Památné výroky

Maria Rossi: „Byl jste svědkem skutečného vymítání, otče?”
Robert Gallo: „Jasně, hned po tom, co uviděl velikonočního zajíčka.”

Merylin: „Není sladkej?”
Patrick: „Souhlasím s není.”
Merylin: „Je nervózní. Jestli mi to zkazíš, zabiju tě! Takže buď normální!”
Patrick: „Jsem, jakej jsem.”
Merylin: „Plus buď normální.”

Mike Kennedy: „Lidé se mě vždycky ptají jak to, že hasiči běží do hořící budovy, ze které všichni ostatní utíkají ven. Odvaha, to je ta odpověď.”

(Před bitvou.)
Maximus Decimus Meridius: (na Quinta) „Na můj signál rozpoutejte peklo.”

(Čtou si z učebnice úvod do poezie od Evanse Pritcharda, který Keating nepovažuje za správný.)
John Keating: „Teď tu stránku vytrhněte. No? Vytrhněte ji, celou. Slyšeli jste mě? Vytrhnout! Děkuji, pane Daltone. Ale ne jenom jednu, vytrhněte celý úvod. Musí celý pryč. Vytrhnout! Sbohem, doktore J. Evansi Pritcharde. Ať slyším, že trháte Pritcharda! Tohle není Bible, nepůjdete za to do pekla.”
(Jde do kabinetu.)
Richard Cameron: „Knihy bychom ale ničit neměli.”
Neil Perry: „Trhej. Trhej!”
(Uvidí zvenku nekázeň ve třídě.)
McAllister: „Co se tu k sakru děje?”
(Keating se vrátí.)
John Keating: „Neslyším žádné trhání.”
McAllister: „Promiňte, domníval jsem se, že tu nikdo není.”
John Keating: „Jsem.”
McAllister: „Aha, tak vy jste tady. Promiňte.”
John Keating: „Jen trhejte, pánové!”

Carmen Cortézová: „Mí rodiče nemůžou být špioni, nejsou na to dost super!”

(James Bond vysvětloval M, jak mu unikl Francisco Scaramanga.)
M: „Takže jestli jsem dobře slyšel, Scaramanga uprchl.”
James Bond: „Ano, pane.”
M: „V autě, kterému vyrašila křídla.”
Q: „To je proveditelné. Zrovna jedno takové vyvíjíme.”
M: „Mlčte.”

Seržant Jeff Struecker: „Pověz mi to.”
Specialista John ‚Brad’ Thomas: „Já se tam nedokážu vrátit.”
Seržant Jeff Struecker: „Thomasi, všichni jsou na tom stejně. Chápeš? To, jak se teď rozhodneš, dělá rozdíl mezi slabochem a tebou.”

Max: „Chtěla jsem je smazat, jen jsem se k tomu ještě nedostala. Jako k tomu, abych byla na lidi milá.”

Sweeney Todd: „Kde je Lucy? Kde je moje žena?”
Neville Lovettová: „Otrávila se. Arzenikem. Z lékárny na rohu. Snažila jsem se ji zastavit. Ale ona mě neposlouchala. A on má vaši dceru.”
Sweeney Todd: „On? Soudce Turpin?”
Neville Lovettová: „Adoptoval ji.”

(Blíží se školní ples.)
Napoleon Dynamit: „A se mnou nikdo nepůjde.”
Pedro Sanchez: „Už ses některé ptal?”
Napoleon Dynamit: „Ne, která by šla? Vždyť nic pořádně neumím.”
Pedro Sanchez: „Jak to myslíš?”
Napoleon Dynamit: „Víš, jako s nunčaky, s bumerangem nebo s počítačem. Holky chtěj jen kluky, který něco skvěle uměj.”

Vůdce Osvícených: „Bratři a sestry. Dnes je patnáctého května. První den planetární konjunkce. A my se stále nepřibližuje vypátrání klíče. To je nepřípustné. Pane Powelle, máte na to nějaké vysvětlení?”
Manfred Powell: „Nemám vysvětlení. Rozhodně né omluvy. Chtěl bych jen velevážené radě s dovolením připomenout, že pracuje podle dávných kosmologických modelů. Z doby před Aristotelem. A jsem si jist, že jste téměř hotovi. A jsem hluboce přesvědčený, že odpověď budeme mít v čase konjunkce planet.”
Vůdce Osvícených: „Takže budeme vlastnit klíč za jeden týden.”
Manfred Powell: „Ano, jistě. Za týden.”
Vůdce Osvícených: „To jsou dobré zprávy, pane Powelle. Ale nezapomeňte, že máme pouze jedinou možnost, jak spojit obě poloviny Trojúhelníku. A pokud zklameme, musíme čekat dalších pět tisíc let.”
Manfred Powell: „Nevím jak vy, ale to je víc času, než hodlám tomuto podniku poskytnout.”
Vůdce Osvícených: „Jsme připraveni.”
Manfred Powell: „Věřte mi.”

(Šerif J. W. Pepper si všimne malého slůněte, které mu strká chobot do kapsy.)
Šerif J. W. Pepper: „Okamžitě mi ten frňák vyndej z kalhot. Ty jsi tak ošklivej.”

Little Rock: „Litujete něčeho?”
Bill Murray: „Možná Garfielda...”
(Murray zemře.)
Wichita: (zasměje se) „Promiňte, dostalo mě to.” (po trapné chvíli ticha) „Ale je to pořád dost smutný...”

Lumír Tuček: „Já jsem vyslech takovej poučnej rozhovor. Jeden se ptal: ‚Hele, jseš taky rozvedenej?’ - ‚No taky.’ - ‚A kolik máš dětí?’ On říká: ‚Pět. Nejstarší studuje medicínu.’ - ‚Ty vole, to je největší průser, chytrý děti. To platíš furt.’”