Památné výroky

Finis Everglot: „V polévce mám oko.”
Svatebčané: „Ááá!”

(Děti nastupujou do školního autobusu.)
Otto: „Ahoj, Bartmane, seš ňákej vyjukanej.”
Bart: „Taky že jo, Ottomane. Klíčová zkouška a já nic neumím! Hele, nemoh bys nás vybourat?”
Otto: „Bohužel, kámo, tak to by nešlo. Ale co, třeba budeš mít štěstí! Hahaha!”

(Komisař Rosen přišel s lesbicky orientovanou seržantkou ráno do bytu Josselina Beaumonta. Seržantka se od jeho manželky Jeanne snaží zjistit, kdy a kam Josselin odešel.)
Seržantka: (k Jeanne Beaumontové) „Nemáš chuť dát si sprchu? Pořádně horkou sprchu.”
Jeanne Beaumontová: „Ne.”
Seržantka: „Nejdříve nádherně horkou a pak zase ledovou.”
Jeanne Beaumontová: „Ne!”
Seržantka: „A pak zase horkou.”
Jeanne Beaumontová: „Ne!”
Seržantka: „Já tě umeju. Uvidíš, že se ti to bude ohromně líbit.”

Seth: „Umíš si představit, co je to dotek?”
Cassiel: „Ne.”

Hova: „Toto je obraz naší pramatky.”
Fugax: „Říká se, že se k nám jednoho dne vrátí a medovice bude pršet z nebe jako déšť. Potom už nikdy nebudeme hladovět.”
Lucas: „Takže vy chcete, aby z nebe padaly teplý bobky?”
Fugax: „Ano! To by byl požehnaný den.”

Elan Sleazebaggano: „Nechceš smrtyčky?”
(Kenobi na na něj použije sílu.)
Mistr Obi-Wan Kenobi: „Ty mi nechceš prodat smrtyčky.”
Elan Sleazebaggano: „Nechci ti prodat smrtyčky.”
Mistr Obi-Wan Kenobi: „Chceš jít domů a zamyslet se nad sebou.”
Elan Sleazebaggano: „Chci jít domů a zamyslet se nad sebou.”

Trpaslík: „Nevěř nikomu nad metr.”

Joe: „Hroši rádi čokoládu!”

Semir: „Bonrathe, co je Krügerové? Vypadá nějak nasupeně.”
Bonrath: „No, právě jsem jí předal zprávu o škodách na služebních vozidlech.”
Semir: „Paní Krügerová, víte, že statistiky jsou takové, když se člověk podívá pouze na taková statistická čísla.”
Ben: „Ano, často to tak je, tedy ano.”
Krügerová: „Výroční zpráva vůbec nestojí za řeč. Vy oba denně s příkladným nasazením riskujete životy a na tom záleží.”
Semir a Ben: „No ovšem.”
Krügerová: „Znáte už dceru státní zástupkyně Schrankmannové?”

(Senát odhlasuje pro Palaptina výjimečné pravomoce.)
Mistr Mace Windu: „Takže k tomu došlo.”

(Orson, Bree a Andrew sedí u stolu a řeší věc s ‚rodinnou postelí’.)
Andrew: „Může dostat omyl sůl?”

(Fez líže lízátko.)
Fez: „Kolik líznutí je třeba k prolízání se až do středu lízátka? Jedna... Dva... Kousnu si! Auu, můj zub! Proč jsem ho kousal?”

Apollo Creed: „Odveďte tu opici!”

(Líza je s Homerem a učitelem na záskok, kterého miluje, v muzeu. Prohlížejí si mumii.)
Učitel: „Dneska už, pane Simpsone, není proces starověké mumifikace neznámý. Nejdřív mrtvole vytáhli nozdrami mozek a břišní dutinu vycpali pilinami.”
Líza: „To je paráda!”
Homer: „Ou, koukněte se, takovou potvoru tak potkat, až půjdu z hospody.”
Líza: „To je konec...”

Seržant Saad: „Ta místnost ve skladišti byla prázdná.”
Ray Elwood: „Jak to myslíš, prázdná?”
Seržant Saad: „Prázdná, jako že tam nic nebylo.”