Památné výroky

Viki Cabadaj: „Tento způsob zimy zdá se mi býti poněkud nešťastný.”

Lord Voldemort: „Vítejte, přátelé. Třináct let uplynulo a přece tu stojíte přede mnou, jako by to bylo včera. Přiznávám, že jste mě zklamali. Nikdo z vás se mě nepokusil najít.”
(Běhá mezi Smrtijedy a strhává jim masky.)
Lord Voldemort: „Crabbe! Macnaire! Goyle! Ani ty ne, Luciusi.”
Lucius Malfoy: „Můj pane, kdybych jen zachytil stopu, pouhý náznak vaší existence...”
Lord Voldemort: „Stopy byly, můj kluzký příteli. A víc než náznaky.”
Lucisu Malfoy: „Ujišťuji vás, můj pane, že jsem se nikdy nezřekl starých mravů. Tvář, kterou jsem po vašem odchodu nucen denně ukazovat světu, to je má pravá maska.”
Petr Pettigrew: „Já jsem se vrátil.”
Lord Voldemort: „Ze strachu, ne z věrnosti. Posledních pár měsíců jsi mi ale byl užitečný, Červíčku.”
(Vyčaruje mu novou ruku.)
Petr Pettigrew: „Děkuji, Mistře. Děkuji.”

Mickey Goldmill: „To nedokážeš chytit ani blbý kuře?”

Baba Jaga: „Tu máš, mazánku, sladkou smetánku.”

Caroline: „Dřív to bylo lehčí, stačilo potřást pošťákovi rukou. Teď jsou to samé lasery a hologramy.”
Max: „Babča má pravdu. To byly časy...”

(James Bond přichází do jednoho bytu v Holandsku. Na zvonku bylo jméno ‚T. Case’. James Bond vchází do bytu a zahlédne blondýnu, která odchází do vedlejšího pokoje.)
Tiffany Casová: „Udělejte si pohodlí. Hned jsem u vás. Dejte si něco k pití.”
James Bond: „Pan Case není doma?”
Tiffany Casová: „Žádný pan Case není. ‚T’ znamená Tiffany.”
James Bond: „Tiffany Casová? Jak osobité.”
Tiffany Casová: „Narodila jsem se tam, když si matka vybírala zásnubní prsten.”
James Bond: „To jsem rád, že zrovna nebyla u Van Cleefa a Arpelse.”

(Earl má infarkt.)
Caroline: „Earle, kdy začala ta bolest?”
Earl: „Když jsem uviděl Sophie v těch šatech.”

Oslík: „Pozor, mají piano!”

Andy Warhol: „Chtěl bych vás mít ve svém filmu.”
Edie Sedgwick: „A co bych v něm podle vás dělala?”
Andy Warhol: „Byla sama sebou.”
Edie Sedgwick: „Ale kterou?”
Andy Warhol: „To je na vás, holčičko.”

(Caroline leze do kontejneru na odpadky.)
Caroline: „Moje boty. Moje důstojnost. Moje boty.”

Max: „Pane Bože, tady je!”
Caroline: „Ta myška?”
Max: „To není žádná myška, to je auto, které myš řídí!”

Kendall: „West mě dal samozřejmě ke Castrovi. Ten se ke mně od začátku choval, jako bych měl lepru.”

(Holky se dozví, že Max loni obsluhovala na plese, který Caroline navštívila.)
Caroline: „Není to zvláštní? Nejspíš jsme byly v té samé místnosti.”
Max: „Pak je šance, že jsem ti plivla do pití. Ne, vážně. Pokud ses nechovala rozmazleně a náročně.”
Max/Caroline: (naráz) „Je velká šance, že jsem ti/jsi mi plivla do pití.”

(V bistru se dusí žena.)
Caroline: „Je tady někde doktor? Co to kecám? Málem bych zapomněla, kde jsem.”

William Sharp: „Dobře, jsem plukovník William Sharp, kromě toho, že k asteroidu povedu jednu X-71, je mým úkolem připravit vás na to, jak zvládat práci ve vesmíru, abyste se na tom asteroidu nesložili. Američtí astronauti cvičí léta, vy máte dvanáct dní. Má někdo nějakou inteligentní otázku, než začnem?”
Charles ‚Chick’ Chapple: „Co je X-71?”