Památné výroky

Pávek: „Vy jste se zase kochal, že jo, pane doktore? Vy jednou špatně skončíte, pane doktore.”
Dr. Skružný: „To každej, Karle.”

Spockův otec: „Spocku, jsi zcela schopen rozhodovat o vlastním osudu. Stojí před tebou otázka, kterou cestou se vydáš. Rozhodnutí je jen na tobě.”

Nikopol: „Mám ďábla po boku. Pořád vím, že tu je. Jak nehmatatelný vzduch kolem mě plouží. Polykám. Dýchám ho. Plíce mi spaluje. Plní mě vinou. Pro něho toužím...”

Quirrel: „Troll! Ve sklepení!”

Policista: „Pěkný vrtulník. Ten je váš?”
Riley Poole: „Ano. Náhodou jo.”
Policista: „Takže tu pokutu platíte vy!”
Riley Poole: „No bezva.”

Achilleus: „Měl jsem krásný sen. Velmi krásný sen.”

Gibbs: „Vypadal opravdu rozrušeně. Měli bychom jít si s ním promluvit?”
Tyler: „Eh...”
Gibbs: „Jo.”

Anthony Fusco: „V Umění jízdy na vlnách píšou: ‚Nikdy nejezděte mezi skalami nebo ponořenými pilíři.’ Vidíš, to by se nemělo.”
Gooz Wood: „A jak poznáš, že tam nějaký ponořený jsou, když jsou ponořený?”

William Wallace: „Víte, Dlouhán proti nám nakonec pošle celou severní armádu.”
Hamishův otec: „Těžkou jízdu, opancéřované koně. Země se bude pod nimi otřásat.”
Hamish: „Rozmetou nás na kopytech.”
William Wallace: „I strýc Argyle to říkal. Žádná armáda nikdy neodolala útoku opancéřovaných koní.”
Hamish: „Tak co uděláme?”
Hamishův otec: „Útok, útěk, úkryt - po horalsku.”
(William se rozhlédne na stromy kolem sebe.)
William Wallace: „Nebo si vyrobíme oštěpy. Stovky oštěpů. Dlouhých - na dvojnásobnou délku vzrostlého muže.”
Hamish: „Tak dlouhých?”
William Wallace: „Ano.”
Hamish: „Ale někteří muži jsou delší než ostatní.”
Hamishův otec: „Tvoje máma ti zase o mně vyprávěla historky?”
(Všichni se začnou smát.)

(Rockyho navštívil trenér Mickey s nabídkou, že mu bude dělat manažera. Rocky jej vyhodil z bytu, Mickey odchází.)
Rocky Balboa: „To to trvalo, než přišel. Trvalo mu to deset let.” (začíná křičet na Mickeyho) „Nelíbí se ti snad moje bydlení? Copak smrdí? Je to pravda! Smrdí! Já od tebe žádný laskavosti nepotřebuju! Teď za mnou nelez! Ta tvoje doba slávy.” (říká si potichu pro sebe) „A co moje doba, Mickey?” (křičí na Mickeyho) „Ty jsi aspoň nějakou slávu zažil! Já nezažil nic, já nic neměl! Ženský sem za mnou nechoděj! Nikdo mi nedá vůbec nic! Pak přijde chlápek a nabídne mi zápas. Mám boxovat, tak ten zápas vybojuju! Já ten velkej zápas boxovat nechtěl, ale dobře, tak tu máš! A tu máš!” (mlátí pěstmi do dveří) „A ty teď chceš sedět u ringu? Chceš? Chceš mi pomáhat? Myslíš, že to bez tebe nezvládnu? Nohy nefungujou, nic nefunguje a oni přijdou, abych boxoval se šampionem! Tak proč ne? Rozmlátí mě. Přišel jsi sem, chceš se ke mně nastěhovat? Tak dělej, je to skvělej bejvák! Moc pěknej, jen se nastěhuj! Je na prd! Celý je to na prd! Chceš mi pomáhat? Tak mi pomoz! Chceš mi pomáhat? Stojím tady!”

Alex Flechter: „Žiju minulostí. Všechno dobré jsem udělal už dávno, tak nic nečekejte.”

(Mason a Goodspeed jsou na pláži.)
Dr. Stanley Goodspeed: „Masone, kam jdeš?!”
John Patrick Mason: „Už před třiceti lety jsem se rozhod, že tu nechcípnu.”
Dr. Stanley Goodspeed: „Nikam nepůjdeš! Támhle je šílenec s prstem na spoušti! A zmáčkne!”
John Patrick Mason: (pro sebe) „Někdo mu rozstřílí zadek.”
Dr. Stanley Goodspeed: „Zastav se, Masone! Masone! Zastav se!”
John Patrick Mason: „Hummel to neudělá, je to voják. To není žádnej vrah. Koukalo mu to z očí.”
Dr. Stanley Goodspeed: „Koukalo mu to z očí?! Tak to je pak všechno fajn! Nemůžu spolíhat na oči!”
John Patrick Mason: „Proč jsi tak potichu?”

(Wallaceova armáda se přesunuje zpátky do Skotska.)
Stephen: „Je to pravda. Anglické lodě se blíží od jihu. Zatím nevím nic o Walesanech, ale Irové už přistáli. Musel jsem to vidět na vlastní oči.”
Hamish: „Proč Irové bojují na straně Angličanů?”
Stephen: „S nimi bych si nedělal starosti. Copak jsem vám to neříkal? Je to můj ostrov.”
William Wallace: „Hamishi, jeď napřed do Edinburghu a svolej radu. Nařiď jim to.”
Hamish: „Dobrá. Jedeme.”
(Hamish odjede.)
William Wallace: „Tvůj ostrov?”
Stephen: „Můj ostrov.”

(Iron Man se o kousek dostane z vesmíru a padá dolů k zemi.)
Steve ‚Captain America’ Rogers: „To je prevít.”

(Marge se chystá s kamarádkou ven.)
Homer: „Kam půjdete?”
Marge: „Ještě nevím.”
Homer: „Kdy se vrátíš?”
Marge: „Netuším!”
Homer: „Kam půjdete?”
Marge: „To už jsi se ptal!”
Homer: „A přineseš mi něco?”