Památné výroky

(Charlie má v kuchyni položenou hlavu na stole a spí.)
Berta: „Zdravím, Charlie. Charlie?” (měří mu tep) „Dobrý, nemusím dávat umělý dýchání.”
Jake: „Dobrý ráno.”
Berta: „Dobrý.”
Jake: „On spí?”
Berta: „Budeme říkat, že spí.”

Alan: „Napadá tě, co bys chtěl o víkendu k večeři?”
Charlie: „Je to na tobě, zlato, chutná mi od tebe všechno.”

Max: „No, je brzo. Snad Randy ještě neodešel... Bože můj. Sušenky zdarma!”

Jarda: (o Bédovi) „No žádný fotografie, žádný dokumenty, žádný stopy. Rozumíš, chová se jako opravdovej zločinec.”
Malvína: „Jardo, jak to víš, jak se chovají opravdoví zločinci?”
Jarda: „Hodně čtu, ne?”

Christof: „Potřebujeme víc světla. Takhle ho nikdy nenajdeme. Kolik je hodin?”
Asistentka: „Na to je moc brzo...”
Christof: „Zapněte slunce!”
(Slunce vyjde.)

(Těsně před vybouchnutím T-X.)
Terminátor: „Jsi terminována!”

Fiona: „Sundej tu pracku z plynu!”

Koralína: „Myslím mou druhou druhou matku.”

(Rosalee a Monroe se baví o receptu lektvaru, který Monroe namíchal a prodal.)
Rosalee: „Nebyl problém to připravit?”
Monroe: „Ne, znám to zpaměti. Dobře, osm kapek Dunkelkatzenpissonu, dva gramy muškátového oříšku, špetka fazolu měsíčního a dvě čajové lžičky...” (Monroe podle etikety zjišťuje, že přidal špatnou přísadu.)
Rosalee: „Monroe? Jmelí barevného, že?”
Monroe: „Čistě hypoteticky. Co kdyby to jmelí někdo zaměnil za šantu kočičí?”
Rosalee: „To by bylo příšerné.”
Monroe: „Příšerné? Jako třeba na škále příšernosti od 1 do 10?”
Rosalee: „11.”

Homer: „Drahý Homere, dlužím ti jednu nouzovou koblihu, podepsán Homer. Parchant, vždycky mě předběhne.”

(James Bond vychází z koupelny a všimne si za dveřmi stínu lidské postavy. Schová se a jakmile se otevřou dveře chytí postavu za ruku a hodí s ní na postel. Je to černoška.)
James Bond: „Paní Bondová, nemýlím-li se?”
Rosie Carverová: „Já jsem Rosie Carverová. Zřejmě vám musím něco vysvětlit.”

(Číšník přinese ke stolu jídlo.)
Číšník: „Voilá! Lov na Magdalenu. S cibulkami, ledové kaštany, brambory na hrášku, žampiónky... Ehehe, doufám, že vám to bude chutnat, pánové...”
Malý Joe: „Co je na tom k smíchu, ha?”

Japonec: „Panu ministrovi se líbí, jak řídíte.”
Daniel Morales: „Ale já neřídím, to jede samo.”

Vincent Valentine: „Kde tady mají obchod s mobilama?”

Liu: „Já si začnu myslet, že ve vás je kousek Vietnamce. Vy, chlapci, máte charakter.”
Burák: „Charakter? Jen aby nás to potom nemrzelo!”