Památné výroky

Kapitán Jack Sparrow: „Zbývá tedy svolat Bratrský sněm?”
Kapitán Hector Barbossa: „To je naše jediná naděje.”
Kapitán Jack Sparrow: „To je samo o sobě dost smutný.”

(Po prvním spatření podmořského světa.)
Trevor: „Dámy a pánové, představuji vám střed Země.”

Numerobis: „Jsem tu furt! Heč, heč!”

Dave Buznik: „Co myslíte?”
Advokát: „Nevinen. Je to prkotina.”
Soudce: „Davide Buzniku, v kauze 723, napadení leteckého personálu, vás shledávám viným.”
Advokát: „Hmm.”

Larry: „Skvělý způsob, jak zahnat smutek. Strávit víkend s dvouma retardama.”

Jack: (o chytrém domě) „Jediný, co se tu Fargovi povedlo, jsou ty matrace. Je to prototyp nějakého tvarovacího silikonu.”
Allison: „Vážně?” (lehne si vedle Jacka) „Pane Bože!”
Jack: „Jo, já vím.”
Allison: „Takovou potřebuju.”
Jack: „Takovou potřebuje každej.”

John Matrix: (Prohodí na Cindy.) „To je Cookovo auto, prohledáme ho.”
(O chvíli později.)
John Matrix: „Vezmem si Cookovo auto. Cook už ho nebude potřebovat.”
Cindy: „Kam teď jedeme?”
John Matrix: „Na nákup.”

Hannibal King: „Dělá si vlastní playlisty. Poslouchá při lovu MP3. Dělá si k tomu vlastní soundtrack. Darkcore, trip-hop, to, co dneska děcka poslouchají. Já jsem spíš na Davida Hasselhoffa, víš?”

Speed Racer: „Racere X. Myslím, že dneska jsme byli dost dobrej tým. Jako kdybychom tak jezdili už hodně dávno.”
Racer X: „No... když to tak vidíš.”

Šéfová: „Nejdřív bych ráda slyšela, jak se daří komisařce von Landitzové, ale od ní osobně!”
Nowak: (na Susannu) „Výsosti, chtějí s vámi hovořit.”

Pintel: „Jakmile se zbavíme tý kletby, budeme boháči. A ty si budeš moct koupit nový voko, který ti padne a bude ze skla.”
Ragetti: „Tohle už je jen samá tříska.”
Pintel: „Tak si ho vošmirgluj a nemni.”

(Sophie prozradí několik překvapení a Han jí to vždycky vyčte.)
Han: „A kde je ta zástěra s vyšitým monogramem?”
Sophie: „Hane, to mělo být další překvapení!”
Han: „Já vím. Karma je svině, co?”

Kate Libby: „’Bůh dal chlapům větší mozek než psům, aby neolizovali ženskejm nohy při zahradní slavnosti.’ - Ruth Libby.”
Učitel: „Nevím, jestli je tvá matka významný autor dvacátého století.”
Kate Libby: „Prodalo se dva miliony výtisků její poslední knihy.”

(Jedou ve vlaku, Adam, Michal a Pepa hrají karty, děti spí vedle v kupé. Přijde Kačenka.)
Kačenka Horáková: „Tati...”
Albert Horák: „Kačenko, až ráno a žádný odmlouvání.” (Kačenka odchází.) „Zvládnout děti, to chce talent.”
Pepa Bednář: „Bohužel ženám talent tohoto druhu naprosto chybí.”
Michal Adámek: „Řekněme si to otevřeně, přátelé, naše ženy to vlastně s dětmi vůbec neumí.”
(Přijde Dášenka.)
Dášenka Adámková: „Tati, prosím tě...”
Michal Adámek: „Dášenko, ani slovo a spát. Huš, huš!” (Dášenka odchází.) „To jsou ještě pozůstatky nedůsledné výchovy jejich matky.”
Albert Horák: „Ničeho se nebojte, přátelé, my nejenom, že máme talent, my si zvolíme i taktiku. Co to budu opisovat, já vám slibuju, že tak skvělý týden jste nikdy v životě nezažili.”
(Přijde Pepíno.)
Pepíno Bednář: „Tati, prosím tě!”
Pepa Bednář: „Pepíno, už toho máme dost!”
Pepíno Bednář: „My taky, Matýsek se posral!”
Pepa Bednář: „Durch?”

Ben: „Na mé rohožce je mimino! Jak se sem dostalo?”
Danny: „Nevím, ale ať už ho tu nechal kdokoliv, nemohl se dostat daleko.”
Ben: (Vybíhá dohnat matku.) „Zůstaň tady, mimčo. Nenechte ji, aby utekla!” (Později se vrátí.) „Jen tak mimochodem, na ženu, která právě porodila dítě, se pohybuje pozoruhodně rychle.”
Tucker: „Bene, musíš se uklidnit. Jsem si jistý, že to není ani tvoje dítě.”
Ben: „Jasně, klidně by mohlo být tvoje, že?”
Tucker: „Ani ne, ne.”