Památné výroky

Velký tlusťoch: „Díky bohu!”
Larry Valentine: „Pane bože! To snad ne.”
Velký tlusťoch: „Promiňte, že jsem v posteli.”
(Chuck se podívá na obřího tlusťocha.)
Chuck Levine: „Vespod je postel?”
Larry Valentine: „Ty nemůžeš vstát?”
Velký tlusťoch: „Nebyl jsem na nohou pět let!”
Chuck Levine: „Já bych ho přivázal k raketě. Jinak ho ven nedostaneme.”

Frank Hopkins: „U příští studny bys měl zvednout cenu, princi.”

Barney Ross: „Vyhrožuješ mi?”
Gunnar Jensen: „Ne. Protože jsem hodnej kluk.”

Bilbo Pytlík: „Asi by šel se mnou, kdybych mu řekl. Myslím ale, že Frodo v hloubi duše pořád miluje Kraj. Lesy a pole. Říčky.”

Loretta Castorini: „A kdy bude svatba?”
Johnny Cammareri: „Až mi umře matka.”
Loretta Castorini: „A to bude kdy?”

(Kapitán Antoine ‚Walk’n’ Marchelli a kapitán Sébastien ‚Fahrenheit’ Vallois odchází z budovy po oslavné tiskovce a následném pokárání u generála Hardouina, bez reportérů.)
Kapitán Sébastien ‚Fahrenheit’ Vallois: (na Marchelliho) „Nejdřív tě plácaj po zádech a pak ti fláknou po hubě.”

Harry Potter: „Co jsou zač?”
(Podívá se na testrály.)
Lenka Láskorádová: „Jmenují se testrálové. Jsou velice milí, ale lidé se jim vyhýbají, protože jsou trochu...”
Harry Potter: „Jiní. Proč je ostatní nevidí?”
Lenka Láskorádová: „Vidí je jenom ten, kdo byl svědkem něčí smrti.”

Nihilista Uli Kunkel: „Chci ostružinové vdolky.”
Nihilista Franz: „Co si dáš ty, chajzle?”
Nihilista Kieffer: „Ostružinové vdolky.”
Nihilista Franz: „Tři párky v županu.”
Franzova přítelkyně: „Dala bych si taky ty vdolky, co... Že si dám taky ty vdolky.”
Nihilista Uli Kunkel: „Dá si taky ostružinové vdolky... Už jsem dlouho žádné ostružinové vdolky nemít.”

Eda Brandejs: „Ten ksicht je nějakej povědomej.”
Karel Doubek: „On nám nerozumí.”
Sychrava: „Ale rozumím, já jsem taky Čech.”
Karel Doubek: „Českej černoch! To já jsem pak belgickej Eskymák.”
Sychrava: „Ale ne, já jsem jenom kominík, ale ten pilot, co ho sestřelili, tak ten je černoch, a Američan, a pravej. Má žvejkačku.”

(Psychiatr Chocholoušek se omlouvá panu Hudečkovi, že ho omylem dovezli do jeho ordinace.)
Chocholoušek: „Náš ústav se vám, pane Hudečku, mými ústy co nejsrdečněji omlouvá za toto politováníhodné nedopatření, ke kterému dochází maximálně jednou za deset let!”

Dr. John Watson: „Holmesi, copak vaše zkaženost nemá hranic?”
Sherlock Holmes: „Ne.”

Kapitán Tůma: „Součástí dnešního výcviku v neznámém terénu je malé zpestření, které mě ráno napadlo. Proč mě to napadlo? Odpovím si sám. Ne vždycky se budete moci v bojové situaci spoléhat na kuchyni. V týlu nepřítele se budete muset umět spolehnout hlavně sami na sebe. Přesněji řečeno, obstarat si jídlo z místních zdrojů. Představte si, že jste dva dny vůbec nic nejedli.”
Jirza: „To mně půjde. Já bych zblajznul třeba ježka.”

Muž: (kritizuje hodiny fyziky) „Dívali jste se někdy do jejich učebnic? Očividně Pluto už není dost dobrý na to, aby byl planetou. Když jsem byl dítě, Pluto byla skvělá planeta.”

Dutch: „Billy, kudy se odtud dostanem? Podle letců jsme odříznutí.”
Billy: „Jediná cesta vede údolím na východ, ale tam bych ani psa nevyhnal.”

Lenochod Sid: „Hyjé! Nebo ne hyjé. Jak chceš ty.”