Památné výroky

(James Bond přichází do jednoho bytu v Holandsku. Na zvonku bylo jméno ‚T. Case’. James Bond vchází do bytu a zahlédne blondýnu, která odchází do vedlejšího pokoje.)
Tiffany Casová: „Udělejte si pohodlí. Hned jsem u vás. Dejte si něco k pití.”
James Bond: „Pan Case není doma?”
Tiffany Casová: „Žádný pan Case není. ‚T’ znamená Tiffany.”
James Bond: „Tiffany Casová? Jak osobité.”
Tiffany Casová: „Narodila jsem se tam, když si matka vybírala zásnubní prsten.”
James Bond: „To jsem rád, že zrovna nebyla u Van Cleefa a Arpelse.”

(Earl má infarkt.)
Caroline: „Earle, kdy začala ta bolest?”
Earl: „Když jsem uviděl Sophie v těch šatech.”

Oslík: „Pozor, mají piano!”

Andy Warhol: „Chtěl bych vás mít ve svém filmu.”
Edie Sedgwick: „A co bych v něm podle vás dělala?”
Andy Warhol: „Byla sama sebou.”
Edie Sedgwick: „Ale kterou?”
Andy Warhol: „To je na vás, holčičko.”

(Caroline leze do kontejneru na odpadky.)
Caroline: „Moje boty. Moje důstojnost. Moje boty.”

Max: „Pane Bože, tady je!”
Caroline: „Ta myška?”
Max: „To není žádná myška, to je auto, které myš řídí!”

Kendall: „West mě dal samozřejmě ke Castrovi. Ten se ke mně od začátku choval, jako bych měl lepru.”

(Holky se dozví, že Max loni obsluhovala na plese, který Caroline navštívila.)
Caroline: „Není to zvláštní? Nejspíš jsme byly v té samé místnosti.”
Max: „Pak je šance, že jsem ti plivla do pití. Ne, vážně. Pokud ses nechovala rozmazleně a náročně.”
Max/Caroline: (naráz) „Je velká šance, že jsem ti/jsi mi plivla do pití.”

(V bistru se dusí žena.)
Caroline: „Je tady někde doktor? Co to kecám? Málem bych zapomněla, kde jsem.”

William Sharp: „Dobře, jsem plukovník William Sharp, kromě toho, že k asteroidu povedu jednu X-71, je mým úkolem připravit vás na to, jak zvládat práci ve vesmíru, abyste se na tom asteroidu nesložili. Američtí astronauti cvičí léta, vy máte dvanáct dní. Má někdo nějakou inteligentní otázku, než začnem?”
Charles ‚Chick’ Chapple: „Co je X-71?”

Shaquile O’Neil: „Cobye?”

Jean-Louis Schiffer: „Jak je možný, že na tom případu nedělá kriminálka?”
Paul Nerteaux: „První vraždu odložili. Já jsem ji zase vytáhl.”
Jean-Louis Schiffer: „Tvůj první sériovej vrah? Dělá na tom celá parta?”
Paul Nerteaux: „Ne.”
Jean-Louis Schiffer: „Chceš urvat slávu pro sebe? Trvalo ti, než ses tu ukázal. Zítra pro mě přijeď.”
Paul Nerteaux: „Co prosím?”
Jean-Louis Schiffer: „Tys moji složku nedočetl. Nenechali mi ani řidičák.”

Jack Dawson: (Volá z přídi Titanicu.) „Jsem králem světa!”

Max Kerkerian: „Hej, Niemansi! Niemansi, hej, Niemansi! Můžu vědět, kam jedete?”
Pierre Niemans: „To není tvůj problém. Vrať se na stanici a čekej, co bude.”
Max Kerkerian: „Vám asi ruplo v bedně! Tenhle svědek je můj, stejně jako váš, ano? Netrmácel jsem se až sem, abych se teď vrátil s prázdnou! Jasný?!”
Pierre Niemans: „Tohle je případ pro dospělý. Nemám čas se s tebou teď patlat.”
Max Kerkerian: „Hele, přestaňte si už vyskakovat jen proto, že vás veleběj v učebnicích pro policajty. Můžu vám bejt užitečnej.”
Pierre Niemans: „Pracuju sám.”
Max Kerkerian: „Tak to jsme dva!”

Peter MacMannus: „Copak je, Catchi? Zase o jednu míň?”