightlyová: „Rusty Trawler. Náhodou je to devátý nejbohatší muž v Americe pod padesát let.”
Paul Varjak: „To je opravdu pozoruhodná informace.”
Holly Golightlyová: „Vedu tyhle věci v patrnosti.”

Ron Weasley: „Umřel by hladem, mami. Měl na okně mříže.”
Molly Weasleyová: „Ty doufej, že nedám mříže na tvoje okno, Ronalde Weasley.”

(Mathieu je propuštěn a odchází ze školy. Žáci mají zakázáno rozloučit se s ním.)
Mathieu: „Doufal jsem, že žáci poruší zákaz a rozloučí se se mnou. Ale nic se nedělo. Vypadalo to, že jenom lhostejně uposlechli. A Morhange... Ale co...”
(Mathieu obchází roh školy a na zemi vidí spoustu papírových vlaštovek a z okna slyší zpěv, Mathieu sbírá vlaštovky, na kterých čte.)
Boniface: „Sbohem, Plešoune.”
Le Querec: „Na shledanou, pane Mathieu.”
Mathieu: „Na prvním lístku jsem poznal pečlivé písmo Bonifaceovo. Ten s pravopisnými chybami psal určitě Pépinost. Ten s hudebními notami byl od Pierra Morhange. A tenhle zas... A tenhle byl...”
(Žáci pořád zpívají, Mathieu je dojatý. Pierre zpívá sólo. Rachin běží ke dveřím, ve které jsou žáci.)
Rachin: „Ticho! Ať jsou zticha!”
Otec Maxance: „Zamkli se tam.”
Mathieu: „V tu chvíli mě zalila vlna radosti. Chtěl jsem volat do celého světa. Ale kdo by mě poslouchal? Mě, o jehož existenci nikdo nevěděl. Velký umělec se vracel zpět do svého obyčejného života. Jmenuji se Clemént Mathieu, jsem zkrachovalý hudebník a vychovatel bez místa.”

(Ředitel se diví, proč nejsou jako jediné Gretchen, Karen ani Cade uvedeny v Horké knize.)
Gretchen: „Možná to bude tím, že jsme oblíbené a má nás každý rád.”

???: „Jo, holka, Beethoven, to není Strauss, ten má nějakou váhu!”

Morpheus: „Lidské tělo vyrobí víc bioelektřiny než dvanáctivoltová baterie a vydá přes dvacet pět tisíc tepelných jednotek tělesného tepla. V kombinaci s jistou formou chemické fúze stroje získaly nevyčerpatelný zdroj energie.”

Pankrác: (v přestrojení) „Dobrý den. Cestujeme na pařížskou univerzitu. Na Sorbonnu.”
Bimbác: (v přestrojení) „A náhodou jsme se dozvěděli, že princezna choří.”
Servác: (v přestrojení) „Ano. A máte-li prosím zájem, pokusili bychom se, nezávazně samozřejmě, tuto zdlouhavou a vleklou chorobu vyléčit.”
Král Pikola: „To víte, že máme zájem. Podívejte, co jí vyrostlo, chudince. Vyrazilo se jí to po jabkách.”
Pankrác: (v přestrojení) „No to je zajímavé.”
Servác: (v přestrojení) „Hadicovité.”
Bimbác: (v přestrojení) „Kabelózní.”

Huma Kabula: „Pozdrav Pažout.”

Thor: „Země je pod mojí ochranou, Loki.”
Loki: „Tak to ji chráníš vskutku mimořádně.”

Jim Evers: „No tak, Michaele, už je ti deset. Musíš se začít chovat jako chlap.”
Michael Evers: „To mi bylo nedávno, teprve si na to zvykám!”

(Uvidí Hvězdu smrti.)
Ben Kenobi: „To není měsíc.”