Památné výroky

David: „Ty se bojíš mojí mámy? Já ne. Tedy někdy...”

Hank Parsons: „Z téhle vysílačky jste poslal tu zprávu?”
Alexander Anderson: „Ano. Sestrojil jsem ji z budíku, mědi, kterou jsem vlastnoručně vydoloval, a z čajové lžičky. Víte, jak dlouho mi trvalo ji vyrobit?”
Hank Parsons: „To nevím... řekl bych zhruba tak... čert ví?”
Alexander Anderson: „Tři měsíce. A víte, jak dlouho byste ji vyráběl vy? Ouuu... asi věčnost.”

Klára: „Včera jsme měli vánoční výlov kaprů. V červenci je to docela trapas.”

David: „Natrhali jsme je s jedním klukem.”
Klára: „S Jakubem?”
David: „Já nevím, jak se jmenuje, my si říkáme vole.”

Božský: „Muži se už neumějí oblíkat.”
Carrie: „Myslíš oblek s vestou?”
Božský: „Hodinky s řetízkem. Já kapesní hodinky zavedl.”
Carrie: „Promyšlený plán.”

Bohumil Stejskal: „Jak dělal? Co dělal? Ona dělala, co sem měl dělat?”

Bohoušek: „No co, co, co?”

Carrie: „Nebylo to tak snadné, jako třikrát odmítnout boty od Manola Blahnika, ale stálo to za to. Byla jsem doma.”

Příbuzná pacientky: „Vy se chováte jako...”
David Hofbauer: „No, jen to řekněte.”
Příbuzná pacientky: „Jako robot.”

(Vrchní sestra Marie Černá čeká na sestřičky a přijde k ní doktorka Valentýna Slavíčková.)
Slavíčková: „Kdy ti to jede?”
Černá: „Už mi to ujelo.”

(James Bond se s Melinou Havelockovou potopí k vraku lodi St. Georges, ve které zůstal nezničený ATAC - komunikátor pro zaměřování útoku. Zničehonic kolem nich propluje žralok.)
James Bond: „Doufám, že obědval o samotě.”

(Doktor David Hofbauer je ve sklepení zasypaný s vrchní sestrou Marií Černou.)
Hofbauer: „Povídej, co jsi udělala hroznýho? Pojď, pojď a nebuď srab.”
Černá: „Dobře, chodím s Nývltem.”

(Po tom, co spadnou do jezírka.)
Božský: „Seš celá?”
Carrie: (směje se) „Namočila jsem si vlasy v kachním jezírku. Moje kabelka od Christiana Diora!”
Božský: „Najdu ti ji!” (potopí se)

Novák: „Sou to dvě hodiny, devatenáct minut, dvaadvacet... teď už třicet vteřin, co jsem byl propuštěn od policejního jednání za účelem zadržení mýho řidičskýho voprávnění. Soudruzi, právě jsem prochrupnul papíry.”

Dr. Sára Hardingová: „Už mám dost hrabání a čištění kostí a dělání... závěrů o výchovných návycích zvířat, která žila před pětašedesáti milióny let. Mám toho dost! Když jsi mně o tomhle všem vyprávěl, tak jsem samozřejmě přijela.”
Dr. Ian Malcolm: „Vyprávěl jsem o zániku a smrti. Nedávalas pozor?”