Památné výroky

Kapitán Jack Sparrow: „Smrt dokáže zvláštním způsobem přehodnotit priority.”

Babka 1: „Musíš pořád, tak mlaskat?”
(Při tom ji šťouchne loktem.)
Babka 2: „Tak mě netluč, mlaskej taky... A ty nemáš, co, viď?”
Babka 1: „Bábo jedna.”

Romero: „Co se tak díváte? Nejsem pošuk.”

Rachel Dawes: „Bruci?”
Bruce Wayne: „Rachel...”
Rachel Dawes: „Tak ty ses vrátil?” (Koukne udiveně na Bruceovo mokré oblečení.) „Co jsi dělal?”
Bruce Wayne: „Trochu jsem plaval. Rachel, tebe tak rád vidím.”
Rachel Dawes: „Byl jsi hodně dlouho pryč.”
Bruce Wayne: „Já vím. A jak jde život?”
Rachel Dawes: „Stejně. V práci to je horší.”
Bruce Wayne: „Sama svět těžko změníš.”
Rachel Dawes: „A co mám dělat, když ty musíš plavat?”
Bruce Wayne: „Rachel, tohle, to všechno... Já takový nejsem. Tam, tam uvnitř jsem... Jsem jiný.”
Blonďatá společnice: „No tak, Bruci, pojď už!”
Tmavovlasá společnice: „Bruci, ještě musíš koupit pár dalších hotelů!”
Rachel Dawes: „Bruci, možná, že někde uvnitř, se skrývá ten kluk jako dřív. Ale zvenku už takový nejsi. Tvé chování o tom vypovídá.”

(François Pignon vběhne do pokoje, kde stojí Pierre Brochant, Marlene a Just Leblanc.)
François Pignon: „Jejda, tak ona se vrátila.”
Pierre Brochant: „Francois Pignon, Marlene.”
François Pignon: „Marlene?”
Pierre Brochant: „Koho jste odtud vyrazil, Pignone?”
François Pignon: „Marlene.”
Marlene Sasseurová: „Prosím?”
Pierre Brochant: „Tohle je Marlene, Pignone, tak koho jste vyrazil?”
(Leblanc se začne smát.)
Pierre Brochant: „Přišel ses mi smát? Tak to jdi radši domů.”
Just Leblanc: (se smíchem) „Já fakt nerad.”
Pierre Brochant: „Nevyhodil jste blondýnu v béžovém baloňáku?”
François Pignon: „Říkal jste: Přižene se sem jedna bláznivá, s tou se nedá mluvit. Tak jsem si řekl: Hele, už je tady, ta stíhačka.”
Marlene Sasseurová: „Kdo se sem měl přihnat?”
(Leblanc se začne smát.)
Just Leblanc: (se smíchem) „Já musím ven.”
(Odchází.)
Pierre Brochant: „Co jste jí vlastně napovídal?”
François Pignon: „Komu?”
Pierre Brochatn: „Mojí ženě!”
Francois Pignon: „Celkem nic...”
(Leblanc vychází z pokoje a směje se.)
Pierre Brochant: „Vrátí se a po pár minutách hovoru s vámi zase prchne! Co jste jí navykládal?!”
François Pignon: „Když já jsem si ji asi spletl s tou hysterkou. Řekl jsem si: Hele, už odvezla psy a máme ji tady, tu nymfomanku.”
Marlene Sasseurová: „O kom to vykládá?”
(Leblanc vejde do pokoje, začne se smát a zase odejde.)

Mastná: „Panebože, já jsem se lekla.”
Tomáš: „Nebojte se, já vám nic neudělám, jen jestli bych vás mohl poprosit o tu láhev, kdybyste mi podala.”
Mastná: „Ano, jistě, láhev.”
Tomáš: „Já si totiž potřebuju odskočit, víte?”

(Pepan vypráví lživé, ale zato přesvědčivé historky ohledně jeho a Simony staršímu Kreuzerovi.)
Pepan: „No, matka zahynula, když ji smetla lavina... my se Simčou jsme vyrůstali v chudobě, to jsme se třeba dělili i o jeden chleba... bylo to strašný dětství!”
Kreuzer: „Tohle mi Franta nikdy neřekl!”

Katharine Richelieu: „O čem si tu vykládáte? Svatba začne každou chvíli.”
Sarah Huttingerová: „Jsi Anne Bancroftová, že jo? Ty jsi paní Robinsonová.”
Katharine Richelieu: „Jeffe, běž si někam hrát.”

(Dallas propleskne Cornelia, aby se probral.)
Korben Dallas: „No tak. Vstávat.”
Otec Vito Cornelius: „Kdo jste?”
Korben Dallas: „Přivezl jsem tu dívku. Tu zrzku. Spadla mi do taxíku a začla mluvit divnou řečí.”
Otec Vito Cornelius: „Není divná. Je to božská řeč, stará řeč... Mluvilo se tak dříve na celém světě. A ona... On je ona.”
Korben Dallas: „Vy jste to poznal?”

Jenny: „Utíkej, Forreste!”

Plukovník Henry Blake: „Kapitáne Hawkeye Pierce. Už mě o vás informovali. Prý jste na velitelství ukradl džíp.”
Kapitán Benjamin Franklin ‚Hawkeye’ Pierce: „Ne, ne, ne, pane. Neukradl jsem džíp. Stojí támhle.”

Paul Levesque: „Hele, demente! Neviděls mýho psa?”
Hannibal King: „Nedíval ses v hale?”

Doug Bukowski: „Pokrytí devadesát sedm procent a my se ocitneme v těch třech procentech.”

Pešek: „I kdybych vyhodil zlatý zuby, tak vám to může být ukradený!”

Elrond: „I když Aragorn přežije tuto válku, stále budete odloučeni. I když Sauron prohraje, Aragorn bude králem a tvé sny se splní, on bude přesto muset okusit hořkost smrtelnosti. Ať mečem nebo pomalým chátráním, během času Aragorn zemře. A žádná útěcha ti neusnadní nést bolest z jeho odchodu. On dojde smrti, obraz nádhery králů lidí, v nezkalené slávě před rozpadem světa. Ale ty, má dcero, zůstaneš ve tmě a v pochybnostech, jako soumrak v zimě, jenž přichází bez hvězd. Zde budeš dlít se svým zármutkem pod vadnoucími stromy... dokud se svět nepromění a dlouhé roky tvého života neskončí. Arwen. Tady tě nečeká nic, jen smrt.” (elfsky) „Cožpak mě také nemáš ráda?”
Arwen: (elfsky) „Mám tě ráda, otče.”