Památné výroky

Girolamo: (zdraví Vanessu) „Signoro Moschello. Lord Girolamo Riario, hrabě a vrchní velitel papežských vojsk.”

James Kanack: „Máme velký zájem o zakoupení a vypuštění na orbitu jedné z vašich družic. Co nejdříve je to možné.”
Nate: „Co nejdříve je to možné? Můžete to trochu upřesnit?”
James Kanack: „Co takhle včera?”

Zdeněk Pohlreich: „Dobrý den, das ist eine Kontrolle!”

Lemon: „Uděláme tohle. Ty a já si dnes vyrazíme do města poznat nějaké chlapy.”
AnnaBeth: „Dneska?”
Lemon: „Jestli jde George na první rande, můžu ho předběhnout, že se s někým seznámím a zahájím s ním vztah.”
AnnaBeth: „Mám na dnešek plány. Chtěla jsem...”
Lemon: „Zůstat doma a rochnit se v žalu, že už přišly rozvodový papíry?”
AnnaBeth: „Jak to víš?”
Lemon: „Otis, upovídanej pošťák. A zákusek na útěchu.”

Zdeněk Pohlreich: „Tady si někdo myslí, že mám hlavu jenom na klobouk...”

(James dorazil na smluvenou přestávku o deset minut později než Richard a Jeremy a celou cestu si přitom stěžoval na ohromné nepohodlí, protože si koupil závodní vůz bez pořádného pérování.)
Jeremy: „Tak co?”
James: „V pohodě.”
Richard: „Jasně...”

Zdeněk Pohlreich: „Tohle už necháme, abychom měli lepší záběry a já si asi půjdu na záchod pohladit břicho teplou lžící.”

(Plukovník Potter k vojínovi s vyrážkou.)
Plukovník Potter: „Synku, vím, že je to jako udržet oceán koštětem, ale nedrbej se!”

(Sam vběhne na poradu.)
Sam Křepelka: „Pan Frodo beze mě nikam nejde.”
Elrond: „Vždyť tě od něj nelze odloučit, ani když jej zveme na naši tajnou poradu a tebe ne.”
Smíšek Brandorád: „Počkat! My jdeme taky! Svažte nás do kozelce, půjdeme stejně.”
Pipin Bral: „Přesně tak! Potřebujete inteligentní lidi na takovou výpravu. Pouť. Úkol. Věc.”
Smíšek Brandorád: „Co tam pak ale budeš dělat, Pipe?”
Elrond: „Devět společníků. Budiž. Jste Společenstvo prstenu.”
Pipin Bral: „Bezva. A kam se půjde?”

(Akce Teamu America byla úspěšná. Lisa hlásí Spottswoodovi na centrálu konec akce.)
Lisa: „Spottswoode, tady Lisa. Gary našel ZHN a teroristi jsou zneškodněni.”
Spottswood: „Výtečně, týme. Vraťte se sem na poradu a koktejly.”

Lucrezia: „Neplač. Je po všem. Po trápení a po bolesti. Jsi volný.”

Lucy Westerdová: „Ách, ano! Opatství mi připomíná onen starý verš. Znáte: pnoucí se trámy, stěny však pusté z nich. Ozvěnou smích zní tu, jak mrtvých němý smích.”
Hrabě Drákula: „Á, líbí se mi vaše myšlenky, drahá.”

Girolamo: „Proč jste přišel? Pokochat se pohledem na svůj groteskní výtvor? Architekt mého šílenství.”

Parkerová: „Máme problém. Ten bezpečnostní systém je Steranko.”
Hardison: „Dobrý Bože.”
Sophie: „Ne, ne. No tak, už jsme jednou Steranka porazili.”
Hardison: „Ne, utekli jsme Sterankovi... stěží. Zdokonalovali ten systém poslední dva roky na základě našeho vloupání, mimochodem.”

(Hra Poslední písmeno.)
Geňa: „Ypsilon, na tý vizitce má bejt ypsilon. Vždycky se píše pan Kýbl s tvrdym y.”
Michal: „To je dobrej konec.”